Oslavme to! Česká levice míří pod drn, rudý „pac-man“ tloustne!
Rudý pac-man úřaduje! Levičáci se požírají navzájem! Paroubek bere hlasy komunistům a nikoliv pravici! Při pohledu na poslední průzkum agentury STEM musí zaplesat srdce každého rozumného člověka, jenž se dovede postarat sám o sebe, nenatahuje jak žebrák ruku pro různé podpory a dotace, o nichž dobře ví, že je budou splácet zas a jen jeho děti a nikdo jiný. ODS přes třicet, komunisté třináct, ministr Němec, pardon US-DEU, oddaný partner levičáků, půl procenta!
Komunisté klopýtají, svoji předsednickou pseudorošádou s Grebeníčkem v hlavní roli ztrácejí pověst rázných soudruhů. „Mezeru na trhu“ vyplňuje Paroubek – narůžovělá socialistická ikona, ztělesnění (rádoby)ráznosti. Levičákům starší generace vehnal do očí slzy dojetí jeho zátah proti studentstvu při technoparty, jenž jim nostalgicky připomněl dobu, kdy i oni táhli pod prapory Lidových milicí za přihlížení „vestiček“ z StB proti svým synkům a dcerkám. Listopad 1989 je sice již dávnou minulostí, ale proč si nezavzpomínat. Zamáčkněte slzy, život jde dál! Naštěstí…
Pryč jsou také ty doby, o něco pozdější, kdy levicová mládež převracela a zapalovala v centru Prahy auta, házela do restaurací dlažební kostky, ničila staleté památky. Ano, i anarchistické demonstrace již nejsou tím, čím bývaly – pokud se tedy vůbec ještě nějaké pořádají…
Nostalgický pláč starých i mladých levičáků je dobrým znamením – Česká republika se konečně umoudřila. Přejme si jen, aby jí toto prozření vydrželo co nejdéle, vždyť jen tak se nám bude dýchat volněji, žít smysluplněji a radostněji. Vždyť jen tak budeme bohatší – finančně i duchem.
Popřejme rudému pac-manovi nekonečně zkázyplnou žranici!