Paradoxem celého příběhu je, že David Rath padl kvůli evropským dotacím, které socialisté považují za hlavní zdroj pro budování sociálního státu. Česká strana sociálně demokratická je přesvědčena, že díky dotacím z Bruselu nastartuje hospodářský růst a zvýší zaměstnanost. Řada z nás si je dobře vědoma, že dotace jsou jen ideálním prostorem pro korupci. Současně řada z nás věří, že hospodářský růst je možný pouze v tržní ekonomice bez přívlastků, dotací a regulací. Něco takového však z Lidového domu nikdy neuslyšíte.
an Švejnar dokazuje svou nenávist vůči současné hlavě státu v pátečním rozhovoru pro Mladou frontu, kde působení Václava Klaus ve funkci prezidenta republiky hodnotí negativně a rozhodně nesouhlasí, že by měl Václav Klaus v čemkoliv pravdu.
Nevím, kde například železničáři přišli na to, že mají právo cestovat po zemích českých bezplatně? Se stejnou logikou by pak zedník měl získat zdarma cihly na stavbu svého domu, horník uhlí na celou zimu a řezník maso a uzeniny jako bonus za to, že pracuje v řeznictví. O bonusech zaměstnanců peněžních ústavů raději nechci spekulovat. Zkrátka a dobře jde odborářská logika naprosto proti zdravému rozumu. A proti zdravému rozumu jdou i programy ČSSD a KSČM.
Zásluhy Václava Havla byly přeceňovány už za jeho života. Po jeho skonu se roztrhl pytel s chvalozpěvy na jeho osobu. Po Václavu Havlovi se pojmenovávají školy, náměstí, ulice a dokonce i pražské letiště. Čekám, kdy Fero Fenič požádá o přejmenování naší země na Havlistán. Stoupenci Václava Havla při každé příležitosti zmiňují, že nesmíme zapomenout na Havlův odkaz. S tím budu souhlasit za předpokladu, že tito lidé zcela jasně a veřejně prohlásí, že za dnešní i včerejší koaliční veletoče a politickou kulturu vůbec je zodpovědný Václav Havel, který svým zásahem umožnil pokračování koaličních slepenců a tím prodloužil období nevládnutí v České republice.
Troufám si tvrdit, že dnešní očerňování Václava Klause je úzce spojeno se situací v Evropě. Evropská unie se nachází v nejhorší krizi od svého vzniku. Euro je na pokraji krachu a důvěra lidí v samotný evropský projekt je prakticky nulová. Jsem si jist, že pokud by se konalo celoevropské referendum, lidé by hlasovali proti euru a proti sílícímu Bruselu. Vědí to v Bruselu a ví to i Václav Klaus, který by se mohl postavit do čela bruselské opozice.
Renesance pravice nepřijde sama. Pokud chceme zabránit tomu, aby nám trvale vládly socialistické či polosocialistické vlády, musíme proto něco udělat. Musíme vytvořit aktivní opozici vůči stávajícímu levicovému systému. Musíme lidem vysvětlovat, že je lepší, když se člověk stará sám o sebe, než když se o něho stará stát. Musíme znovu vybudovat důvěryhodnou a volitelnou pravici. Takže vzhůru do práce…
Německý deník Die Welt již nyní píše, že hlavním cílem exprezidenta Václava Klause bude rozbití Evropské unie. Deník se obává, že Klaus sjednotí euroskeptiky napříč kontinentem, což může být vážným problémem pro budoucnost Evropské unie. Nevím, zda má Václav Klaus ve svém programu rozbití Evropské unie, ale troufám si tvrdit, že hlavním zájmem prezidenta republiky je, aby v EU opět zvítězil svobodný trh bez přívlastků.
Nejlepší evropský ministr financí Miroslav Kalousek připravuje další vloupání do našich peněženek. Situace veřejných financí je prý špatná a v nejbližších letech nelze očekávat zlepšení. Miroslav Kalousek opakuje od roku 2006 stále stejnou písničku. Veřejné finance jsou na tom zle, musí se škrtat a zvyšovat daně. Nechápu, kde bere pan ministr tu odvahu, předstupovat před veřejnost se stále stejnou lží a očekávat od občanů, že ho budou poplácávat po zádech a volat „bravo Mirku“.
Václav Klaus postupuje v případě udělování milostí velmi střízlivě. To bychom za prezidentování Václava Havla říci nemohli. Současný prezident udělí ročně 43 milostí – ten minulý jich udělil 150. Navíc Václav Havel vyhlásil několik amnestií, které rozhodně nepřispěly ke snížení kriminality. Voliče by mělo zajímat, že Havlovou cestou se chce vydat kandidát na prezidenta Karel Schwarzenberg.
Věřím, že by Miroslava Němcová jako prezidentka republiky dokázala hájit zájmy České republiky a dbala by o to, aby se z naší země nestal pouhý evropský region pod správou bruselského protektora. Nemám obavy, že by voliči zvolili prezidentem republiky herce, zpěváka či mediálně známého kuchaře. Obavy mám ale z toho, že se českým prezidentem stane člověk, kterému bude milejší přátelské poplácání v Berlíně než zájmy vlastního státu.
53 článků (6 stránek)