A pokud se snad někteří obzvláště „pilní a houževnatí“ cikáni dostali až do šesté či sedmé třídy, ze které potom vyšli, tak to jejich rodičům bylo taky naprosto šumafuk. „A co by z toho náš Lájoš vlastně měl, paní učitelko, kdyby došel až do devátý třídy? Lepší a dobře placenou práci? Nenechte se vysmát, vždyť to, co si vyděláte Vy, paní učitelko za celý měsíc, to já mám s přídavkama za tejden…“
„Jakmile ho katovi pacholci dovlekli na popravčí místo, připoutali ho za trup a podpaží tak pevně, že se nemohl ani pohnout. Pak uchopili jeho ruku, vsunuli do ní nůž, a celou paži mu následně strčili do vroucí výhně. Damiens řval jako šílený, vydával nelidské skřeky, a za pět minut už z ruky nezbylo vůbec nic, kromě ohořelého pahýlu…“
V totálním opojení současné havlománie padá z mnoha hlav jeden kuriózní nápad vedle druhého, a tak ten od režiséra Fero Feniče, totiž pojmenovat po zesnulém exprezidentovi pražské letiště, je jen sladkou či možná hořkou třešničkou na havlovském dortu.je rovněž vítanou inspirací pro jiné dumavé povahy, a proto jsem si řekl, že na konci roku, s blížícím se Silvestrem, i já napnu své mozkové závity a předložím tak jednu alternativu k již zmíněnému návrhu.
Asi mi dáte za pravdu, že uniknout v těchto dnech tématu zesnulého exprezidenta Václava Havla prostě není možné.
O doslova otřesném pořadu České televize „Vlastenci bez sexu“ z cyklu „Ta naše povaha česká“, který byl vysílán tento týden, už na stránkách zdejšího webu napsal zajímavý komentář kolega Kohoutek. Ano, to, co předvedl osvětový hrdina, kněz či nekněz Tomáš Halík, je opravdu zralé buď pro Chocholouška, nebo možná i pro trestní stíhání, pokud vezmeme v potaz fakt, že učit na školách správně souložit děti je sakra ošajstlich vzhledem k našim zákonům, kde aktivní sex je povolen až od patnácti let.
Na první pohled by se mohlo zdát, že Ladislav Bátora snad ani není člověk. Spíše šokující přírodní zjev, nadupané perpetuum mobile nebo magnet, na který se přilepí všechno, co zrovna letí kolem. Ať už totiž Bátora jen tiše a nečinně sedí, či naopak aktivně mluví a píše, tak má dopředu jistotu, že si ho na paškál vezme aspoň polovina českých novinářů, toužících vykoledovat si „tam nahoře“ svoje ostruhy.