Teď se asi ptáte, jak je to vůbec možné? Odpověď zní: v naší zemi je zřejmě možné vše a současná politická garnitura na tom nehodlá nic měnit. V minulých dnech naše slavná sněmovna shodila pod stůl návrh zákona o odpovědnosti úředníků, který měl podstatným způsobem změnit míru jejich odpovědnosti v případě, že svým jednáním či rozhodnutím způsobí škodu. Zákon se měl dotknout všech státních zaměstnanců, politiky nevyjímaje.
Vrcholem všeho pokrytectví je pak ještě další, do očí bijící, stále kritizovaná, stále údajně na zrušení navrhovaná, ale vždy nějakým “nedopatřením” nezrušená výhoda, zvaná poslanecká imunita. V naší vlasti takového rozsahu, že si to nedovolí ani v “méně demokratické” cizině navrhnout. Již několik dlouhých let se tak naši parlamentní, mocí opilí a koryty omámení “tvůrci společenských pravidel” vysmívají principu rovnosti před zákonem a veškerým mravním zásadám.
Média nás každý den bombardují špatností vlády, ale vláda to jsou také kraje, města, obce a tam je situace ještě horší. Jenom si toho média moc nevšímají, protože to nemá takovou razanci jako boj proti vládě, která nás okrádá o všechno, na co přece máme nárok.
Jsa upoután na lůžko díky nečekanému hnutí v zádech jsem přikován k obrazovce. A nestačím se divit, čemu se všichni diví. Koalice ukázala opozici, že i 100 je bezpečná většina. Odklad jednání sněmovny na příští středu s mezihrou pátečního hlasování o důvěře vládě rozžhavil bezmocnou opozici do běla.
Při privatizaci podniků se určitě nasekala řada chyb. Spíše bych snad nakonec řekl, že nešlo o chyby, jako spíše o úmyslné zločiny, na které byla bohužel naše legislativa krátká, neboť ji vytvářeli mnohdy ti samí, kteří se na privatizaci podíleli. Privatizace politiky je ale dle mého soudu daleko horší a přinesla o mnoho větší škody. Kromě přesunu peněz z daní a nových státních dluhů k vyvoleným totiž přinesla i úpadek morálky a ztrátu víry lidi v politiku a zastupitelskou demokracii jako takovou.
Chápu, že tyto lži bohatě stačí podnapilé frustrované mase, účastnící se odborářských zájezdů do Prahy, ale bohudík představují jen bezvýznamnou i když o to víc řvoucí menšinu. Ostatně, kdo by vám mohl věřit, když jste poté, co jste odeřval svůj „projev“, zasedl k půllitru lahodného moku s arciďáblem Kalouskem…
ČSSD je dobrý strašák, rozumný člověk by ji vládnout nenechal. Marně však hledám nějaký rozdíl oproti vládě socialistů u dnešní "pravicové" vlády. Nenacházím. Stále mají zbýt dvě sazby DPH, nedochází ke zprůhlednění daňového systému, ale naopak k jeho dalšímu zaplevelování. Namísto transparentního daňového prostředí mícháme guláš, do kterého není vhodné investovat. Podíváme-li se na žebříčky konkurenceschopnosti nebo podnikatelského prostředí, jak kdyby nás po roce 2006 smetla tsunami.
Bohužel zloději, kteří si jako své oběti vybrali daňové poplatníky. A ještě si svoji zlodějinu posvětili zákony. Zloději, kteří zaplatili novinářské šmoky, aby tuto zlodějinu kryli jako práci na záchraně státního rozpočtu, jako “úsporný balíček”, kde se opět nic neuspoří, jen se zase více sáhne občanům do kapes. Myslím, že už je toho opravdu dost. Máme jedno z nejvyšších daňových zatížení na světě a i přes to pořád chybí státní kase peníze. Tempo zadlužování se nezpomaluje.
Tato vláda jako celek, stejně tak jako její jednotliví členové, prostě realizuje beze zbytku socialisticko-populistickou politiku, neboť všichni její členové jsou zjevně ve skutečnosti pouze zakuklenými socialisty. Již delší čas je nutností všech skutečně pravicově smýšlejících voličů hledat efektivní alternativy. Současné dvě, deklarovaně pravicové, vládní strany totiž ztratily veškerou zbylou kredibilitu. Třetí, od počátku nepokrytě populistický a socialistický spolupachatel (VV), ji snad u rozumně uvažujících nikdy ani neměl.
Co nás tedy čeká? Nejprve nás čeká přímý přenos reality show nazvaný Pohřeb české pravice. Zažijeme to na vlastní kůži. A ať z přesvědčení pravičák si říkám, ať už je tahle fraška za námi. Čím dříve, tím lépe. Pak u nás po vzoru Slovenska nastanou levicové časy. Velké vítězství ČSSD, která za podpory komunistů a za jásotu odborů sestaví jednobarevnou vládu a zahájí masivní přerozdělování.
41 článků (5 stránek)