Gerald Ford započal pád železné opony
Dne 27. prosince zemřel ve věku 93 let (* 14. července 1913) bývalý prezident Spojených států Gerald Rudolph Ford, Jr. Ford byl prezidentem Spojených států od 9. srpna 1974 do 20. ledna 1977. Poté, co v roce 1973 rezignoval na funkci viceprezidenta Spiro Agnew, byl Ford navržen prezidentem Richardem Nixonem na uvolněnou funkci a obě komory Kongresu jej schválily. Když 9. srpna 1974 byl Nixon nucen díky aféře Watergate rezignovat, převzal Ford prezidentský úřad. Jako jediný prezident Spojených států se dostal do úřadu, aniž by byl zvolen buď jako prezident, nebo viceprezident.
Svému předchůdci Richardu Nixonovi udělil milost, která zabránila jeho případnému stíhání za údajné zločiny, které mohl spáchat během svého prezidentství, především v souvislosti s aférou Watergate. Ford zdůvodňoval své rozhodnutí tím, že to bylo v zájmu jeho země. Toto rozhodnutí bylo hodnoceno bohužel velice kriticky a někteří komentátoři tvrdí, že bylo jednou z příčin Fordovy porážky v prezidentských volbách v roce 1976, v nichž ho porazil demokrat Jimmy Carter.
I když jeho prezidenství netrvalo celé volební období, udělal pro USA velký kus práce. Za Fordova prezidentství se Američané například definitivně stáhli z Vietnamu, když ve dnech 29. dubna a 30. dubna 1975 evakuovali svou ambasádu v Saigonu. Ford musel v květnu 1975 rovněž čelit vážné zahraničněpolitické krizi. Poté, co se v Kambodži dostali k moci Rudí Khmérové, podařilo se jim v mezinárodních vodách zajmout americkou obchodní loď Mayaguez. Ford vyslal armádní jednotky, aby zachránily zajaté Američany. Jenže vojáci se vylodili na špatném ostrově, kde narazili na neočekávaně tuhý odpor. Přibližně ve stejnou dobu byli propuštěni zajatí námořníci, o čemž ovšem v tu chvíli Američané nevěděli. Během bojů bylo raněno asi 50 mužů a 41 zahynul. Předpokládá se, že padlo přibližně 360 khmérských vojáků.
Na práci vykonanou Fordem pro Ameriku navázal posléze jeden z největších prezidentů USA Ronald Reagan. Není proto překvapením, že prezident republiky Václav Klaus přijal smrt tohoto významného státníka s hlubokým zármutkem, jak stojí v jeho telegramu vdově Elizabeth Fordové:
V této těžké chvíli chci Vám a Vaší rodině vyjádřit svou soustrast. Vážím si toho, že jsem měl možnost Vašeho manžela osobně poznat a obzvlášť rád vzpomínám na hezké setkání s Vámi oběma ve Vašem domě v Beaver Creeku. S Geraldem Fordem jsem se setkal při mnohých příležitostech, ze všech amerických prezidentů jsem ho vídal snad nejčastěji a nebylo to náhodou. Sdílel jsem mnoho jeho politických postojů, byl velmi přátelský, pozorný, trpělivý a vždy mi měl co zajímavého říci. Gerald Ford byl výjimečný politik. Oceňoval jsem jeho otevřenost a optimismus.
Převzal prezidentskou funkci v těžkých dobách a dokázal nejen "ošetřit zranění národa", jak citoval Lincolna v roce 1974, ale povedlo se mu je vyléčit, nehledě na to, jak bolestivý a dlouhý se tento proces zdál být. Gerald Ford započal práci, v níž pokračoval Ronald Reagan. Tato práce byla zásadní pro svobodu v mé zemi a pro pád železné opony v Evropě. Tato práce byla zásadní pro to, že Česká republika a Spojené státy americké dnes sdílejí tytéž hodnoty, jsou partneři a spojenci. Dovolte mi vyjádřit Vám a celé Vaší rodině mou hlubokou soustrast. Váš manžel mi bude scházet, avšak vždy bude patřit mezi ty, které mám rád a které obdivuji."
Převzato z časopisu Fragmenty
www.fragmenty.cz