David Rath posílá ODS na smetiště dějin!
David Rath je „sekerník“. V politické hantýrce tohle slůvko značí člověka, který rád zapomíná na výrazy typu „konsensuální řešení“ nebo „obecná shoda“. Místo toho neváhá ani okamžik, nehledí, co kolem lítá, tasí a razí do přímého boje. Někdy doslova přes mrtvoly. Alespoň ty politické.
Ministr Rath s údery věru nešetří. Zprvu vyrukoval vůči údajným finančním vazbám Občanské demokratické strany na Všeobecnou zdravotní pojišťovnu. Nyní do všeho zamontoval ještě Třinecké železárny.
Nemá důkazy, chlácholí modrá partaj a rozesílá trestní oznámení do všech světových stran. Rath se neleká, meč nezasunuje, zato však šermuje čím dál tím blíž k obličejům vrcholných představitelů ODS. Hlásá třeba, že se nemůže ubránit podezření z Topolánkova korupčního jednání. Neváhá tasit ani na velkopodnikatele Tomáše Chrenka, majitele Třineckých železáren, který podle jeho slov ovládá několik moravských nemocnic a zároveň je donátorem Topolánkovy nadace. Prý další důkaz vazeb VZP na ODS. Dejavu z roku 1997 je na světě. Smete třinecké železo ódéesku podruhé?
Existují některé indicie, že ministrovo nabubřele agresivní šermování už přestává bavit i jeho šéfa, Jiřího Paroubka. Před parlamentním šavlováním mezi Rathem a exšéfkou VZP Jiřinou Musílkovou například premiér svému ministrovi poradil, aby citelně ztupil svůj slovník. Rath však tyto rady vnímal zřejmě jen na půl ucha, v rozpravě před poslanci se totiž vůbec nekrotil.
Na druhou stranu, člověk nemusí být hned ministerským předsedou, aby se dovtípil, že „kauza VZP“ je rozehrána příhodně asymetricky. Sekerník Rath vyzval na souboj celou ODS, od donátorských příznivců, přes stínové ministry po předsedu. Přitom se však příliš neschovává za sociální demokracii, ani za Paroubka, který jej do ministerského křesla usadil. Veřejnost tak skrze média vidí zápas Rath versus ODS. Mnozí si jej vykládají dokonce jako story o Robinu Hoodovi nového tisíciletí. Už jen proto, že ten Rath je takový fešák, jak vzdychají zástupy starších dam a babiček.
Skolí-li následující vyšetřování „Robina“ Ratha, padne nejspíše jen jediný Paroubkův ministr, přičemž celá ČSSD bude pošramocena naprosto zanedbatelně. V nejhorším její činovníci naznačí: To my ne, to ten Rath. Navíc, partaj už má za sebou trénink z jiných průšvihů: nerozklížila ji ani leckdy lechtivá aféra Grossův byt, ani nebezpečně doutnající kauza Unipterol.
A kde je ta asymetrie? Prokáží-li se naopak Rathovy ataky jako opodstatněné, s celou ODS to docela slušně zamává. A představitelé pravicové strany pak zřejmě zamávají i své účasti v příští vládě.
Machiavelli by měl z Paroubka opravdu radost.