„Máme špatné politiky, ještě mnohem horší média, ale úplne nějhorší je úroveň informovanosti veřejnosti“, říká v rozhovoru pro ePortál bývalý poradce Václava Klause i Mirka Topolánka Tomáš Haas.

Autor: Josef Provazník | Publikováno: 10.12.2012 | Rubrika: Rozhovor
Haas Tomáš

S Tomášem Haasem jsem se sešel před pár dny v jedné z pražských kaváren. Původně plánovaný krátký rozhovor se nakonec změnil v tříhodinovou diskuzi nabitou zajímavými postřehy a informacemi. V textu, který máte před sebou, jsem z pochopitelných důvodů mohl zaznamenat jen její zlomek. Přesto věřím, že se u posledního letošního rozhovoru na ePortál.cz, který jsme vedli o médiích, ODS či korupci, budete bavit stejně jako já při osobním setkání s panem Haasem.

Žijeme nejspíš v převratné době. Všude kolem sebe slyším, že potřebujeme změnu. Osobně si tu touhu po změně nedovedu vysvětlit. Nedá mi to, abych se nezeptal i Vás. Také si myslíte, že potřebujeme změnu, ať už si pod tím představujeme každý něco jiného?

Všichni chtějí změnu, ale, přesně jak sám říkáte, nikdo neví jakou. Kdybyste se ptal pěti lidí, tak vám každý řekne něco jiného. Změna k čemu a proč? Všechen ten nářek a touha po změně nedává moc smysl, protože ekonomicky na tom zdaleka nejsme tak špatně, jak se o tom snaží média a levice přesvědčit národ...

 

Za největší problém se u nás označuje míra korupce. Nějak se mi ale nechce věřit tomu, že bychom se v tomto ohledu až tolik lišili od dalších zemí...

Korupce u nás skutečně existuje dost velká, ale nejsme v tom žádnou výjimkou. Na evropské úrovni to je ještě daleko horší, včetně „starých“ zemí Evropské unie a Unie samotné. Korupce se objevuje všude na světě. Nedávno jsem četl o větším korupčním skandálu v Kanadě. A to je přitom země, kde je to spíš vzácnost. Ale ani tam toho nejsou ušetřeni. Tomu se prostě nedá vyhnout.

 

Našel byste příčinu, proč se jí u nás tak daří?

Čím víc táhneme nalevo, čím víc přerozdělujeme peněz, tím bude příležitost ke korupci logicky větší. Když dáte 100 lidem šanci a necháte je pracovat s penězi, tak to můžete mnohem lépe ohlídat. Je mnohem menší pravděpodobnost, že se mezi nimi najdou nepoctivci, než když tu samou šanci dáte 10 000 lidí. V takovém množství lidí se vždy najde několik jedinců, kteří si do té „truhly“ prostě sáhnou.

 

Řekněme, že korupce je jedním z hlavních důvodů, proč chtějí lidé změnu. Vy jste od roku 1969 žil v Kanadě. Zaznamenal jste tam někdy za těch 40 let takovou obrovskou touhu po změne jako je teď vidět u nás?

Ne, touha po změně tam nikdy taková nebyla. Kanaďané jsou spíš konzetvativní a změn se naopak obávají. Byť i tato země se v posledních letech stáčí spíš doleva. To ale nakonec potkalo i Spojené státy. Je to bohužel světový trend...

 

Naši zemi neohrožují války, přírodní katastrofy. Bídou jsou občané ČR ohroženi nejméně z celé Evropské unie. Přesto tu je stále cítit, slovy Václava Havla, jakási blbá nálada. Nedovedu si ale přesně vysvětlit, z čeho konkrétně pramení...

Blbá nálada, jak ji před lety pojmenoval Václav Havel, tady bezpochyby existuje. Pramení z osobních frustrací a přehnaných očekávání. Lidi očekávali po převratu hrozně moc a ono se to nestalo. Nyní hledají viníky. To je bohužel náš národní charakterový rys. Když se objeví problém, tak nehledáme řešení, ale viníky. Pokud skutečně jsou, měli by samozřejmě být identifikováni a potrestaní. Ale hledání viníků by nemělo být samoúčelné. Měli bychom se spíš zabývat hledáním cest, jak všem těm nešvarům zamezit. My se bohužel stále jen omezujeme na to, že hledáme viníky. Ti jsou sice všude, ale jak je vidět, tak třeba levicovým voličům to nevadí. Sociální demokraté měli stejný počet afér jako ODS a nijak zvlášt tím neutrpěli. A když, tak jenom krátkodobě, jako např. v prvních měsících po dochodu Stanislava Grosse. Pravicovým voličům tyto věci naopak vadí a dávají to v každých volbách hlasitě najevo.

 

Averzi k politice obecně cítí jistě nejenom pravicoví voliči. Nacházíte v takovém postoji nějaký racionální důvod? Opravdu politici národ natolik zklamali, aby volil komunisty či prahl po násilné revoluci?

Bezpochyby i mě osobně někteří politici zklamali. Abych ale kvůli tomu rušil společenský řád a hledal „jinou“ demokracii? To je absolutní nesmysl.

 

Vy jste byl členem ODS, poté jste jako poradce působil u tehdejšího primátora Koukala z ODS. Radil jste vedle prezidenta Klause také premiéru Topolánkovi. S ODS jste spjatý od začátku její existence. Dle Vašich článků vím, že jste k této straně hodně kritický...

Jsem k ODS kritický, protože mi na ní ještě stále záleží. O to víc jsem však ze současné situace ve straně zklamán. Už od roku 2006 pravidelně píši články a analýzy, kde upozorňuji na to, že tato strana má dlouhodobě problém s klientelismem. Nikdo v ODS si toho bohužel nevšímá. Na všech kongresech se vždy jen mluví o tom, že se musí semknout a jít dál. To je všechno, co chtějí udělat pro obnovu dobrého jména strany... ODS nechce problém řešit, chce jej ustát. Plané řeči, ale žádné skutky.

 

V souvislosti s ODS se často hovoří o mafii a kmotrech. O těch kdysi překvapivě otevřeně promluvil sám tehdejší šéf strany Topolánek..

Mirek Topolánek ten problém s kmotry pojmenoval naprosto přesně. Natolik otevřeně a přesně, až jej tito kmotři sesadili z čela strany. Paradoxně měl tehdy možná přibrzdit. Otevřít toto téma nejprve uvnitř strany, získat potřebnou podporu a až teprve poté vyrazit do boje. Z historie už ale nikdo nevymaže, že Topolánek byl prvním předsedou ODS, který toto téma nakousl.

Asi každá politická strana musí čelit hrozbě, že se na ni budou nabalovat lidé s nepříliš čistými úmysly. Zdá se, že naše největší strany se s tímto problémem nevypořádávají příliš dobře. Jakým způsobem ale podle Vašeho názoru získali kmotři tak silnou pozici právě v ODS?

Na začátku všeho bylo, když se zavedly kraje a uvnitř strany se změnily stanovy. Vykonná rada nabobtnala na trojnásobek a ODS se rozpadla na 14 malých ODS. Jejich šéfové a lidé o něž se opírali, můžeme jim pro zjednodušení říkat klidně kmotři, se stali naprosto nezávislými na celostátní ODS. Žili si svým poklidným životem až do té chvíle, než na ně upozornil Topolánek. Strach z něj je natolik sjednotil a zmobilizoval, až jejich úsilí vyústilo v jeho pád.

 

Po něm nastoupil do čela ODS současný předseda Petr Nečas. Na první pohled se mi zdá být jeho styl od toho Topolánkova odlišným Přesto, mají tito dva politici něco společného?

Obávám se, že budou mít společný konec. Ale vlastně i ten začátek se překvapivě v mnohém shoduje. Za Topolánkem, ani za Nečasem nestála při jejich zvolení žádná vlivná skupina. Ať už tím mám na mysli kmotry či jen lidi se společnými zájmy, bez onoho mafiózního nádechu. Ať už byl Topolánek jakýkoli, byl to na rozdíl od Petra Nečase skutečný lídr. Dokázal si tzv. bouchnout do stolu a prosadit svůj názor, ukočírovat ten živý organismus, který se bez pevné ruky neobejde...

 

Osobně neznám ani jednoho z obou pánů. Ale např. Petr Nečas se mi jeví jako slušný člověk, byť takový podle médií a veřejnosti v české politice snad neexistuje...

Já o jeho charakteru nepochybuji. Petra Nečase znám dlouhá léta a on opravdu je slušný člověk. Bohužel to však není lídr. To je hlavní rozdíl mezi ním a Topolánkem. Nečas je velmi inteligentní a pracovitý. Kdybych byl premiérem, chtěl bych ho mít ve vládě jako ministra. Jako úředník a správce by byl vynikající. Je však příliš měkký, a to je vlastnost, kterou by šéf jakékoli politické strany neměl mít. 

 

Jaroslav Kubera  a Tomáš Haas, dva přátelé i mimo politické kolbiště a mj. také dvě osobnosti, které obsadily 1. a 2. příčku v naší anketě, kde si přibližně 2000 čtenářů ePortál.cz vybíralo prezidentské kandidáty podle svého gusta. Gratulace oběma!

 

Je fakt, že Nečas nebyl nikdy ani náznakem obviňován našimi médii z korupce a podobných nešvarů. Což je vzhledem k poťouchlosti tuzemských novinářů téměř zázrak. Žádná korupce, žádná milenka, žádný Dalík...

No, tak zrovna s Dalíkem je to celé hodně nadsazené. Já vám mohu říci jedno. Jako Topolánkův poradce jsem s ním téměř celý rok trávil denně více času než jeho manželka. A věřte mi nebo ne, nikdy jsem nemluvil s jeho údajným stínem Markem Dalíkem. Nikdy jsem ho neviděl. Vím, že spolu jezdili na dovolenou. Vím, že spolu jezdili na dovolenou, včetně toho tajemného Toskánska. Já tam s nimi nebyl. Ostatně, Toskánsko je další mediální klišé, kterému nerozumím. Stále se mluví o tom, jak se tam Topolánek stýká s kdekým. Ale nikdy média nepřinesla informace, co se tam řešilo. Pouze spekulace, dohady, výmysly....Toskánsko je typický příklad mediální kauzy, která je absolutně nafouknutá a není za ní nic. Kdykoliv přijde řeč na Topolánka, nevyhnutelně padne slovo „Toskánsko“. A všichni zmlknou a kývají zachmuřeně hlavami. Když se pak zeptáte, co se v tom Toskánsku vlastně stalo, nedozvíte se nic. Nikdo neví nic. Ale Toskánská legenda bez obsahu žije svým vlastním životem.

 

Když už jsem u oblíbeného tématu česká média. Mají vůbec média i v Kanadě tak, nebojím se říci, devastující vliv na veřejný prostor a politiku vůbec?

I v Kanadě mají média na společenské dění významný vliv. Nikoli ale v tom negativním slova smyslu. Kanadská či americká média se na rozdíl od těch našich až na výjimky chovají zodpovědně. Když se vrátím se do minulosti tak na příkladu aféry Watergate je ten odlišný přístup zcela zřejmý. Ti novináři na té story doslova leželi po celý rok. Hledali, vyšetřovali, pátrali. Oba dva už předem věděli, že to je materiál na Pulitzerovu cenu. Přesto s tím nevyšli na světlo, dokud to neměli stoprocentně prokázané. Přitom tím riskovali, že je konkurence předběhne a sklidí slávu za ně. Protože to nebyly věci, o kterých by nikdo jiný vůbec nevěděl.

 

U nás se novináři s nějakým pracným ověřováním faktů příliš nezabývají...

Ano, tady stačí jeden telefonický rozhovor a v tu ránu je to v novinách. Že by si to ti naši „investigativci“ nějak ověřovali? Kdepak, to přece o ni nemají zapotřebí. Drtivá většina podobných kauz je založena na spekulacích. A když se ukáže, že ten příběh není pravdivý, tak se prostě novináři sem tam omluví. Byť si příliš nepamatuji, že by si naši novináři příliš lámali hlavu s nějakou omluvou. V západním světě jsou si novináři vědomi, že mají velkou odpovědnost. Protože obyvatelstvo získává své názory právě na základě jejich článků a analýz. Jen zlomek lidí má to štěstí, že může být u dané události nablízku.

 

Jako třeba Vy...

Já jsem u některých poměrně klíčových událostí opravdu byl. Stejně jako desítky dalších lidí, kteří se pohybují v politice či v její bezprostřední blízkosti. Byl jsem „ u zdroje“, takže jsem měl fakta z první ruky. A velmi často jsem viděl něco úplně jiného, než jsem si přečetl druhý den v novinách. Až příliš často...

 

Zdá se, že většina čtenářů MF DNES, Hospodářských novin či Lidovek bere zprávy z médií jako nezpochybnitelná fakta ve stylu „oni to napsali, tak je jasné, že to tak je“. Je tedy u nás všeobecně velmi nízká mediálí gramotnost? Předpokládám, že lidé v Kanadě nevěří všemu, co se v novinách napíše... 

Já bych naopak řekl, že konkrétně v Kanadě médiím věří lidé ještě víc než u nás. Tamější média se ale vyznačují puncem určité kvality, tu důvěru si zaslouží. Pokud se vyskytne nějaká aféra, noviny o ní informují férově. A to se netýká pouze provládních novin, ale i opozičních novin.

 

Opoziční a provládní noviny? Takové pojmy u nás neznáme, maximálně je používáme v negativním slova smyslu...

Tak se v Kanadě zcela běžně noviny samy označují. Nestydí se za to, že nejsou nezávislé. Každý ví, že Globen Mail podporoval konzervativce a Toronto Star zase liberály. Před volbami dokonce svým čtenářům doporučují volit danou politickou stranu. Na druhou stranu, v každých novinách na sloupkařské stránce najdete sloupky opozice a i v „pravicových novinách“ najdete komentáře vyloženě levicových novinářů. Člověk si kupuje noviny, které mu jsou názorově blíž, ale každopádně tam najde i názory opozice. Takže si může udělat obrázek daleko líp než v České republice. Tady každý kříčí, že je nezávislý, ale mně se zdá, ža každý je nezávislý úplně stejným způsobem. To je až komické. Připomíná mi to trochu mé mládí. Má generace se chtěla odlišit od „většinové společnosti“ a prokázat svou nezávislost a individualitu. A tak jsme chodili jako v uniformách – dlouhé vlasy, jeans a šusťáky. Vypadali jsme, když se dnes na to dívám s odstupem, jako naklonovaní. Podobně „nezávislí“ jsou dnes naši novináři. Kdyby polovina z nich dnes změnila zaměstnavatele a začala psát pro jiné noviny, čtenáři by to ani nepoznali. Charakter novin by se tím vůbec nezměnil. Články a komentáře by byly stejné ve všech novinách, stejné jako jsou dnes.

 

Cítím to podobně. Já se takhle jednou na Facebooku dohadoval s novinářem Hospodářských novin Jindřichem Šídlem, jestli by občas nebylo od věci  napsat, že se vládě objektivně něco povedlo. On mi na to odpovídal, že podkuřovat vládě nemohou, že by to prý bylo jako za komunistů. Což jsem nechápal, protože tak jsem to přece vůbec nemyslel....

Já jsem s ním o tom samém vedl douhou debatu na kongresu ODS. Jindřích Šídlo ale určitě patří k tomu lepšímu, co naše média produkují. Stran této věci jsme se spolu ale také úplně neshodli...Nikdo samozřejmě nemůže chtít, aby noviny psaly, co není pravda. Ale např. v Kanadě či Spojených státech, když vláda vyjde s nějakým novým zákonem, tak se dočtu v novinách,co vláda chtěla udělat, čeho chtěla vláda dosáhnout. Je tam podrobně vysvětleno, co bylo primárním cílem takového zákona. A potom to novináři mohou samozřejmě v komentářích rozcupovat. V tom jim nikdo nebrání.

 

Kdežto u nás už je to vždy interpretace novináře a o původním záměru se většinou nedočteme nic...

Ano, u nás se rovnou objeví titulek typu „Vláda připravila mizerný zákon, který ožebračí toho a toho“. Tuzemští novináři prostě neumí rozeznat rozdíl mezi zprávou a komentářem. To za prvé. Za druhé, a to mě velmi rozčiluje, jsou komentáře, že vláda špatně informuje. To se vždycky musím ptát, jak má tedy vláda informovat správně? Ke zdravotnické reformě vláda umístila na web veškeré potřebné dokumenty. Problém je, že se do nich nepodívá ani ten novinář, který o zdravotnické reformě píše. Co může vláda udělat víc? Má se postavit ministr Heger někam na roh a rozdávat letáky? Vláda svolá tiskovku a v televizi se z jejího prohlášení objeví jedna věta. Média mají především povinnost informovat, komentování je až druhotná záležitost. Informovat veřejnost je především posláním medií. Pokud si media stěžují, že „vláda špatně informuje“, neuvědomují si, že je to vlastně kritika jich samotných. Čímž jim v tom proboha nechci nijak bránit. Svoboda slova nade vše... Svoboda slova ale existuje hlavně proto, že veřejnost má právo na informace. A ten, kdo je má veřejnosti dodávat, jsou novináři a media.

 

No, kdyby vás teď slyšeli novináři, už by jistě křičeli o omezování svobody slova

To je dost dobře možné. Já ale především chci od médií informaci. Já se dozvídám, co všechno dělá vláda špatně. Automaticky to dělá špatně. Ale co bylo úmyslem toho zákona/opatření, to se nedozvím. A když už náhodou ano, tak se to dozvím v jedné větě. Vystřihnou jednu politikovu větu a podávají ji jako balíček s pěti negativními komentáři, ve kterých tu jednu větu rozcupujou na kousky. Já osobně vím, kde ty informace najdu...

 

Ale průměrný občan ČR asi těžko...

Ano, je to tak a tohle bych určitě nebral jako chybu na straně občanů...

 

Těžko říct, co může být příčinou neutěšeného stavu v tuzemských médiích. Napadá mě, jestli ta chyba nevznikla už těsně po pádu minulého režimu. Staří novináři, kteří věrně sloužili režimu, byli odejiti a na jejich místa nastoupili 20-ti letí studenti...Neměli se od koho učit...

Ano, byli tam buď „staří bolševici“ nebo mladí kluci v krátkých kalhotách. Nikdy neměli respekt vůči vlastnímu povolání. Dokud jsem dělal poradce, tak jsem se snažil s novináři pokud možno vůbec nemluvit. Ale někdy se tomu nešlo vyhnout. Když člověk mluví s novinářem, tak většinou po několika otázkách zjistí, jestli ten novinář vůbec má páru o diskutovaném tématu. Znáte to, novináři jsou experti na všechno (úsměv)....

 

Negativní zkušenosti s médii se nevyhne nikdo, kdo se pohybuje v politice. Je asi celkem jedno, jestli působíte v České republice nebo Kanadě...

Jednou takovou nepříjemnou jsem udělal tady i nás. Ještě hluboko v 90. letech. Tenkrát se mnou přišel udělat rozhovor kluk, kterému bylo asi 25 let. Ptal se mě na mnoho otázek a musím říci, že docela inteligentně. Já si říkal, no konečně novinář, který ví, o čem mluví. Tak jsem s ním místo půl hodiny, kterou jsem mu slíbil, strávil hodinu. Měli jsme rozhovor, který se mi zdál velice dobrý.  Druhý den ráno si otevřu noviny, čtu článek a v jeho polovině si říkám, proboha živého, který idiot mohl něco takovýho říct? Na konci článku jsem se dozvěděl, že ten idiot jsem já...Věty byly vytržené z kontextu, vše překroucené. Bylo z toho něco úplně jiného, než o čem jsme spolu hovořili. Od té doby jsem si řekl a dost, s novináři mluvit nebudu. A když už ano, tak jen autorizované rozhovory.

 

Fotografie s politiky dle svých slov Tomáš Haas nikdy nesbíral. A tak není divu, že i na druhém obrázku, který poskytl redakci,  vedle něj nestojí Václav Klaus ani Mirek Topolánek, ale přítel Jaroslav Kubera...

 

A tak tomu bude i s tímto rozhovorem...Na jeho začátku jsem říkal, že dnes každý chce blíž nespecifikovanou změnu. Přijde mi, že tyto požadavky na změnu jsou hodně živeny i médii...

Ano, naše média to ráda přiživují, protože fungují na principu bulváru. Já nevidím bulvár jen ve zveřejňování intimních fotek kohosi. Bulvár se podle mého názoru promítá v přístupu,s jakým novináři vytvářejí pseudoaféry a přiživují aféry skutečné. Média se domnívají, že se musí stále něco dít, aby potom měli o čem psát. Je jim jedno, jaké to bude mít následky pro konkrétní politiky a pro jejich čtenáře. O tom oni vůbec neuvažují. Honí se za senzacemi a jdou doslova přes mrtvoly. Populistické názory a nadávání, které si lidé vyměňují po hospodách, se objevují v novinách. Já už dlouho říkam, že máme špatné politiky, ještě mnohem horší média, ale úplne nějhorší je úroveň informovanosti veřejnosti. Něco jako politická gramotnost u nás neexistuje...

 

Politická, finanční, ani mediální...Já se domnívám, že největším zlem nejsou politici, na které se tak usilovně nadává, ale média. Nenadává se už jen po hospodách, ale především na internetových diskuzích. Vy jste na začátku října při svém vystoupení v Hyde Parku říkal, že ještě před 10 lety se dalo v diskuzích poměrně rozumně diskutovat, ale dnes už to není možné...

Já jsem se vždycky rád účastnil diskuzí pod svými vlastními články. Sem tam se i tehdy objevil nějaký blázen. Ale byla tam spousta zajímavých, a to i naprosto opačných názorů. Byly však slušně prezentovány a mělo smysl jim naslouchat a zabývat se jimi. Dnes je to vzácná výjimka. Teď už pod svými články raději nediskutuji. Občas se neudržím a vstoupím do toho, téměř okamžitě toho ale lituji...

 

Na ePortál jsme také měli problémy s diskutujícími. Nakonec jsme se rozhodli zavést diskuze jen pro registrované. Ti největší sprosťáci rázem zmizeli. Zjistili jsme, že jsou paranoidní a obávali se, že snad budeme sbírat nějaká data. Od té doby je klid..

Já mám někdy dojem, jestli ti vulgární diskutéři nejsou někým řízení. A nebo to je tak hloupé stádo, že píšou stále dokola ty samé urážky pod různými nicky a ani si to neuvědomují?

 

Často mě fascinuje nejenom ta pokleslá úroveň psaného slova, ale hlavně ta až iracionální nenávist u především levicově založených lidí vůči autorovi článku i ostatním diskutérům. Nedávno nám nějaký diskutér psal, že doufá, že už bude brzy revoluce a my budeme viset na lampách. To mi připadá, že asi tak nějak se projevovali lidé v roce 1948, těsně před únorovým převratem...

Já bych dokonce řekl, že to je dnes ještě mnohem horší než tenkrát. My jsme levicový národ, stejně jako třeba dneska Francouzi. Po válce se tento charakteristický rys ještě znásobil. Tenkrát byli ale lidé alespoň idealisté. Tolik hrubosti a nevraživosti tehdy nebylo tak běžně k vidění.. Pokud tedy posuzujeme realitu dle úrovně internetových diskuzí, což také není úplně přesně...

 

Já nevím, jestli je to česká specialita. Ale na CNN či BBC jsem si takových vulgarit nikdy nevšiml. Buď to admini rychle mažou nebo jsou tamější diskutéři opravdu na vyšší úrovni?

Pro Kanaďany, Američany a další národy v západním světě není politika tématem, kterým by se tak usilovně zabývali. Nechci říci, že ji neberou vážně, ale mají ten správný nadhled. Potom nesmíme zapomenout ani na prvek, který bych nazval gentlemanstvím, což platí především pro anglo-saské země. Jeden příklad za všechny: Nejlepším přítelem republikána Ronalda Reagana byl demokrat Tip O'Neill, speaker Kongresu a, naším termínem, „vůdce opozice. Jezdili spolu na ryby, hráli spolu pravidelně golf atd. To by u nás bylo nemyslitelné...

 

Takže v Kanadě se v hospodách nemluví a nenadává na politiku jako je to běžné u nás?

Řekl bych, že skoro vůbec. Tam se mluví o fotbale, o muzice. Aby politiku řešili do takové míry jako my je tam nemyslitelné. A hlavně, mezi námi a Američany je jeden velký rozdíl - v přístupu k životu. Oni se nechtějí spoléhat na stát. Američan je hrdý na to, když se umí sám postarat o sebe a svoji rodinu. Považoval by za životní prohru, kdyby mu vše naservíroval jen stát. K tomu mám jednu krátkou historku. Kdysi jsem dělal konzultanta pro jednu banku v Indianě. Jednou jsme se takhle o pauze bavili s kolegy o zdravotním pojištění. Já jsem vysvětloval princip, jak to funguje u nás, což pro ně bylo něco naprosto nepředstavitelného. Uprostořed diskuze mi jeden z kolegů řekl, abych se šel podívat k oknu. Tam mi ukázal špinavou a zaneřáděnou ulici s rozbitou dlažbou, stálo tam rozbité auto. Prostě nepořádek. Ukazuje mi to a říká, že má dvě děti a nechce, aby se o ně staral stejný typ byrokratů, kteří se takhle stará o tuto zanedbanou ulici. Běžní Američané jen chtějí, aby jim stát nebral příliš peněz na daních a nechal na nich samotných, aby se postarali o svoji rodinu. Systém zdravotního pojištění , které chce zavést Obamova administrativa, se Spojeným státům nemůže vyplatit.

 

Obamovi lidé a jejích spřízněné duše často mluví o tom, že 40% lidí v USA nemá pojistku...

To je právě jeden velký blud: Oni ve svých statistikách započítávají jen, kolik zaměstnanců má pojištění u svých zaměstnavatelů. To je ale velmi nepřesný pohled na celou věc. Když si vezmu třeba obrovský řetězec K-MART, kde pracují hlavně ženy. Tak ty mají možnost mít pojistku přes podnik, dokonce zčásti hrazenou zaměstnavatelem. Ale ony už ji mají přes rodinný plán, který spravuje jejich manžel. Takže K-MART je nevykazuje jako pojištěné. Ani cena takového pojitění není vůbec nadměrně vysoká. V porovnání k průměrnému platu bych dokonce řekl, že často není vyšší než tady.

 

I v ČR zdravotnické odbory a levice rády straší tím, že Američaně kvůli nedostupnému zdravotnictví hynou na ulicích doslova jako mouchy...

Tyhle hororové fantazie o americkém zdravotnictví prostě miluju. Mnohokrát jsem tady slyšel vykládat různé mudrce, že v USA klidně nechají nemajetného pacienta zemřít u dveří nemocnice. To je jeden velký nesmysl. Lidem, kteří jsou na sociálních dávkách, platí pojistku stát. Hrstka opravdu bohatých Američanů žádné pojištění nepotřebuje. Ti si to zaplatí jednorázově kdykoli potřebují nějaký zákrok. Střední vrstva je i v současnosti normálně pojištěná. Situace v jejich zdravotnictví není zdaleka tak špatná, jak to podává Obamova administrativa a naši „experti“. Navíc, kdyby nemocnice odmítla ošetřit pacienta v nouzi, tak bude mít zatraceně co vysvětlovat. Riskovala by tím, že přijde o licenci. Já bych chtěl, aby v ČR bylo zdravotnictví na takové úrovni jako ve Spojených státech a Kanadě. To když ale tady někomu řeknu, tak dává oči v sloup a myslí si ,že jsem se zbláznil. Všichni mají plnou hlavu neuvěřitelných výmyslů z našich novin, že v Americe pacienti umírají na ulicích, jak jste s jistou dávkou nadsázky před chvílí sám říkal.

 

Pojďme se v poslední části rozhovoru stočit zpět k politice, byť i tato otázka s předchozím tématem úzce souvisí. Když se tak dívám na volby v USA a ve Francii, tak se musím ptát, jestli je ještě v současném světě ovládaném věčnými sliby levicových politiků reálné, aby zvítězil pravicový politik či pravicová strana?

Já myslím, že určitě. Dokonce to čekám velmi brzy. Díky tomu zklamání z EU...

 

Zeptám se konkrétněji, a to, jestli může podle Vás zvítězit autentická pravicová strana přímo v našich luzích a hájích?

Tak u nás teď rozhodně ne. V nejbližších volbách dostane pravice co proto. Na jednu stranu to vítám, protože je nejvyšší čas, aby se vzpamatovali. Může to ale také znamenat úplný konec ODS.... Já jsem přes všechny mé „nářky“ nad stavem naší pravice stále optimistou. Opatrným optimistou. Stejně jako jsem jím byl dlouhá léta exilu. Tehdy, stejně jako dnes jsem věděl, že socialismus nutně musí skončit krachem, stejně jako dnes jsem ale ten konec socialismu nečekal tak brzy a v takové formě, kterou jsme zažili v listopadu 1989.

Nečekal jsem, že socialismus dokáže „vstát z mrtvých“. A už vůbec jsem nečekal, že jej bude křísit západní evropa a doonce i americký prezident.

Nečekal jsem „zmatejní pomů“ jakého jsme svědky dnes. Nečekal jsem, že za „volný trh“ bude vydáván systém svázaný v historii nevídaným počtem regulací, direktiv, dotací, „ekologických“ a „antidiskriminačních“ opatření, ktrá mají ve skutečnosti opačný efečkt.

Nečekal jsem, že systém plánované a direktivní ekonomiky bude považován za kapitalismus a jeho naprosto předvídatelný kolaps a jím způsobené krize budou podávány jako důkaz, že „kapitalismus nefunguje“.

 

Nedávno tvrdili odboráři a jejich příznivci, že "demokracie vypadá jinak"...

Myslím, že mohu volně navázat na svoji předchozí odpověď...

Nečekal jsem, že společenské problémy, s nimiž se potýkáme, budou podávány jako důkaz toho, že „demokrace selhala“ a je potřeba ji nahradit nějakým novým společenským řádem. Demokracie prý vypadá jinak. Demokracie je koncept, který lidstvo zná již od antiky, moderní demokracie se vyvíjí po staletí, ve své dnešní formě pak posledních minimálně 200 let. A pak se na Václavském náměstí sejde skupina „odborářů“ a soudruhů z KSČM se svými rudými vlajkami se srpy a kladivy, drze zacinkají klíči a říkají nám, že tak to ne, demokracie prý vypadá jinak. Není to poprvé. Spojená levice, sociální demokracie, odbory a komunisté, nám již jednou nabídli svou "jinou verzi" demokracie.

 

Máte asi na mysli "lidovou demokracii"...

Ano, a já si ji ještě pamatuji. Říkalo se jí opravdu "lidová demokracie", zavedli ji předchůdci pana Zavadila, Sobotky a Filipa a zanechala po sobě stovky mrtvých, desetitisíce muklů v lágrech, miliony okradených a zemi obehnanou ostnatým drátem. Jak jsem řekl, moderní standardní demokracie se vyvíjí nejméně 200 let. Je doma v zemích, které přinesly lidstvu nejúspěšnější společenské uspořádání v historii, v západní Evropě, Americe a všude tam, kde se respektují lidská a občanská práva, je doma v zemích s nejvyšší životní úrovní v dějinách lidstva, je doma v zemích, které zažily krize, války a katastrofy všeho druhu. Ty země si jí váží a jsou ochotny na její obranu zmobilizovat všechny síly, jejich občané jsou na její obranu ochotni pokládat své životy.

 

Dá s tedy říci, že je občan Tomáš Haas i přes mnoho výhrad, z nichž jste některé zmínil i v tomto rozhovoru, nakonec přece jen naplněn stran budoucího dění mírným optimismem?

Jsem šťasten, že jsem se dočkal toho, že moderní standardní demokracie zvítězila i u nás. Vím, že jsme na cestě, která zdaleka ještě není u konce. Ale opustit ji po pouhých dvaceti letech, protože stále ještě není dokonalá, a nahrazovat ji "jinou verzí" na pokyn nástupců autorů té původní "jiné verze", té "lidové demokracie", která nám přinesla tolik zla, by bylo šílenství. Demokracie nevypadá jinak. Demokracie nemá alternativu.

 

Čtěte také:

"Většina muslimů v ČR mě nenávidí, protože jsem veřejnosti odhalil jejich přetvářku", říká v rozhovoru pro ePortál autor knihy Islám a islamismus v České republice Lukáš Lhoťan. 

Rozhovor s profesorem Milanem Knížákem: "S ústy plnými demokracie vzhůru do totality!"

 

„Železný, Moravec, Šídlo a jejich oblíbenci ovládají společnost. Žijeme v mediokracii“, říká v rozhovoru pro ePortál předseda Akce D.O.S.T. Michal Semín.

20316 čtenářů | 
HodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnocení
Tisknout článek Poslat článek e-mailem
Vaše hodnocení: 

Zde můžete nastavit své hodnocení
reklama

Čtěte také

ePortal.cz

Tahle země není pro rodilé Švédy! Západní novinář navštívil Švédsko a dostal z toho šokMakám 12-15 hodin denně. Krmím státní hydru a ještě poslouchám, jaká jsme to seberankaRadní v Berlíně naprosto zešíleli. Jak jim tohle mohlo projít? Soros v akci. Tentokrát na jedné české škole. Rodiče se vzbouřili a pak přišlo něco neuvěřitelnéhoOrbán poslal vzkaz Sorosovi, ze kterého možná dostane dědula infarkt

euPortal.cz

63 rozzuřených imigrantů rozpoutalo peklo. Cestující prožili noční můru, v obležení celou noc. Obtěžování a krádeže a ...Rasismus černochů proti bělochům v Jižní Africe. Čtěte o otřesných případech, o kterých vás Česká televize neinformuje. K vraždění bělochů vyzval i prezident země...

Eurabia.cz

Napište slovenské vládě a premiérovi svůj NESOUHLAS S UVĚZNĚNÍM dívky, která pálila korán!Křesťanští duchovní bránili Vídeň proti muslimskému obléhání. Halík s Františkem by je dnes ovšem odsoudili za netolerantní jednání

FreeGlobe.cz

Kolega redaktorů České televize chce, aby se 12leté holčičky dívaly v šatně na pyje mužů (+ foto)Pozor, nestřílejte do černého! Černé střelecké terče jsou prý rasistické. Sluníčkáři se nudí a požadují jejich stažení

Nezdravi.cz

Ořechy pomáhají proti rakovině. Proč se tak děje?Bádání potvrzují, že zinek snižuje oxidační stres, napravuje DNA a prodlužuje život

euServer.cz

Kdo tedy prosadil účelovou kampaň proti ministru Mládkovi dotaženou až k jeho likvidaci? Čtěte víceVšichni Babišovi muži...

ParlamentniListy.cz

„Nedržme hubu a krok!“ vykřikovala ke stovkám lidí Bára Štěpánová. Václavák se bouřil kvůli Babišovi a EETDonald Trump přednesl téměř hodinový projev a byla to síla: Éra mlácení prázdné slámy skončila! Zdědili jsme binec. Sedněte si, oni stejně napíšou...
Anketa
Koho budete volit v příštích parlamentních volbách?
Hlasovat můžete kliknutím na odpověď
Články autora
Přihlášení uživatele
Jméno:
Heslo:

RSS feed Zasílání upozornění