Je to venku! Komunisté udeří společně s Paroubkem a spol.
Premiér pro léta 2006 až 2010? Paroubek, nebo Filip! Rudá mračna se stahují nad českou kotlinou. K „ostrůvkům svobody“ typu Kuby či KLDR přibude příštím rokem asi i Česká republika. Partaj, jež v minulosti mezi jiným vraždila své politické odpůrce, perzekvovala české válečné hrdiny a vháněla houfy nevinných do uranových dolů, se opět sápe po moci. Koberec až před Strakovku ji prostírá paroubkovský pragmatismus dohnaný ad absurdum.
„Zákony budu schvalovat i s marťany, bude-li to třeba,“ zahlaholil před nedávnem premiér Paroubek. Socialističtí papalášci v sále se otřásli, mnozí se vrátili do dob před listopadem 1989, kdy jejich aktovka ukrývala stranickou knížku s rudou hvězdou, a nikoliv rudou růží, na „bookletu“.
Paroubkovu marťanskou tezi lze vyložit také tak, že bude vládnout za jakoukoliv cenu, i za cenu spolčení se se „zločineckou organizací“, jak komunisty počastoval premiérův zatím ještě koaliční spolukormidelník Kalousek. Novopečený komunistický předák Filip už také na něj vytáhl trestní oznámení! To šlo komunistům vždy dobře – využívat do mrtě demokratický systém a pak – při postačující politické síle – jej celý totálně popřít a znetvořit ku vlastnímu prospěchu.
1948, 1968, 1989, … Zlomové okamžiky české historie přicházejí v přibližně dvacetiletých periodách. Po více než patnácti letech svobody teď český lid míří do soudružské poroby, vládnout mu budou opět krvaví milicionáři, upachtění tajemníčci a jiná rudá havěť.
Svobodu nikdy neztrácíte celou najednou, řekl velký myslitel dvacátého století August Friedrich von Hayek. V případě České republiky lze moudrost parafrázovat: „Český lid ztrácí svobodu – svým a pouze svým přičiněním – postupně.“
Ach jo, probuďme se z rudé noční můry dříve, než bude opravdu nejvyšší čas sbalit svých pět švestek – hlavně ne třešní! – a vyrazit směrem na Rozvadov.