Fuj! Svatopluk Karásek: Věděl o Grossově špíně, ani nehlesl!
„Boží dítě“ Svatopluk Karásek se má stát novou hvězdou zapadajícího nebe nepolitické, či chcete-li undergroundové, politiky. „Na rozdíl od pragmatismu Pavla Němce chci podporovat etiku,“ svěřil se nám kdysi neohrožený bard českého folku, jenž vyrazil na cestu za svým sluncem - stát se předsedou skomírající Unie svobody.
Jak si Karásek představuje svoji morální roli v politice a na postu šéfa nejmenší vládní strany, už dostatečně dokázal svou poslaneckou praxí. Ani nehlesl, když Špidla ještě coby premiér zatočil se vzpurnou předsedkyní Hanou Marvanovou, díky níž se bard do sněmovny vůbec dostal. O morálním kreditu svědčí ostatně i hlasování v případech, kdy existovalo podezření na vládní nepravosti. Nikdy se nestalo, ani v případě špíny bývalého premiéra Grosse či v dalších vládních skandálech, že by Karásek řekl vládě, straně a ďáblovi ne, a zvedl ruku pro prosazení usnesení na zřízení vyšetřovací komise, a nebo na sestřelení neschopné a zkorumpované koaliční vlády.
Jeho ruka se zvedla pro další zadlužování potomků, pro větší daňové zatížení, pro další a další buzerování podnikatelů. Je snad morálka v tom, že nerespektuji rozhodnutí správního orgánu a lezu zaštítěn poslaneckou imunitou do baráku, jenž má být vyklizen? Těžko říci, jak se ženatý farář vyrovná s etickým kodexem poslance, jenž mu zakazuje zaměstnávat jakožto asistenty rodinné příslušníky. Jistě, etický kodex není desatero, ale jak je to potom s onou rádoby absolutní platností etických norem? Že by to nebylo tak horké - přesně podle hesla, když dva dělají totéž, není to totéž?
Zatím každá změna na postu šéfa Unie svobody vedla partaj hloub a hloub do bažin zapomnění. Již dnes se její preference pohybují v rozmezí statistické nuly. Byť ne katolík, nýbrž protestant, mohl by se Karáskovi podařit zázrak. Strana s minusovými preferencemi - to tu ještě nebylo. Zvláště když ji do Hádu bude provázet známá politická holubí letka - Eva Holubová, Břetislav Rychlík, Jan Kraus a celá kulturní fronta. Ona totiž politika vypadá skutečně jinak než posezení s kejtou ve vinném sklípku.