Probuďme se, muslimové si už podmaňují Evropu
A je to tu zas! Poté, co bylo muslimům žijícím ve Francii odepřeno po právu „privilegium“ chodit i do školy zahaleni v šátcích, už zase „vystrkují růžky“. Rychle se otrkali a nyní je hitem pařížská policistka, jež pod uniformou ukrývala tradiční arabskou pokrývku hlavy, jakýsi „turban“. „Je to velmi profesionální zaměstnankyně. Všichni se ji snaží přesvědčit, aby změnila svůj postoj,“ víceméně se muslimky zastává mluvčí pařížské policie. Tak takhle ne! Zatímco Evropa se pře, zda šátky ano, či ne, přívrženci téhož náboženství hromadně zabíjejí nevinné dospělé i děti ve vlacích či školách. Je to zarážející. Přou se snad íránské úřady o to, zda tamní policista může nosit pod uniformou tričko s fotografií Britney Spears či s nápisem, dejme tomu, „Jesus Christ Superstar“? Takový policista by visel v průvanu dříve, než dopíšu tento článek.
Přistupujme již konečně k muslimům s přísnějším metrem. Ano, všichni z nich určitě nejsou vrahy, ba ani netouží pomstít se „křižákům“, jak protagonisté Al-Kaidy nazývají křesťany. Lpějí však na náboženství, jehož radikální stoupenci vraždí i nemluvňata, a přitom se vůbec nestydí a ještě se odmítají vzdát své víry i při zaměstnání veřejného činitele. Již to, že muslimský přistěhovalec může v Paříži pracovat jako policista, je přece obrovský důkaz tolerance. Proč chodíme ještě dál, proč vyznavačům Alláha stále jen ustupujeme. Získá snad Francie klid? Nikoliv, podobně jako koncem třicátých let Hitler i islamisti stále vyhrocují své požadavky a jsou schopni hrozit na životu civilistům. Francouzští novináři, unesení v Iráku jsou toho důkazem.
Pokud muslimové nejsou v Evropě spokojení, nikdo jim nebrání, aby se vrátili do své rodné země. Možná tam budou i šťastnější, vždyť ženy tam mají šátky a „turbany“ nařízené shora, samotným „právem“ šaríja. Můžeme však s úspěchem pochybovat o tom, zda tam budou moci chodit do škol či pracovat u ozbrojených složek. Spíše budou jen využity k plození dětí.
Kosmopolitismus je smrtelně nebezpečná utopie, probuďme se dříve, než bude pozdě.