Nejenom pro Davida Ratha: Podívejte se, jak se ve světě perou špinavé peníze
Egmontská skupina je světovým fórem pro součinnost jednotek finanční rozvědky, pro navázání a upevňování mezinárodních kontaktů a kanálů výměny důležitých informací.
V současné době sjednocuje „Egmont“ finanční rozvědky 127 zemí světa a hraje významnou roli v globální legalizaci zločinných příjmů. V Petrohradu se sešlo více než 400 odborníků, aby si vyměnili zkušenosti a informace v boji proti zločinnému finančnímu vypírání peněz a zvýšení kvalifikace personálu a výměně zkušeností. Rusko se k této skupině připojilo v červnu 2002.
Vypírání peněz neprobíhá zpravidla v jedné zemi. Jsou to většinou mezinárodní transakce. Proto je často třeba spolupracovat s partnery z jiných států.Praní špinavých peněz je proces udržující při životě všechny formy organizovaného zločinu.
Praní špinavých peněz je proces, při kterém se osoby spojené s organizovaným zločinem, snaží zakrýt skutečný původ a vlastnictví výnosů z původní trestné činnosti.
Výraz praní špinavých peněz se odvozuje z období po zavedení prohibice ve Spojených státech amerických v roce 1920. Díky kriminalizaci spotřeby alkoholu
a vysoké neuspokojené poptávce se rozmohlo pašování alkoholu zejména z mnoha
karibských oblastí.
Vysoké zisky, které při těchto obchodech byly realizovány, legalizovaly tehdejší organizované skupiny pomocí sítí prádelen a mandloven. Ilegálně získané prostředky byly směšovány s výnosy z legální činnosti a účetní výkazy resp. obraty těchto podniků byly patřičně upraveny.
V tisku se termín praní špinavých peněz objevil až v roce 1973 v souvislosti se skandálem Watergate.
Praní špinavých peněz a organizovaný zločin je závažným celosvětovým problémem. Úspěšně vyprané výnosy z ilegální činnosti mohou být znovu použity pro financování dalších nelegálních operací kriminálních skupin. Zároveň také umožňují zločincům užívat plody své trestné činnosti.
Odhalení či zamezení praní špinavých peněz znamená odříznutí organizovaného zločinu od kapitálu pro další operace. Navíc pravděpodobnost vysokého rizika odhalení a s ním spojeného trestního postihu nebo naopak nízká pravděpodobnost finálního využití ilegálně získaných finančních prostředků za účelem dosažení vysokého životního standardu by byla pro zločince zásadním důležitým faktorem.
Pachatel trestné činnosti se snaží vyprat peníze tak, aby zabránil vzniku podezření ze spáchání trestného činu. Zároveň chce zabránit odhalení zdroje finančních prostředků a především jejich konfiskaci, která by s tím bezprostředně souvisela.
Praní špinavých peněz jako proces má za úkol zakrýt původ výnosů, respektive zakrýt jejich spojení s trestnou činností. Objemná a tím i nápadná hotovost inkasovaná při trestné činnosti nemá žádnou hodnotu, pokud ji její příjemce nemůže využít. Než lze finanční prostředky považovat za čisté, musí projít fázi pracího procesu.
Nejvyužívanější metodou praní špinavých peněz je ukrývání nelegálních výnosů uvnitř běžné obchodní činnosti prostřednictvím společnosti kontrolované zločineckou skupinou. Nelegální prostředky se touto metodou smísí s výnosy z legální činnosti, a pakliže si zločinec počíná obezřetně bez větších obtíží takto umístí tyto prostředky do bankovního systému.
Zločinecká organizace využívá pro proces legalizace výnosů společnosti, které buď sama vlastní nebo je s jejími majiteli spřízněna. To jí zajišťuje patřičnou kontrolu nad finančními prostředky a zároveň se eliminuje riziko úniku informací ven z firmy. Zároveň má organizace celý proces pod svou účetní kontrolou a může tudíž podnikat patřičné kroky k skrytí podezřelých detailů v účetnictví těchto společností.
Zločinci legalizovaných výnosů nakupují pro účely tohoto způsobu praní peněz patřičná aktiva - nemovitosti, podniky či společnosti. Aby se vyhnuli podezření kvůli náhlému rozsáhlému pohybu finančních prostředků krátce po založení společnosti, vybírají si ty sofistikovanější zločinecké organizace dlouhodobě zaběhnutou společnost, s patřičnou platební historií a s velkými obraty na bankovních účtech.
Existence rozdílných právních řádů po celém světě nabízí zločincům příležitosti ke zkomplikování možných pátracích akcí vyšetřovatele. Zločinec se pomocí šikovného manévrování v mezinárodních právních systémech snaží o zahlazení stop vedoucích k informacím o spojení jeho osoby s původem peněz či jím ovládaného majetku.
Z výše uvedených důvodů jsou hojně využívány různé daňové ráje neboli off-shore teritoria, ale dokonce i v ekonomicky a legislativně vyspělé Evropě stále ještě existuje několik velmi benevolentních států.
Mezi finanční off-shore centra či daňové ráje lze počítat země s takovou legislativou, jejíž účelem je zmírnit daňové břemeno. Jsou jimi např. Bahamy , Belize, Bermudy, Britské Panenské ostrovy, Kajmanské ostrovy, Samoa a další.
Skupina „Egmont“ pořádá ročně soutěž o nejlepší mezinárodní vyšetřování vypírání peněz. Letos se dostala do finále soutěže Ruská finanční rozvědka. Předložila jedno ze svých vyšetřování spojených s nezákonným odvodem do zahraničí několika desítek milionů dolarů. Hledat a v konečném důsledku najít tyto „špinavé“ peníze v zahraničí pomáhaly Rusku finanční rozvědky 18 zemí světa.
Čtěte také:
Česko, země kde neexistují špinavé peníze