„Krysa“ David Rath: Václav Klaus je jako Klement Gottwald!
Přísloví „sedávej panenko v koutě, budeš-li hodná, najdou tě“ rozhodně nepatří k těm, jež by David Rath neznal. Jeho politický aktivismus se projevil jit krátce po listopadu, kdy se snažil svými schopnostmi oslovit ODS. Jeho působení ve Sněmovní ulici ovšem dopadlo neslavně. Tato politická strana totiž vždycky preferovala tahouny a dříče, kteří odvedou kus seriózní práce, a ne užvaněné slimejše, kteří si ve stranickém triku honí vlastní svaly.
Odkopnutý Rath se tak zařadil do dlouhé šňůry neúspěšných a zhrzených, kteří si šli své mindráky léčit do Lidového domu. Stejně tak jako mnozí další to vzal Rath přes bývalé OH, či jak se jmenoval onen kočkopes, za nějž neúspěšně kandidoval v roce 1996 do Senátu.
ODS a její bývalý předseda se stali Rathovými největšími až démonizovanými odpůrci. Vzájemný střet vyvrcholil před parlamentními volbami v roce 2002, kdy Rath přirovnal Klause ke Klementu Gottwaldovi a dokonce prý chtěl za peníze České lékařské komory instalovat billboardy, které měly ODS odradit voliče. Důvod více než zřejmý – ODS se pokusila navrhnout zrušení nepovinného členství.
Jaké proto bylo překvapení, když Rath začal objevovat na společných tiskových prohlášeních, v nichž občanští demokraté kritizovali socialistickou politiku ve zdravotnictví. Bezpáteřný Rath, u něhož jediným měřítkem jednání je nejspíše jen kariérismus a osobní moc.
Co jiného jej může motivovat, jestliže není schopen se rozhodnout, na které bude sedět židli. Pokud by někomu nedocházela absurdita Rathova jednání, nechť si například představí šéfa odborů ve funkci ministra práce, předsedy Nejvyššího soud na spravedlnosti, či prezidenta Hospodářské komory jako ministra průmyslu.
Rath může stokrát opakovat, že se mu Klaus mstí za jeho neloajalitu, že jej ovládá osobní antipatie. Prezident republiky ale již mnohokrát dokázal skousnout řadu přinejmenším podobně jemu nesympatických figur, protože dodržování zákonů a především Ústavy je mu svaté. Těžko by se ale mohl smířit s představou, že na politickém hřišti pobíhá primadona jednoho z týmů, které do ruky vtiskl rozhodcovskou píšťalku.
Citlivějšímu člověku se z Rathova přístupu bohužel trochu zvedá žaludek, zvláště při pomyšlení, jakých morálních kvalit dosahuje člověk, jenž kdysi složil Hippokratovu přísahu. I když může být dobrý odborník a úspěšný podnikatel, nechová se Rath jako lékař, ale jako – rath.