Oskar pro Gorea? Děláte si legraci…
Tento klimatický Mein kampf (čili Goreův film Nepříjemná pravda) by však přes svou tendenčnost, zaujatost a plytkost přeci jenom mohl mít nárok na ocenění. Pakliže by se rozdávaly ceny za nejlepší parodii na dílo, za počet záběrů na hlavního hrdinu, nebo za výčet katastrofických scénářů, Nepříjemná pravda by s přehledem zvítězila a co se týče posledního jmenovaného kritéria, jistě by porazila i takové kusy, jakým byl kupříkladu katastrofický film Den poté.
Z celého „filmu“ číší jen lidská hloupost, je přímo cítit nátlakovými lobby a v podstatě se jedná jen o další z Goreových agitek. To rovnou mohl natočit krátký klip se slovy „volte mě“. Naprostá absence jakýchkoli racionálních argumentů v Nepříjemné pravdě mohla budit zdání, že se tento paskvil sice stane biblí lidí typu Martina Bursíka, nebo Dany Kuchtové (kteří mají mimo jiné zájem tuto nečistou propagandu ustanovit povinným filmem pro školy), ale že odbornou veřejností bude (zejména po odsudcích takovými osobnostmi, jako je světová kapacita profesor Bob Carter z australské univerzity J. Cook, či geolog Borise Winterhalter z univerzity v Helsinkách) odmítnut coby tendenční arciblábol. Bohužel se tak nestalo. Dojmy opět zvítězily nad fakty.