Neznámý vězeň „práskl“ na Jiřího Kajínka, že uvažuje nad dalším útěkem a kvůli tomu doživotně odsouzeného pro jistotu převezli koncem července z věznice v Karviné na Mírov. Soudě podle novinového titulku „Kajínek plánoval opět útěk. Ministr Pospíšil zasáhl“ o jeho převozu rozhodl přímo ministr.

Neznámý vězeň „práskl“ na Jiřího Kajínka, že uvažuje nad dalším útěkem a kvůli tomu
doživotně odsouzeného pro jistotu převezli koncem července z věznice v Karviné na
Mírov. Soudě podle novinového titulku „Kajínek plánoval opět útěk. Ministr Pospíšil
zasáhl“ o jeho převozu rozhodl přímo ministr.

Když se zpráva stala 6.září senzací dne, ředitel věznice o důvodech převozu nic netušil,
generální ředitelství Vězeňské služby mluvilo o svém rutinním opatření a dopoledne
nechtěl věc komentovat náměstek ministra spravedlnosti Daniel Volák. Nakonec se
vyrojila záplava článků, jež přiznávaly blíže neurčenou úlohu v zařízení převozu přímo
ministrovi. Bulvár ví dokonce o širší veřejnosti neznámém nezdařeném Kajínkově
pokusu o útěk z valdické kartouzy, do které byl přemístěn po útěku z Mírova, ale
důvody, proč se do rozhodování o převozu z Karviné musel zaplést přímo ministr a
v čem spočívala jeho zásluha, ví jen on sám. V oficiální zprávě Vězeňské služby ČR,
která se dosud nachází na jejích oficiálních internetových stránkách o jeho podílu není
ani zmínka. Ostatně: k čemu by byl početný aparát generálního ředitelství a ředitelství
věznice, kdyby o takové drobnosti měl rozhodovat ministr.

Podle veřejných zdrojů „operativní zpráva“, kvůli které mělo k převozu dojít, pochází
patrně od jiného vězně. Podle ní ale dosud nedošlo ani k přípravám. Jiří Kajínek se měl
pouze zabývat úvahami. A možná se ani jimi nezabýval, může jít o pomluvu, vypuštěnou
s cílem dostat ho z věznice. Jisté je, že přesun by ho stejně dříve nebo později postihl,
protože po jeho útěku z Mírova byla zavedena soustavná rotace odsouzených na doživotí
po zvlášť upravených věznicích, aby neměli čas na vytvoření vztahů s personálem, jež by
jim mohly usnadnit útěk.

Informace o tom, kde právě odpykává trest Jiří Kajínek, je sama o sobě zcela
bezvýznamná. Proč se přesto zpráva o jeho přemístění stala se zpožděním několika
týdnů právě 6. září tak důležitou, že stála přímo ministrovi spravedlnosti za to, aby ji
oznámil z televizních obrazovek, je nejasné.

Podezírám ministrovy mediální rádce, že je napadlo, že by se jejich klient mohl přiživit
na popularitě nejslavnějšího českého vězně, a to právě předvedením v úloze rázného
muže, jenž možná předešel jeho dalšímu útěku. V posledních dnech nám ho předvedli
také jako bojovníka za nezávislost státních zástupců, prosazujícího proti předsedovi
vlády okamžité projednání novely zákona o státním zastupitelství, zajišťující obtížnou
sesaditelnost vedoucích státních zástupců, nebo jako spořivého hospodáře s mzdovými
prostředky, kontrastujícího v tomto ohledu s údajně rozhazovačnou exministryní
Danielou Kovářovou. Ale působení společného uvedení Jiřího Pospíšila a Jiřího Kajínka
na televizní obrazovce by mohlo mít na veřejnost mnohem bezprostřednější účinek. Tu
dvojici nelze přehlédnout, ani na její společný obraz zapomenout.

Jiří Pospíšil má důvod nepromeškat žádnou příležitost k posílení svého příznivého
obrazu v očích veřejnosti. Petr Nečas kdysi oznámil, že na podzim provede reorganizaci
vlády. Asi by váhal propustit oblíbeného ministra, který by v blížících se krajských
a senátních volbách přinesl hlasy jeho rodné straně. Také se v kuloárech šušká, že se
chce Jiří Pospíšil ucházet o úřad západočeského hejtmana, a také pro tento účel by

potřeboval co nejvíc oblíbenosti.

Současně však došlo k událostem, které Pospíšilovu cenu snižují, což je další pobídkou
k honbě za oblíbeností. Probíhá nové prověřování „kauzy Čunek“ a již se otevřeně
přiznává, že případ se neměl dostat do rukou OSZ v Jihlavě. Nelze při tom skrýt,
že k nepřístojnosti došlo v době, kdy Jiří Pospíšil stál v čele resortu a její pachatele
kryl, takže mu právem přísluší označení capo di tutti capi viníků. Může se stát, že po
Renatě Vesecké bude volán k odpovědnosti i on. Nic dobrého pro něj nevěstí také výše
zmíněné rozumné rozhodnutí předsedy vlády stáhnout z jednání jeho malou novelu
zákona o státním zastupitelství. Působí to dojmem, že se Petr Nečas začíná probírat
ze sna o skvělosti ministra spravedlnosti. Kdysi z podobného snu pozdě prozřel Mirek
Topolánek, ale záměr na odvolání nestačil uskutečnit, protože padla vláda. Není záruka,
že Jiří Pospíšil bude mít štěstí také podruhé, proto se tvůrci jeho obrazu musí tužit…

Čtěte také: