Polsko : Ano, či ne omezení vycházení ?
Polský ministr školství Roman Gietrych z katolické vládní Ligy polských rodin ( LPR) přišel s dalším kontroverzním návrhem týkajícím se života mládeže. Chce totiž, aby děti do 17 let nemohly večer od 23. hodiny večer do 5. hodiny ráno vycházet bez doprovodu dospělých na ulici. Pokud by policie zadržela člověka mladšího 17 let po zákonem omezeném čase, odvezla by ho na služebnu dokud se nedostavili rodiče nebo pěstouni. Poprvé by to skončilo ,,jen” výstrahou. Pokud by rodiče, potažmo jejich ratolesti porušovali zákon opakovaně, hrozila by jim pokuta ve výši 5000 zlotých ( asi 36 000 Kč).
Roman Gietrych se snaží prosadit celou řadu zákonů pro mládež. Již se mu podařilo prosadit zákon o nošení školních uniforem, další novelu připravuje v rámci boji proti sexuálnímu obtěžování ve školách, což uspíšila říjnová tragédie v Gdaňsku, kdy se oběsila studentka gymnázia, kterou předtím v hodině svlékli a osahávali spolužáci, totiž rozdělení škol na chlapecká a dívčí. Dalším krokem by mohlo být zřízení speciálních integrovaných škol pro problémové žáky.
Gietrych zašel ještě dál když přišel s nápadem vyučování výchovy k vlastenectví. Opozice však poukazuje na údajné praktiky vlastní komunistickému režimu.
Když se rodiče ,,zřekli” odpovědnosti za své děti, musí to udělat stát. Gietrych se o to snaží na rozdíl od politiků jiných států, kterým je to srdečně jedno. Samozřejmě že za to sklízí kritiku, to se totiž v dnešním ,,moderním” světe nosí, kritizovat návrhy "zpátečníků".
Lidem, kterých se tento zákon týká, by mělo jít především o jejich děti. Mnohým může připadat, že je tento zákon vrací do dob hitlerovského Německa, kdy platil zákaz vycházení.
Tento zákon se snaží reagovat na problémy mládeže a rostoucí kriminalitu na nich i jimi páchanou. Kdyby tento zákon zachránil byť jediný lidský život, tak stojí za schválení. Není tolik omezující, nezakazuje úplné vycházení, omezuje jen dobu, kdy se děti a mládež mohou bez dozoru pohybovat venku a ani po této době pro ně přece neplatí zákaz vycházení, budou – li s někým dospělým. Teď záleží na Gietrychovi, zda najde pro svoje zákony pochopení a dostatek hlasů pro schválení. Já osobně se pod tyto zmíněné zákony podpisuji, protože se snaží chránit dětské životy i za cenu částečného omezování.