reklama
reklama

Špatné a dobré zprávy z Ameriky

Autor: Jiří Koníček | Publikováno: 2.3.2007 | Rubrika: Ekonomika
Ilustrace

Podle amerického sociologa, profesora Wilsona W. Woodwarda odborníci očekávají krach dolaru a kolaps finančního systému. Proč? Establishment USA svými podvodnými aktivitami zneužil peněz k neprospěchu občanů a změnil stabilní bankovní systém v monopolizované a zpolitizované odvětví podvodného podnikání (bankovnictví částečných rezerv s centrální bankou v čele).>Banky vytvářejí peníze z ničeho (out of thin air) a nemusí je, tak jako všichni ostatní, získat prodejem svých služeb. Krátce řečeno banky jsou již - a to platí v každém okamžiku - zbankrotované, ale to není ' objeveno' do té doby, než jejich zákazníci pojmou podezření a střemhlav započnou ' run na banku' . ...Takovéto bankovnictví by na skutečně svobodném trhu nemělo právo existovat stejně jako jiné formy implicitní krádeže, zjistil jiný americký profesor, ekonom Murray N. Rothbard. Znamená to, že dlouhodobé trendy se rychle přibližují k asymptotám, které nedokáží překonat. V hegelovském jazyce to znamená, že už nelze zvládat protiklady systému. V jazyce věd o komplexnosti to znamená, že se systém příliš vzdálil od rovnovážného stavu, že vstupuje do období chaosu, že jeho vektory budou bifurkovat a že nakonec bude vytvořen nový systém prognózuje další Američan a profesor, tentokrát filosofie, Immanuel Wallerstein. Znamená to také, že výsledek je ale z vlastní povahy věci nejistý a že je záležitostí tvořivosti. Je třeba pokusit se alespoň v Evropě změnit společenskou strategii. Je třeba nutit liberály, aby byli liberály. Achillovou patou centristických liberálů totiž je, že nechtějí prakticky uskutečňovat svou vlastní rétoriku a rozvíjet nezávislý, neziskový sektor. Vyplatí se věnovat neziskovému sektoru větší a trvalou pozornost, neboť by mohl:

1. Zaměstnat každého, kdo chce pracovat a je schopen pracovat.

2. Zlikvidovat chudobu.

3. Formulovat a vyřešit problémy v zemědělství.

4. Poskytnout každému dobrou lékařskou péči.

5. Zastavit kriminalitu mládeže.

6. Obnovit naše malá i velká města a přeměnit anonymní špinavé čtvrti na lidská společenství.

7. Vyplácet všem rozumné penze.

8. Nahradit stovky vládních nařízení mnohem účinnějšími kodexy chování, které by přísně prosazovala každá profese a bdělý tisk.

9. Zvládnout veškeré výzkumné úsilí národa.

10. Rozšířit vlastnění kapitálu.

11. Zastavit znečišťování vzduchu a vody.

12. Dát každému vzdělání, jaké potřebuje, jaké chce a z jakého může mít prospěch.

13. Poskytnout každému, kdo si to přeje, možnosti kulturního vyžití a vzdělání.

Ekonomičtí odborníci soudí, že optimismus ohledně toho, co by mohl neziskový sektor dosáhnout, bude-li se uvědoměle kultivovat a rozvíjet, i když se to může zprvu zdát jako iluze, nevypadá přehnaný. Uvedené slibné politické myšlenky jsou rozvinuty v knize Richarda Cornuella Reclaiming American Dream, jejíž překlad do češtiny se dokončuje.

Jiří Koníček

reklama
2574 čtenářů | 35 komentářů | 
HodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnocení
Tisknout článek Poslat článek e-mailem
Vaše hodnocení: 

Zde můžete nastavit své hodnocení
Komentáře


Re: Špatné a dobré zprávy z Ameriky
(Daniel Makay, 2.3.2007 8:19:42)
Odpovědět
Opravdu hezká pitomost.
Re: Špatné a dobré zprávy z Ameriky
(George, 2.3.2007 10:18:41)
Odpovědět
Proč pitomost? Nějaký argument, prosím.
Re: Špatné a dobré zprávy z Ameriky
(walter, 2.3.2007 10:20:58)
Odpovědět
No právě že v tom blábolu žádný argument není!!
Re: Špatné a dobré zprávy z Ameriky
(George, 2.3.2007 10:29:13)
Odpovědět
K problematice peněz a bankovnictví viz http://www.libinst.cz/etexts/rothbard_penize.pdf, k problematice neziskového sektoru viz F.A.Hayek, Právo, zákonodárství a svoboda, Academia. Četba ale vyžaduje jistý stupeň inteligence...
Re: Špatné a dobré zprávy z Ameriky
(Petr, 2.3.2007 10:35:19)
Odpovědět
Je to realizovatelné v případě změny spol.systému.
Re: Špatné a dobré zprávy z Ameriky
(Richard, 2.3.2007 12:18:06)
Odpovědět
Tak toto je totalna zmes komunistickej propagandy, za ktoru by sa nehanbil ani Castro - ale ani on by nemal odvahu to cele predniest naraz. Zmiesavat kritiku bankoveho systemu (co je pravda ale ozdravit sa to znovuzavedenim zlateho standardu) s podporou neziskoveho sektoru (preboha - to co je za blbost, co to je "neziskovy sektor" - take nic NEEXISTUJE) a pridat k tomu komunisticko-ekologicke hesla (kde su popisane ulohy o ktorych mohol snivat iba tak Lenin) je znamka totalneho upadku IQ...
Re: Špatné a dobré zprávy z Ameriky
(Václav, 2.3.2007 12:59:36)
Odpovědět
Opravdu, ale opravdu přátelé, studujte toho Hayeka pečlivěji.
Re: Špatné a dobré zprávy z Ameriky
(RZ, 2.3.2007 13:18:44)
Odpovědět
Jéžíši, princip neziskového sektoru je přece v tom, že nevytváří měřitelnou hodnotu.

Jeho systematickým, nepřirozeným rozvíjením by vznikla jakási nadstavba, která by ovládala spoustu peněz a lidí, ale o jejích vazbách na ostatní, "reálnou" ekonomiku by rozhodovaly nálady davu, politické konexe, jánabráchismus apod. To by byl tisíckrát větší podvod, než zmiňované banky.
Re: Špatné a dobré zprávy z Ameriky
(Václav, 2.3.2007 13:36:06)
Odpovědět
Chce to více studovat nejen knížky ale i realitu. V USA jsou např. nemocnice založené na neziskovém principu a poskytují lepší, efektivnější služby než soukromé kliniky a samozřejmě i než státní, byrokratické ústavy. Když nějaký subjekt nevytváří zisk, neznamená to, že neposkytuje hodnotné služby.
Re: Špatné a dobré zprávy z Ameriky
(RZ, 2.3.2007 13:58:36)
Odpovědět
Ale o tom snad nikdo nepochybuje, že neziskový sektor má významnou úlohu.

To je všechno je otázka míry a způsobu jeho rozvoje. Ekonomika, jejíž obrovká část neprodukuje zik, se nedokáže chovat racionálně.
Re: Špatné a dobré zprávy z Ameriky
(Václav, 2.3.2007 14:15:49)
Odpovědět
Základní ekonomický výzkum již holistické nazírání na lidskou společnost a tzv. ekonomiku dávno vyvrátil a zavrhl. Existují lidé, kteří konají a to většinou racionálně, pokud jim v tom nebrání etatisté. Entity jako ekonomika, stát atd. jsou kontraproduktivní holistickou fikcí. Pokud se podaří produktivnní vymanění z těchto intelektuálních i praktických slepých uliček, mohou nastat efekty popsané v diskutovaném textu. Hayek koneckonců dostal Nobelovu cenu za ekonomii...
Re: Špatné a dobré zprávy z Ameriky
(RZ, 2.3.2007 14:24:45)
Odpovědět
To je fakt, jenže v praxi je dnes neziskový sektor další léčkou etatismu.

A to viděno nikoliv holisticky,nýbrž šistě redukcionistickou metodou:)
Re: Špatné a dobré zprávy z Ameriky
(Václav, 2.3.2007 14:35:31)
Odpovědět
Možná si pletete NGOismus s neziskovým sektorem, to by bylo opravdu ale opravdu velké nedorozumění.Hmmmm. A jak nás přítel ze Slovenska ubezpečil, že přechod na zlatý standard vyřeší problémy bankovního sektoru, tak jsou lidé, kteří se o to v ČR a dříve v ČSFR a dříve v ČSSR snažili a snaží přes 17 let ale pořád nic - asi to tak jednoduché nebude, že?
Re: Špatné a dobré zprávy z Ameriky
(RZ, 2.3.2007 14:42:22)
Odpovědět
Nepletu, ale počítám s tím, že on se plést chtít bude:))))

Jinak, i mimo NGOismus bývá přílišná angažovanost dvojsečná. Vychází totiž z podstaty idealismu, který se nerve s reálnám světem.

Často to funguje tak, že spousta vyčůránků si najde nějakou povrchní populární myšlenku, prohlásí se za její oddané udržovatele, a založí si na tom jednoduchý kšeft.
Re: Špatné a dobré zprávy z Ameriky
(RZ, 2.3.2007 14:44:48)
Odpovědět
Zlatý standard to tak snadno nevyřeší, o tom není sporu.

Jenže hlavní věc, výhodnost dnešního neziskového sektoru je právě v jeho vzácnosti. Jakmile by se z toho stala věc obvyklá, dojde k poklesu jeho úrovně. Pak se bude chtít přiživit každý.
Re: Špatné a dobré zprávy z Ameriky
(Mirek, 2.3.2007 15:51:25)
Odpovědět
To je v rozporu s etikou. Neziskový sektor není nějakou výsadou ale humanistickým prostorem seberealizace s pozitivními celospolečenskými efekty.
Re: Špatné a dobré zprávy z Ameriky
(Josef, 2.3.2007 16:54:10)
Odpovědět
Jastlize USA prijmou autorem navrhovanych trinact bodu, tak verim, ze dolar kolapsuje!
A kvuli sedmemu bodu vypukne i obcanska valka, protoze jsem jeste v zivote nepotkal nikoho, kdo by si nemyslel, ze rozumny prijem by mel byt daleko vyzsi nez kolik prinese domu!
Banky si prestaly tisknout sve penize v r. 1913 vytvorenim Federalniho rezervniho systemu a vytistenim jednotnych bankovek, ktere plati do dnes. Do te doby nedostatek minci zpusobil ze jako "drobne" se pouzivaly mexicke pesos.
Dokonce pojmenovani "dolar" je odvozeno od jachymovskych stribrnych dolaru, o cemz se doctete v historii US dolaru.
Re: Špatné a dobré zprávy z Ameriky
(Jan, 2.3.2007 17:18:09)
Odpovědět
Že nám Američané ukradli název hodnotné mince není nic divného, vždyť se dodnes soudí s Budvarem o ochranou známku Budweiser. Nicméně není jasné, jakou to má souvislost s inflační kulturou, kterou šíří doma i po celém světě ke škodě lidí?
Re: Špatné a dobré zprávy z Ameriky
(Josef, 2.3.2007 20:16:13)
Odpovědět
Prave to je ta dobra zprava z USA, na kterou autor zapomel upozornit! A sice Budvar uz je k dostani ve trinacti statech USA a Budweiser se dohodl v Budejovicich a prevzal distribuci v USA, takze Budvar bude k dostani v celych Spojenych Statech.
Co se tyce Dolaru, nazev by prevzat odloucit se se od britskych liber a britske finacni kontroly.
Co se tyce sporu o ochrannou znamku, ten pokracuje z duvodu, ze Budejovicky pivovar tu znamku do USA prodal v dobe, kdyz se jeste pivo nevozilo pres Atlantik. Problem zacal, az kdyz se obe piva objevily na stejnem trhu! Budvar jde na odbyt pro svoji kvalitu a jeste rychleji mizi z obchodu Staropramen.
Re: Špatné a dobré zprávy z Ameriky
(Zdeněk, 3.3.2007 0:10:32)
Odpovědět
Dobrý ekonom se pozná od špatného tím, že zvažuje delší řetězce praxeologických úvah. Není to jednoduché. Zkusme zvážit, co nám přineslo nepřátelské až podvodné převzetí vynikající české značky měny - tolar. Byl to kvalitní stříbrný peníz, jehož obsah drahého kovu nebyl snižován - tím trpěly konkurenční mince, a jehož kupní síla se zvětšovala... Tolar už není v oběhu a papírový těžce inflační dolar ano. Mimochodem, pokud slovenský diskutér argumentoval přechodem na zlatý standard, víte že SBČS disponovala v přepočtu na hlavu dvojnásobkem zlatých rezerv než Fed?
Re: Špatné a dobré zprávy z Ameriky
(Dr.Str., 3.3.2007 8:47:14)
Odpovědět
Chcete vědět, co je problém Amerického hospodářství? Já vám to řeknu. Loni v dubnu byl soukromý zahraniční dluh Ameriky 40 bilionů dolarů. Ale ne miliard, jak oni miliardu bilionem nazývají, ale skutečných 40 bilionů. To dělá 150 tisíc dolarů na jednoho občana. Američani si holt zvykli dovážet. Jaksi zapomenuli na inovace.
Proto se za Clintona držel dolar tak šíleně vysoko. Bylo to politikou vysokého dolaru. Když Bush přišel k moci, nechal dolar pomalu klesat doufaje, že se zvýší vývoz a tohle se vykompenzuje. Bohužel se tak nestalo. A teď se držte. Většinu cenných papírů, ve kterých se tyhle peníze váží, jsou v Číně. Čína skupuje Americké dlužní úpisy. Až je to přestane bavit, to znamená, že i ti největší komunističtí optimisti už nebudou věřit dolaru, protože nebude mít šanci se zvednout, tak to prostě vychrlí na trh. V ten okamžik dolar tak spadne, že se zhroutí trh ve spojených státech, protože:
ropa bude drahá, ocel bude drahá (ruda se dováží), veškerý dovoz se takřka zastaví. Nebude z čeho vyrábět.
Tohle bude realita. Aspoň počítače budou levné, teda pokud zrovna tohle nebude sektor, který projde státní kontrolou. Nechci to nazývat znárodněním, tohle by se přece ve spojených státech nestalo :P.
Bohužel nikdo neví, kolik toho americká ekonomika snese. Jde o tak obrovský moloch, že nevíte, kam se hýbe. A největší problém je v tom, že tenhle dluh není veřejný, který jde vždycky zaplácnout tím, že jde většinovým podílem dovnitř státu. Tohle je regulérní dluh ven a to nahání spoustě ekonomů hrůzu.
Možná brzy uvidíme, jak vypadá postkonzumní společnost :D.
Re: Špatné a dobré zprávy z Ameriky
(Dan, 3.3.2007 12:38:36)
Odpovědět
Čínská vláda zahájila již před dvěma lety politiku, která má zemi přivést k tzv. soft landingu. O měkkém polštáři se mluvilo po oznámení HDP za čtvrté čtvrtletí roku 2006 i ve Spojených státech. Je to omyl.
Podíváme-li se na strukturu vývoje HDP, zjistíme, že k pozitivním reakcím příliš důvodů nemáme. Můžeme naopak s jistotou říci, že máme mnoho důvodů k negativním reakcím. Jedinou možnou interpretací současného stavu může být tvrzení, že pokud americká ekonomika v recesi ještě není, dostala se ve čtvrtém čtvtletí minulého roku minimálně na její pomezí.
Re: Špatné a dobré zprávy z Ameriky
(Lukáš, 3.3.2007 13:35:47)
Odpovědět
K problematice peněz je podnětná také studie na http://libinst.cz/etexts/fbhavel.pdf
Re: Špatné a dobré zprávy z Ameriky
(J.C., 3.3.2007 19:37:06)
Odpovědět
Tech trinact bodu je v podstate Orwell v ceskem podani. A cesti financni experti jsou jedini, kteri predvidaji pad dolaru a to od dob, kdy jsem byl jeste na vojne, kdy Nemcum se rikalo revansisti a Amikum valecni stvaci. Cesti experti stale predvidaji pad, kdy ostatni svet do USA investuje. Jenom minuly tyden bylo oznameno na financnim trhu investment nemecke firmy Solarworld AG, Toyoty a Rusky LUKOIL, kupuje od Venezuely dve rafinerie a 1000 cerpacich disrtibucnich stanic ke svym dvoutisicum benzinek, ktere uz vlastni na vychode USA. Vyuziva tak vyhody, ze venezuelsky ropny prumysl (CITGO} byl znarodnen a z americkeho trhu odchazi. Nemecky Solarworld AG investuje 387 milionu dolaru ve state Oregon, Toyota stavi dalsi uz osmou automobilku za 1.3 miliardy $ ve state Mississippi, a firma EADS v USA zamestnava vice jak 100 000 obcanu a jeji rocni obrat je 6 miliard $ a to je jen jednotydeni zlomek financnich zprav.
Re: Špatné a dobré zprávy z Ameriky
(Pavel, 3.3.2007 20:01:23)
Odpovědět
To je jak rádio Jerevan :-) Ti experti nejsou totiž čeští, ale američtí (!) - pokud se tedy bavíme o stejném článečku. Ale asi antičechismus a amerikofilie zatemňují zrak i mysl. K investicím do USA: většina expertů a politiků před Velkou hospodářskou krizí v 30. letech minulého století také vytrvale tvrdila, že systém zvládl všechny problémy a čeká nás kontinuální rozvoj blahobytu. Známý politik sir Winston Churchil, se všemi svými kontakty a známostmi, chybně zainvestoval do amerických a jiných akcií a přišel skutečně o hodně. To už tak prostě bývá, že někteří lidé jsou nepoučitelní.
Re: Špatné a dobré zprávy z Ameriky
(Dan, 4.3.2007 18:56:18)
Odpovědět
Americké akcie v pátek opět oslabily kvůli odklonu investorů od rizikových aktiv. Zažily tak svůj nejhorší týden za čtyři roky. Podle analytiků čeká Američany buď krach burzy nebo hyperinflace. Záleží to na monetární politice, kterou zvolí vedení centrální banky USA.
Re: Špatné a dobré zprávy z Ameriky
(Oskar, 3.3.2007 23:19:34)
Odpovědět
Argumentační úroveň oponentů zajímavého článku, který - jako obvykle u dobře informovaného autora - příjemně vybočuje z monotónní šedi, je skutečně velmi, velmi nízká. Celkové niveau pak dokresluje jejich chabá, primitivní slovní zásoba. Je otázkou, zda dokáží své emocionální postoje přehodnotit po studiu odkazů, na které ti s větším rozhledem upozorňují. Držím jim ale palce, neboť i zaslepení mají hlasovací právo a rozhodují - jako např. v referendu o vstupu do EU, o osudu v každém národě bohužel velmi malé inteligentní, prozíravé menšiny.
Re: Špatné a dobré zprávy z Ameriky
(Radek, 4.3.2007 14:31:23)
Odpovědět
Oponentům nějak došel dech, že by byla intelektuální úroveň čtenářů ePortálu skutečně tak mizerná?
Re: Špatné a dobré zprávy z Ameriky
(Adolf, 6.3.2007 13:28:02)
Odpovědět
Ty zakuklenej komunisto, neprovokuj nebo dostaneš přes držku!
Re: Špatné a dobré zprávy z Ameriky
(Václav, 6.3.2007 13:50:26)
Odpovědět
Svět nekrytých peněz je světem vyššího objemu úvěrů a nižších úrokových sazeb oproti svobodnému trhu. Společně s trvale rostoucí cenovou hladinou máme pohromadě dost důvodů k opuštění strategie prvotní tvorby úspor, racionální strategií je zadlužit se. To má přirozeně svá úskalí. Vstupy do úvěrových vztahů zvyšují závislost jedinců na finančních zprostředkovatelích, oslabují finanční samostatnost, do společnosti jsou vnášeny zvyky jako spoléhání se na cizí pomoc. A nejde pouze o domácnosti, v nemenší míře výše uvedené platí pro podniky, často ve své činnosti zcela závislé na poskytnutí úvěru.
Dluhy jsou tak díky současnému měnovému uspořádání akumulovány na úrovně nedosažitelné na skutečně svobodném trhu, kde poskytnutí úvěru musí předcházet odložení spotřeby, tedy vznik úspor, či zvýšení dostupnosti komodity sloužící jako peníze. Inflace zároveň uvrhá společnost do hluboké finanční závislosti na finančních zprostředkovatelích. Co říci závěrem? Zakořeněná "inflační kultura" s potřebou ochrany bohatství před inflací přispívají k vysokému tempu růstu zadlužení a páchají obtížně napravitelné škody v chování jedinců. Při hodnocení celkové škodlivosti inflace by tyto skutečnosti neměly být opomíjeny.
Re: Špatné a dobré zprávy z Ameriky
(Milan, 10.3.2007 16:16:39)
Odpovědět
Východisko ze současné situace nabízí mikroekonomický přístup založený na
nekolektivistické metodologii, který zatím lépe prokázal a prokazuje svou schopnost
analyzovat a předvídat ekonomické děje než konkurenční hypotézy. Přijetím známého
Hayekova ústavního dodatku, garantujícího svobodu emise peněz, následnou privatizací
zbytečně ladem ležících mohutných devizových rezerv a vznikem nestátních emisních
institucí by bylo možné vytvořit předpoklady pro nedistorzní chod ekonomiky a z toho
plynoucí prosperitu. Emisní instituce působící pod plnou tržní kontrolou by si totiž nemohly
dovolit hazardovat s důvěrou lidí ve svou měnu, neboť její uživatelé by mohli od inflační
měny ihned svobodně přejít ke konkurenci, a emitent, který by nezačal své aktivity korigovat,
by zbankrotoval. Toho se státní, leč na státu paradoxně nezávislá ČNB přes desítky miliard
ztrát a skomírající reálnou ekonomiku nemusí obávat.
Ukazuje se, že žádná jiná pojistka proti různým měnovým manipulacím ze strany státních
úředníků není účinná. Spoléhat se na Evropskou měnovou unii a její Evropskou centrální
banku by nemuselo být šťastným řešením, neboť zatím v EMU nejsme, nevíme kdy, zda a
v jaké hospodářské kondici tam budeme, přičemž na věcné argumentaci v neprospěch
monopolu centrálního bankovnictví se ani naším případným vstupem do tohoto integračního
uskupení nic nezmění.
Re: Špatné a dobré zprávy z Ameriky
(Dan, 13.3.2007 12:26:12)
Odpovědět
Centrálním bankéřům a spol. se daří dobře. K ilustraci výnosnosti jejich „podnikání“ poslouží pár číselných údajů:
ceny bankovek tištěných ČNB se pohybují přibližně od 1,30 Kč za bankovku
označenou „50 Kč“ do 2,30 za kvalitněji vyvedenou a před paděláním
chráněnou bankovku se dvěma nulami navíc. Kdo by si takového „podnikání“
nechtěl trochu užít a svoji peněženku napěchovat co možná
největším množstvím bankovek s co možná největším počtem nul? VždyR
výnosnost takového podnikání (např. výroby „pětitisícovek“) je více než
217 000 %. Ve srovnání s tím je výnosnost nejproduktivnějších českých
firem naprosto směšná!
Re: Špatné a dobré zprávy z Ameriky
(Vladimir, 14.3.2007 9:17:32)
Odpovědět
Systém centrálního a frakčního bankovnictví některým jedincům skutečně vynáší. Největší banka na světě Citigroup Inc. vyplatí za loňský rok svému předsedovi a generálnímu řediteli Charlesovi Princovi 25,98 milionu dolarů (555,4 milionu Kč). To je o 13 procent více než o rok dříve. Vyšší odměny dostane Prince, přestože náklady banky rostly loni dvakrát rychleji než příjmy. Vyplývá to z prohlášení banky pro americkou Komisi pro cenné papíry a burzy.
Z celospolečenského hlediska je ale škodlivý. Ameriku čeká krach burzy nebo hyperinflace. Americké akcie včera po masivních výprodejích na trhu oslabily. Počáteční ztráty hypotečních společností se rozšířily po celém finančním sektoru a stáhly dolů i investiční banky a úvěrové firmy. Obavy na trhu ještě zhoršil nečekaný propad maloobchodního obratu za únor.
Re: Špatné a dobré zprávy z Ameriky
(Jiří, 9.4.2007 10:39:43)
Odpovědět
Všechno, čeho jsem chtěl dosáhnout, bylo nabídnout malé menšině myslících lidí příležitost, aby se dozvěděla něco o cílech klasického humanismu a o jeho výdobytcích, a tímto způsobem rovnat cestu pro znovuvzkříšení ducha svobody teprve poté, co dojde k nastávajícímu debaklu.
Dojemna starost
(Dan, 20.10.2007 23:06:45)
Odpovědět
Ta starost o osud americke ekonomiky je opravdu dojemna. Nektere sumy mozna vypadaji hrozive, ale HDP USA je pres 14 bilionu USD. Tedy i kdyby bankovni krize dosahla ztrat 200 mld., neni to nic kritickeho. (Hurikan Katrina stal 150 mld. a ani se to nikde neprojevilo.)

Mimochodem ten HDP USA je zhruba 40-45% svetoveho HDP, EU dela asi 10 bilionu. HDP Ciny nebo Ruska jsou proti tomu skoro bezvyznamne.

Takze zadny strach - Amerika si poradi, jako uz tolikrat v minulosti. Ja spis vidim vzacnou prilezitost pro dolarove investice. (Pro ty, co si mohou dovolit kratkodobe ztraty.)
Přihlášení uživatele
Jméno:
Heslo:

Zasílání upozornění
Články autora
Reklama