Komunisté vyvraždili osmdesát miliónů lidských bytostí…
Osmdesát milionů zavražděných lidských bytostí, to je smutná bilance působení mezinárodního komunistického hnutí. Hnutí, ke kterému se hlásí i čeští komunisté. Např. Stalin stačil ještě před vpádem Hitlera do SSSR vyhladit více občanů Sovětského svazu, než se podařilo Hitlerovi. Hitler byl proti komunistům úplný amatér.
Čísla vypovídající o komunistické tyranii v Československu nejsou o mnoho povzbudivější: pokud si vezmeme pouze čísla ministerstva spravedlnosti z roku 1968, tak jen do tohoto období bylo z politických důvodů pronásledováno a odsouzeno 451 000 československých občanů, v letech 1948 - 1952 při kolektivizaci odsouzeno nebo internováno 35 000 rolníků a 15 000 živnostníků, v táborech nucených prací bylo zavřeno 186 000 vězňů, u PTP sloužilo 118 000 mužů. V období let 1948 - 1967 bylo popraveno, zavražděno, „zastřeleno na útěku“, umláceno při výsleších a „zemřelo při výkonu trestu“ 15 726 mužů a žen.
Ano, takto to vypadá, když se komunisté dostanou k moci. Tyto desítky milionů obětí byly dle nich jen politováníhodným omylem. Vždy se totiž na komunistické myšlence něco zvrtlo a chopili se jí nepraví lidé. Je zajímavé, že v se v dějinách zvrtly úplně všechny pokusy ve všech zemích, kde se komunisté snažili nastolit svou utopickou vizi společnosti. No nic, dejme jim šanci ještě jednou, třeba už se nebudou prolévat hektolitry rudé krve a doopravdy nastolí spravedlivou a rovnostářskou společnost…
O tom se nás snaží přesvědčit současní komunisté, kteří navenek odsoudili ty nekřiklavější zločiny komunismu. Nedejme se tím však zmást, z komunistů se vždy stávali lidumilové a demokraté, když se jim to hodilo. Po vzniku KSČ v roce 1921 odsuzovali komunisté Československo jako imperialistický stát a podporovali sebeurčení Sudetských Němců. Potom se z nich zase stali nejhorlivější obránci svobody vlasti proti německému nacismu. Když však komunisté s nacisty uzavřeli přátelský pakt, nebylo po vlastenectví ani vidu, ani slechu. Potom, co Hitler podrazil svého kamaráda Stalina, chopili se opět praporu vlastenectví.
Po válce začali naoko podporovat demokracii a slibovali rolníkům privatizaci půdy a drobným podnikatelům zachování soukromého vlastnictví a podporu podnikaní. O Marxovi v té době nebyla ani řeč. K Marxovi se výslovně hlásili ve svém programu pouze sociální demokraté. Díky tomuto podvodu komunisté vyhráli volby a udělali převrat v únoru ´48. Sociální demokracie se pak sloučila s KSČ a vrátila se tak jen ke svým marxistickým revolučním kořenům.
Dnes komunisté opět změnili taktiku. Navenek se hlásí k demokracii, rovněž chtějí podporovat drobné podnikání, stejně jako v roce 1946. Ale cíl mají stejný: třídní boj a nastolení diktatury proletariátu. Pomůže jim opět k moci jejich starší sestřička sociální demokracie?
(autor je předsedou Mladé pravice, vyšlo v časopise Agora v prosinci 2005)