Z EU slýcháme, že jsme rasisté. Totéž slyšeli v Kanadě, když tam Romové žádali o azyl. Po soužití se vzorkem naší minority tam záhy pochopili, na rozdíl od Bruselu, že rasisté nejsme, a chtějí nám je poslat zpět. Nabídka na zrušení víz však na stole není.
Schopnost postarat se výdělkem sám o sebe a svou rodinu státy kriminalizují. Státům nestačí, že od nich nic nechcete, když si jdete vydělat nějaké peníze vlastní prací. Státy požadují, abyste v takovém případě nepracovali na základě svobodné dohody (u nás například Švarcsystém), ale abyste byli zaměstnanci, kterým pak mohou legálně vzít polovinu výdělku pro přerozdělení ostatním.
Vyrábět „pravicové extremisty“, „radikály“ a „neonacisty“, nejlépe vše v jednom, je tak snadné. Němečtí policisté v Bavorsku provedli razii, jejíž výsledky by, v očích vrtěti psem neznalých, mohly vzbudit dojem, že rozprášili armádu žoldáků, připravených rozbít demokracii.
Další „práce“ senzacechtivých médií. Prý útok na důchodce, arogance a žumpa. Kecy. To jsme jen slyšeli závan tvrdé reality, kterou řada lidí pokrytecky přehlíží, zatímco mají k důchodcům natažené ruce. Na rozdíl od novinářů, kteří nás zaplavují třemi větami z celého jejího vystoupení, Vám nabízím text celý:
Mnozí bohužel vůbec netuší, jak obrovský rozdíl je mezi skutečným humanismem a tím, co je za něj v současné době účelově vydáváno. Z humanismu se stal soukromý byznys za cizí prachy. „Humanismus nebo také humanizmus (z latinského humanus, lidský) označuje různé myšlenkové směry a postoje, zaměřené na člověka a lidstvo.
Při privatizaci podniků se určitě nasekala řada chyb. Spíše bych snad nakonec řekl, že nešlo o chyby, jako spíše o úmyslné zločiny, na které byla bohužel naše legislativa krátká, neboť ji vytvářeli mnohdy ti samí, kteří se na privatizaci podíleli. Privatizace politiky je ale dle mého soudu daleko horší a přinesla o mnoho větší škody. Kromě přesunu peněz z daní a nových státních dluhů k vyvoleným totiž přinesla i úpadek morálky a ztrátu víry lidi v politiku a zastupitelskou demokracii jako takovou.
Výše uvedený průběh myšlení v čase završil Miroslav Kalousek v posledních hodinách prohlášením „umím si představit vládu s ČSSD“, které by neznalému mohlo připadat jako otočení o 180°. Někteří voliči TOP09 by se snad mohli cítit i podvedeni, neboť představa, že by jimi volená strana spolupracovala v nové vládě s českými socialisty, byla pro ně v době vhození hlasu do urny jistě nepředstavitelná.
Na rádoby volnou, otevřenou, demokratickou a upřímnou diskusi s ním mohli jen vybraní unijně uvědomělí, kteří prošli sítem novodobých politruků. Nic nenechali náhodě. Vždyť z toho byl dokonce i přímý přenos ve státní televizi a na excesy v podobě předem neschválených dotazů dnes není místo. Jo, zejména po roce 1968 se u nás děly věci. A jsou tu zas. Skoro bych řekl, že i po tom roce 68 měli na akademické půdě více odvahy.
Říkají nám, že jsme se vymanili ze socialistického bloku a zařadili do západní kapitalistické společnosti. Ve skutečnosti si však jen určitá skupina lidí vzala z principů kapitalismu to, co se jí hodilo, a naroubovala to na socialismus. Teď se tváří, že budují otevřený liberální a konkurenční trh. Další klobása, kterou svět neviděl.
Díky únikům odposlechů Janoušek ztratil politické krytí a každý z těch desítek lidí na významných pozicích, kde se rozhodovalo o veřejných penězích z moci veřejných činitelů, se kterými si Janoušek telefonoval za poslední roky, si teď bude chtít chránit především svůj zadek. Vzhledem k tomu, že si přestal dávat pozor, bude řada telefonátů jistě ještě zajímavějších, než byly ty, co unikly. Nabízí se proto hned několik možných scénářů.
72 článků (8 stránek)