Pravé důvody „Sametové revoluce“ aneb falešné vítězství Západu
„Sametová“ revoluce! Už samotný název si protiřečí, protože význam slova revoluce vysvětluje slovník cizích slov jako „násilný převrat, rušící většinu dosavadních zákonů.“ To tedy znamená, že listopadové události v roce 1989 nebyly žádnou revolucí, ale záměrné sametové balamucení lidí. Nekonal se ani násilný převrat ani nebyly zrušeny dosavadní zákony, některé byly pouze malinko upraveny. Naopak byla protagonisty této tzv. sametové revoluce vyhlášena právní kontinuita a u moci zůstali více méně stejní lidé. Ani těm „nejnejzasloužilejším soudruhům“ se nic nestalo, ti starší odešli do dobře vystlaného důchodu, ti mladší si v tak zvané privatizaci „koupili“ výnosné podniky a většina prostě změnila pouze název strany.
A aby vše vypadalo opravdu demokraticky, tak vrchní velitel sametové revoluce vyhlásil, že „nejsme jako oni“, poprosil národ, aby se nemstil a nebyla zakázána ani ta nejpokrokovější a jediná správná strana, která vedla národ vždy ke světlým zítřkům. Kdo nevěří, ať tam běží! A národ uvěřil! A nebo ne?
Kdyby se nejednalo o tak závažné věci, mohli bychom celou tu „sametovou“ nazvat vydařenou taškařici. Nejenom v Česku, ale ani v žádné jiné postkomunistické zemi nebyl nikdo za spáchané zločiny potrestán, ba ani k odpovědnosti nevolán. Ceaucescu byl zastřelen omylem, kdyby se byl býval na chvíli uklidil do ústraní, tak mohl dnes užívat svého vysokého důchodu. Toto vše je už ale notoricky známo. Můžeme se tedy s Ciceronem ptát: Cui bono?
Komu to prospělo?
Pro odpověď nemusíme chodit daleko. Většina z nás jistě zná českou politickou scénu i průmyslovou oligarchii a tak zná i odpověď. Celé toto podivné divadlo, dá se říct tento politický velkopodvod, byl snad už od roku 1985 v centrále KGB řádně připravován a sympatický soudruh Gorbačov měl pouze zabezpečit jeho hladkou realizaci.
Zde stojí za zmínku má vlastní zkušenost. Jeden upovídaný vysoký hospodářský i politický funkcionář už v roce 1987 prozradil, že se chystá něco ještě většího, než byl rok 1968 a druhý, neméně primitivní, že se chystá něco jako velký NEP. Kdo byl jen trošku s mocenským aparátem Sovětského Svazu obeznámen, ten musel vědět, že kdyby myšlenka „perestrojky“, „glasnosti“, sametové revoluce aj. byla jen jeho vlastním nápadem, neudržel by se Gorbačov v křesle generálního tajemníka ani jeden jediný den.
Jak to tedy bylo? Silná západoevropská Levice využila trvalých hospodářských těžkostí komunistických i socialistických ekonomik a podařilo se jí za příslib bohatých finančních dotací přesvědčit vedoucí kádry v Moskvě, že oni – západní levicové síly – dokáží evropské a posléze i neevropské národy lépe dovést k těm vytouženým „světlým zítřkům“, než stávající byrokratické a neschopné socialisticko-komunistické režimy. KGB po určitém váhání a pod silným tlakem masivního amerického zbrojení a trvalé neschopnosti plánovaným hospodářstvím zabezpečit většině obyvatelstva alespoň ty nejzákladnější životní potřeby, se změnou souhlasil, vynutil si však při různých tajných jednáních s představiteli západních mocností ve Vídni, na Maltě aj. důležité ústupky, z nichž s tím nejdůležitějším, s beztrestností komunistických zločinů, se dodnes potýkají téměř všecky postkomunistické státy. Vždyť už bylo všeobecně známo, že komunismus není schopen konkurovat s kapitalismem, komunistickým slibům už nevěřili ani samotní komunisté, zatímco Západ byl obdivován, západní ekonomiky neustále rostly a bohatl i lid obecný.
I tak se stalo! KGB, Stb, StaSi a jak se všechny ty tajné policejní aparáty jmenovaly tento velkopodvod řádně připravily a soudruh Gorbačov jej úspěšně realizoval. Na podporu těchto argumentů bych zde uvedl vyjádření posledního komunistického předsedy vlády s. Adamce při předávání mocenských kompetencí Občanskému Foru, kde dle autentického záznamu v Rudém Právu, řekl doslova: „Já jsem šel do toho (do předání mocenských struktur Občanskému Foru), protože ten Gorbačov mě o to požádal. Ne proto, že je Gorbačov, ale protože dělá politiku skutečně takovou, jakou svět potřebuje. Já jsem to na sebe vzal, to riziko.“
Západ freneticky oslavoval slavné vítězství nad komunismem i realizátora Gorbačova. Vskutku vydařené veledílo! V euforickém nadšení si jak východo- tak i západoevropané nevšimli, že bývalé policejní aparáty fungují nerušeně dál a jak se vše jeví, ovlivňují politický vývoj i nadále. Dirigentskou taktovku převzali však (dočasně?) západní, nikoliv už diktatorští, ale demokraticky zvolení socialisticko-zelení kryptokomunisté, kteří mají značný vliv nejen ve vládách nejdůležitějších evropských zemí, ale i v Evropském parlamentu. Pro důkazy jejich „blahodárné“ činnosti netřeba chodit daleko. Sankce proti Rakousku, když tam ve volbách zvítězila konservativní Lidová strana, skandalizace Berlusconiho, diskriminace katolíka Buttiglioneho v Evropském parlamentu, kriminalizace Helmuta Kohla, všemi medii velmi intensivně šířený nehorázný antiamerikanismus, urážející trvalé antibushovské kampaně a to i v tzv. solidních novinách a časopisech a mnoho jiného.
A celému tomu podvodu uvěřili nejen naivní, komunistických manipulací neznalí západoevropané, ale i mnozí Čechové. Co jiného znamenal velký nadpis článku v jedněch velmi uznávaných českých novinách: „Odkud se bere ve vždy proamerickém Česku antiamerikanismus?“ Kdo má možnost sledovat v západních zemích manipulaci veřejného mínění, hlavně levici ovládanou televizí, ten bude se mnou určitě souhlasit. Zde uvádět příklady by přesahovalo rámec tohoto příspěvku. Závěrem lze tedy konstatovat: Operace se zdařila, vlk se nažral, koza zůstala celá. Centrum pro šíření komunismu ve světě se (dočasně?) přemístilo z nedůvěryhodné a chudobné Moskvy do bohatého, důvěryhodného a socialisty ovládaného Berlína. Taková je dnešní realita. Lze jen doufat, že brzy prohlédnou i ti naivní západoevropané a ve skutku svobodných volbách pošlou ty zelenorudé socialisty definitivně na smetiště dějin. Kdy se toho dočkáme? Těžko říct, neboť opravdová demokracie a právní stát skytají výhody nejen slušným lidem, ale umožňují zároveň lumpům, podvodníkům a v neposlední řadě socialisticko-komunistickým ideologům tuto demokracii i tento právní stát ve svůj prospěch zneužívat. To konečně v dějinách dokázali už velmi často.
psáno pro Nový Polygon