Gaunery jsou jak novodobí zběhové, tak ti, kdož mají bdít nad pravidly hry. Možná jsou gaunery navíc i někteří z těch, kdož tato pravidla píší – politici. Ano, skutečně se zdá, že pochybní velkopodnikatelé, někteří politici a někteří policisté spolu dohromady hrají špinavou hru. Nic o ní nevíme potud, pokud vše klape a jánabráchismus funguje jako po drátku. Jakmile ale něco zaskřípe, jedna ruka přestane mýti jinou, staneme se svědky roztodivností.
Saddám obratně využívá slabosti Západu, který se zmítá v mrtvolných křečích multikulturalismu a humanrightismu. Bývalý tyran vyměnil vojenskou uniformu za líbivé kvádro, hitlerovský knírek nahradil rumcajsovský plnovous. A kalašnikov v jeho ruce zřejmě nechybí nejen kvůli tomu, že je nyní válečným zajatcem, ale i z důvodu této „změny image“, která má jediný cíl: vetřít se do přízně pomateným humanistům a levičáckým intelektuálům.
Paroubek výběrem svých lidí jasně dokazuje, pro koho bije jeho srdce. Mladí zapálení bolševici krapet omočení v bulváru jsou pro něj tím pravým ořechovým. Možná za něj tito lidé píšou štvavě demagogické články, jimiž den co den zamořuje český mediální éter.
Pokud evropanští úředničtí dobrodruhové uznají práva Němců na naše oplatky, můžeme požadovat třeba licenci na slavné Mozartovy koule. Vždyť přeci tenhle operní génius milerád pobýval v Praze, měl tu svoje přátele, jimž v premiérách představoval svá vrcholná díla, a navíc vyřkl památnou větu: „Mí Pražané mi rozumějí.“ Ta by se třeba dala také licencovat…
„Ta je škaredá jak Němka,“
říká dávná moudrost. Bossové z automobilky si ji vštípili více, než je zdrávo. Své odule vypasené gertrudy nechali za Rozvadovem a na účet věřitelů automobilky se vyjeli bavit do špičkových pražských restaurací a bordelů!
Kdo se v sedmdesátých letech toužil laskat s kalašnikovy a pobíhat za mrazivých rán v kanadách po východoněmeckých výcvikových střediscích za náruživých rozkazů Brežněvových „generalissimů“? A to jen proto, aby mohl – za nadstandardní odměny, samozřejmě – bránit českou komunistickou vlast před imperialisty?
Zatímco spolčení ODS a Koženého v devadesátých letech bylo spíše jen zbožným přáním Zemanovým, současné obchody ČSSD a Krejčíře jsou, jak vidno, skutečností. Krejčíř se paktoval s Grossem, policejními šéfy a dalšími hlavouny. Až do té doby, než se socialistické mafii znelíbil – moc toho věděl.
Ne, ne, Paroubek není hrdina, ani hlupák. Je to pragmatik. Potřebuje navíc ubrat na lesku z Rathovy aureoly coby neohroženého bojovníka za práva bílých plášťů. V poslední chvíli před jmenováním Ratha ministrem tedy ucukne a jmenuje nějakou nulu.
Evropská unie si sama sobě píchá další a další dávky politické korektnosti. Závislost stoupá. Krvelační islamisté, komunisté i neonacisté už se třesou se záblesky v očích, až si vpíchne svoji zlatou dávku a skončí v tratolišti krve, poražena sama sebou.
Chceme, aby vlajka Evropské unie vlála na Hradě hned vedle té české. Takový požadavek sesmolilo duo umělců, složené z Bořka Šípka – Havlova architekta a Michaela Kocába – Havlova hudebníka. Svůj elaborát pak předali v podatelně Pražského hradu a přibalili dokonce jeden erární modrožlutý prapor – to kdyby se na Hradě zrovna žádný nepovaloval.