Vítr kretenismu
Jó, Lenin, ten se s tou svoločí reakcionářskou nemazlil! A „kretenismus“ demokratických pravidel byl jemu a jeho učenlivým žákům dobrý jen tehdy, když se jim hodil do krámu, přesněji velekrámu, jakým pro ně byla světová revoluce. Leninův obdivovatel a prý i šachový sparingpartner ještě z předrevolučních „zlatých časů“ na ostrově Capri Maxim Gorkij, který si nechal patentovat hrdě znějící člověčenství v době, kdy lidé po statisících mizely v gulagu, vše shrnul v geniálně prosté větě: Kagda vrag ně izdajotsja, nado jego uničtožiť! (Pro ty, kdo ke své škodě už nerozumějí rusky: Když se nepřítel nevzdá, je třeba ho zničit.)
Že vám to nic a nikoho nepřipomíná? Souznění německého europoslance Jo Leinena s „pravdou leninskou“ je patrně nepoměrně hlubší než podobnost jeho příjmení a Uljanovovým krycím jménem, a vicepremiér pro evropské záležitosti Saša Vondra si určitě nehrál se slovíčky jen z reakčního formalistického žonglérství.
Slavná „euroústava“ neuspěla v referendu ve Francii a v Nizozemsku, v Německu samotném ji zpochybnil ústavní soud. Podle závazně napsaných pravidel tím měl celý tlustospis jít k šípku. Takže se musí, má-li vzniknout nějaký ustavující dokument, který by vyjadřoval existující minimální pružnou shodu mezi 27 členskými zeměmi Evropské unie, začít ab ovo, znovu. O případné existující shodě coby východisku hovořil i prezident Václav Klaus.
Obecné vůli s velkým O (pp. Brusel) se to ovšem nehodí do velekrámu a přála by si pomocí různých obezliček přece jen nastolit diktaturu Tlustospisu. Pravidly popsaný cár papíru musí jít stranou. Skeptickým nebo realistickým neposluchům sice gulag nehrozí, ale způsob, jakým se Jo Leinen v těchto dnech navezl do českého prezidenta pochází ze stejného leninského soudku. (Lokajské okřikování z úst našich eurohujerů jen dodává místní kolorit.) André Breton při svém částečném prozření z obdivu v polovině třicátých let napsal: Vítr kretenismu vane ze SSSR. Měl ovšem na mysli něco zcela jiného než vůdce světového proletariátu. V posledních letech mám sílící pocit, že ten Bretonův vítr obrátil o 180 stupňů.
Psáno pro únorové číslo časopisu 51PRO