Proč jsem nevolil ODS
Český konzervativec má u voleb na výběr mezi dvěma kompromisy: zvolit „liberálně-konzervativní“ ODS, která je někdy na štíru s tradičními konzervativními hodnotami, nebo křesťanské demokraty, kteří ovšem svým vypjatým eurofilstvím v socialistické, křesťanofobní EU zpochybňují jak autenticitu svého křesťanství, tak své demokratičnosti. A jelikož správný konzervativec ctí svobodu pracovat a podnikat a vychovávat své děti podle svých názorů, musí se přiklonit k těm, kdo jsou proti větší centralizaci moci v EU i proti větší regulaci ekonomiky. Proto často volí ODS, smířen s tím, že volby jsou kompromisem.
I po zvolení Mirka Topolánka předsedou strany se tento kompromis zdál být snesitelným. Jenže když nastoupil sociální demokrat Paroubek do čela vlády a preference ČSSD začaly růst, znervózněl Topolánek i jeho strana.
Po zásahu na CzechTeku byla z ODS cítit až příliš křečovitá snaha utopit Paroubka v policejních přehmatech. Konzervativní volič musí odmítat jednoznačné chyby policie. Po Topolánkových defétistických slovech o potřebě domluvit se s technaři (kteří o dialog tradičně nemají zájem a své akce před státními orgány naopak pečlivě tají) se ovšem na povrch drala jiná konzervativní otázka: zajistí premiér Topolánek můj soukromý majetek před nájezdy tradičně fetujících a zákony často nedodržujících individuí? Zajistí „konzervativní“ Topolánek klid pro matky, které v noci chodí ke svým dětem a jsou vděčné za každou vteřinu spánku, když si na dohled od jejich domu „tancující dětičky“ udělají týden trvající technoparty, s duněním soundsystémů čtyřiadvacet hodin denně?
Otázky konzervativce však bohužel neskončily CzechTekem. Když se homo-lobbystům podařilo již poněkolikáté vnucovat zákon o registrovaném partnerství parlamentu a celé společnosti s použitím demagogických či přímo nepravdivých argumentů, zaznívala i z řad ODS příliš často populistická slova o „diskriminaci homosexuálů.“ Slova nepravdivá, ale také nekonzervativní a neliberální. Těsně předvolební výrok Mirka Topolánka o „zcela oprávněných požadavcích homosexuálů,“ přes vskutku odvážný dodatek, že „co se týče adopce dětí, podporuju jejich výchovu v úplných rodinách,” byl jen potvrzením konzervativního zklamání.
Sympatický ekonomický program je k ničemu, jestliže máte pocit, že premiér bude svou politiku “umravňovat” zcela v režii politicky korektních médií.
Autor výroku o “chlapovi s gulemi” své gule ztratil. A spolu s nimi nejméně jeden voličský hlas.
Jiří Zahrádka
www.EUportal.cz
vyšlo v časopise Týždeň