Zkrocená hora – Zkrocená homosexualita
Po zhlédnutí filmu Zkrocená hora jsem trochu v rozpacích. Hlavně díky tomu co se o filmu psalo v našem tisku. Představu, že se jedná o, cituji: „Milostny příběh dvou mladých mužů rančera a kovboje, kteří se poznali v létě roku 1963 a stali se přáteli na celý život. Prožili mnoho radostí i tragedii, díky kterým poznali slabosti a sílu lásky“, vystřídal smutek. Možná i díky tomu, že o filmu uvažuji jako gay, který něco podobného zažil na vlastní kůži na rozdíl od autorů a autorek článků - heterosexuálů.
Samozřejmě umělecké kvalitě filmu nebo hereckým výkonům se nedá nic vytknout a film určitě získá pár Oscarů protože ukazuje jenom to, co si většinová společnost pod pojmem homosexualita představuje.
Pokusim se to odlehčit na humorném příkladě, jak by obsah filmu vypadal po mých zkušenostech v policejním zápise: Nezodpovědný homosexuál Jack Twist přivedl do stavu opilosti svého kolegu heterosexuála Ennise del Mara na odloučeném pracovišti při hlídaní ovcí. Využil nepřízeň počasí a nalákal ho do společného stanu, kde ho začal sexuálně obtěžovat. Dotyčný v šoku nad nezvyklou situací na něm vykonal anální pohlavní styk. Protože uvedeným činem byl tak otřesen, pokračuje v uvedených aktivitách po celou dobu jejich pobytu v horách. Po skončení této pracovní činnosti se Ennis del Mar snaží zařadit do spořádané společnosti a ožení se, časem se mu narodí děti. Po čtyřech letech ho jeho homosexuální přítel navštíví, opět ho přiměje k sexuálním aktivitám, co má za následek rozpad jeho šťastného manželství. Mění zaměstnání až skončí na hranici chudoby a je nucen bydlet v maringotce. Jack Twist aby maskoval svoji homosexualitu se také ožení a zplodí dítě – syna. Chová se ale maximálně nezodpovědně a promiskuitně – navštěvuje v Mexiku mužské prostituty a dokonce opět svede dalšího spořádaného občana a manžela – svého souseda. Při opravě kola na svém voze zemře na drobnou technickou závadu materiálu, když se udusí vlastní krví. Pomluvy, že byl umlácen trojici spořádaných občanů, se neprokázali.
Právě tímto filmem je nádherně předvedeno co je pro většinovou heterosexuální společnost akceptovatelné a přijatelné. Jseš homosexuál? - Nevadí, když se oženíš a zplodíš potomka. Sex mezi muži? - V pohodě, když o tom mezi sebou nemluví a dělají jako by se nic nestalo. Dozví se o tom manželka? – když je chytrá tak nedělá scény, protože ví, že se k ni manžel stejně vrátí jako by se k ni vrátil od milenky.
Chceš něco víc? Chceš žít jako muž s mužem v trvalém svazku? Chyba – společnost to nepřijme, skončíš jako chudák v maringotce nebo tě někdo umlátí heverem.
Výstižně to už před sto lety vyslovil Guy de Maupassant v povídce Babiččiny rady: „Manželství a láska nemají žádný společný cíl. Lidé se žení, aby založili rodinu, a vytvářejí rodinu, aby se ustavila společnost Společnost se bez sňatků neobejde. Jestliže společnost je jakýsi řetěz, každá rodina je jeden článek. Člověk se žení jen jednou, a to proto, že to společnost vyžaduje, ale milovat může dvacetkrát v životě, protože nás příroda udělala takové. Víš, manželství je zákon, a láska je pud, který nás žene jednou doprava, jindy doleva. Stanoví se zákony, které omezují naše pudy, bylo to zapotřebí, ale pudy jsou vždycky silnější a děláme chybu, když jim vzdorujeme, protože jsou od Boha, zatímco zákony pocházejí od lidí.“
Máme jinou volbu kromě institutu manželství? Gayové ji nemají. Když jim stát nebude garantovat společenskou ochranu a uznání formou nějakého svazku o partnerství, tak tady vždy bude obava, že skončí umlácení heverem.