"Obchodník se smrtí" But dostal v USA 25 let natvrdo. Dostanou jej Rusové zpět do vlasti?
Viktor But, patrně někdejší agent sovětské rozvědky KGB, který mluví plynule několika jazyky, nakoupil flotilu sovětských letadel a další zbraně, které armáda po rozpadu Sovětského svazu nepotřebovala. Prodával je do zemí třetího světa.
Viktor But byl pašerákem nikoli v tom malém měřítku, ale pašerákem velice významným, který od počátku 90. let prostřednictvím sítě vlastních leteckých společností ve velkém obcházel embarga na dodávky zbraní do krizových oblastí uvalená mezinárodním společenstvím. But byl v této činnosti mimořádně efektivní a výkonný.
Bylo o něm známo, že pokud jde o ilegální dodávky zbraní, je ochoten spolupracovat bleskurychle s kýmkoliv, kdekoliv a na čemkoliv.
But zbraně údajně dodával i povstalcům v Sieře Leone, Libérii, Rwandě, Súdánu, Libyi a Angole a teroristům z Talibanu i Al-Káidy. Podle britské rozvědky MI6 si jen u Talibanců přišel na 30 až 50 milionů dolarů.
Během své činnosti používal nejméně sedm přezdívek. Jeho životní příběh byl podkladem amerického akčního filmu Obchodník se smrtí z roku 2005, kde ruského dodavatele zbraní všeho druhu ztvárnil Nicolas Cage.
Za členy FARC ( Revoluční ozbrojené síly Kolumbie) se vydávali američtí a thajští agenti, kteří nakonec Buta v roce 2008 v Thajsku zatkli. Po vydání do Spojených států v roce 2010 pak byl But obviněn ze spiknutí za účelem zabít občany USA, z obchodování se zbraněmi a z poskytování materiální podpory teroristické organizaci.
Podle amerických prokurátorů But na schůzce v Bangkoku s údajnými členy FARC souhlasil, že prodá 100 raket země-vzduch a 5000 pušek AK-47. Agenti prý tehdy Butovi řekli, že zbraně budou použity k útokům na americké piloty pomáhající kolumbijské vládě. But podle obžaloby odpověděl: "Máme stejného nepřítele."
Federální soud New Yorku odsoudil Buta 5. dubna 2012 k 25 letům vězení za pokus prodat zbraně kolumbijskému levicově radikálnímu seskupení „Revoluční ozbrojené síly Kolumbie.“
Rus Viktor But, má si odpykat trest ve věznici USP Marion v speciálním bloku pro teroristy a vůdce kriminálních skupin.
Ve věznici USP Marion je část vězňů, obviňovaných ze zločinů napojených na terorismus, držena v speciálních celách, jež mají název Communication Management Unit (CMU), kde se kontrolují všechny informace, které dostávají a předávají.
Spojené státy obhajují právo Buta soudit na základě tvrzení, že zbraně, které prodával, měly být použity proti Američanům. Obviněn byl ve Spojených státech, ale jeho pašování zbraní a podpora konfliktů v Africe znepokojovala celý svět.
Zpráva o vydání Viktora Buta do Spojených států vyvolala znepokojení na ruské politické scéně. Nejradikálnější byla již tradičně rétorika Žirinovského liberálních demokratů. "Požadujeme, aby Rusko přerušilo s Thajskem veškeré diplomatické vztahy.“
Americká prokuratura žádala pro ruského obchodníka doživotní vězení.
Porota amerického federálního soudu přijala verzi vyšetřovatelů, že But hodlal prodat zbraně kolumbijské levicové gerile Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC) Soud rovněž uložil Butovi pokutu 15 milionů dolarů (280 milionů korun)..
Soudkyně Shira Scheindlinová uvedla, že operace tajných agentů přispěla ke stanovení rozsudku na spodní hranici trestní sazby. Podle ní není žádný důkaz o tom, že by But byl ochoten dodávat zbraně k využití proti Američanům, kdyby ho agenti sami neoslovili.
But, jenž si vysloužil přezdívku "obchodník se smrtí", všechna obvinění popíral a tvrdil, že legálně provozoval nákladní leteckou dopravu. "Nikdy jsem nechtěl nikoho zabít, nikdy jsem nechtěl prodat zbraně," řekl u soudu před vynesením rozsudku.
Agenti, kteří se vydávali za členy FARC, svědčili u soudu ve prospěch obžaloby. Stejně svědčil i Butův obchodní partner Andrew Smulian.
Proti výsledku procesu se ihned ohradila Moskva, která označila rozsudek za nepřijatelný, předpojatý a neobjektivní. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov uvedl, že bude usilovat o Butovo vydání do Ruska.
Zmocněnec ruského ministerstva zahraničních věcí pro lidská práva Konstantin Dolgov prohlásil, že Rusko hodlá zapojit všechny možné mechanismy, aby se jeho občan mohl vrátit do vlasti.
Ruský obhájce Viktor Burobin poukázal na rusko-americkou dohodu, podle níž mohou být odsouzení občané vydáni zpět do vlasti.
Pokud But nebo jeho zmocněnci, tedy členové jeho rodiny nebo advokáti, napíší příslušnou žádost, pak se tím ruská strana může zabývat," uvedly informované zdroje v ruském ministerstvu spravedlnosti.
Předání v USA odsouzeného obchodníka Viktora Buta k výkonu trestu do vlasti bude možné, pokud jeho rozsudek uzná ruský soud, oznámilo 8.7.2012 tiskové oddělení Ministerstva spravedlnosti RF.
Manželka Viktora Buta předala v těchto dnech ruskému ministerstvu spravedlnosti žádost o jeho vydání Rusku.
Moskva teď může podat oficiální žádost o extradici. Její podstatou je zajištění obviněného nebo odsouzeného na území jiného státu a jeho následné vydání k trestnímu stíhání či k výkonu trestu odnětí svobody do státu vyžadujícího.
Podle konvence z roku 1983 budou muset USA v co nejkratším termínu žádosti Ruska buď vyhovět, nebo ji zamítnout.
Pokud by But s odvoláním neuspěl, měl by strávit podle svého amerického obhájce Alberta Dayana ve vězení 18 let s přihlédnutím k dosavadní délce vazby v New Yorku a v Thajsku a s ohledem na to, že by mu měl být trest zkrácen za dobré chování.
Podle komentátorů se Moskva hlavně obává, že Viktor But bude v americkém vězení mluvit. Málokdo totiž pochybuje, že But velmi úzce spolupracoval s ruskými tajnými službami.
Z Moskvy se ozývají hlasy o možné výměně Buta za některého z Američanů vězněných v Rusku.
Moskva už má zřejmě adepta na případnou výměnu s Američany za Viktora Buta. Za ruského "obchodníka se smrtí" by mohla Americe nabídnout explukovníka ruské tajné služby odsouzeného za špionáž pro CIA, píše Kommersant.
Ruský deník Kommersant připomněl, že americké zpravodajské služby neponechávají své agenty na holičkách, ale snaží se jim všemožně pomoci. To prý potvrdila i poslední velká výměna agentů před dvěma lety, kdy Washington vyměnil desítku odhalených ruských špehů za tři ruské vězně, odsouzené ve vlasti za údajnou špionáž pro cizí velmoc.
Údajní společníci ruského byznysmana Viktora Buta, se pokusili v nedávné době obnovit obchod se zbraněmi z ostrova Mauricia, praví se v prohlášení mezinárodní nevládní organizace Conflict Awareness Project.
Jak prohlásila vedoucí této organizace Kathi Lynn Austinová, jsou mnozí ze zapojených do této sítě spojeni s Viktorem Butem, a znovu začínají dodávat zbraně do pásem vojenských konfliktů. Pokoušejí se vytvořit schéma, které jim umožní nezákonnou přepravu zbraní z Mauricia, USA, Finska, SAE a JAR do Somálska, Súdánu a Demokratické republiky Konga.
To že byl právě v USA odsouzen k pětadvacetiletému trestu proslulý ruský pašerák zbraní a bývalý agent Viktor But, jehož příběh se stal mj. předlohou k filmu Obchodník se smrtí, nevypovídá však nic o tom, jak vlastně globální systém kontroly obchodu se zbraněmi funguje či nefunguje.
Čtěte také: