Hrdinové Palach, Gabčík a Mašín versus zbabělec Fučík
To, jak se pustil Josef Mašín do Jana Palacha, považuji za nešťastné, hrdinové jsou pro mě oba, protože v kritických chvílích se zachovali statečně. Každý jinak, ale cíl měli stejný. Stejně tak byli hrdiny proslulí Tři Králové - Balabán Mašín st. a Morávek nebo parašutisté Kubiš s Gabčíkem. Naproti tomu Fučík, když šlo do tuhého, tak se strachy podělal.
Student Jan Palach nebyl psychicky labilním člověkem a svůj čin si dobře promyslel. Není také pravdou, jak se podle snažil snížit jeho čin komunista Vilém Nový, že Palachovo upálení mělo být pouze demonstrativní a on si myslel, že bude hořet neškodným studeným plamenem. Ne, Palach se vědomě snažil svoji obětí vyburcovat lidi k odporu proti sovětské okupaci.
Stejně nezpochybnitelné je hrdinství Josef Mašína, který se spolu se svým bratrem Ctiradem a třemi kamarády, dokázal probít přes sovětskou okupační zónu ve východním Německu na svobodu do Západního Berlína. Třem z nich se to podařilo. Přitom proti sobě měli obrovskou přesilu několika desítek tisíc německých policistů a vojáků Rudé armády. Mnohokrát se ocitli v kritických chvílích. Asi nejhorší to bylo na nádraží Ucro, kde je východoněmečtí ozbrojenci vyzvali, aby se vzdali, oni si však zachovali chladnou hlavu a dokázali se z obklíčení prostřílet. Málokdo by to v jejich situacích nevzdal. To, co Josef a Ctirad Mašínové s kamarádem Milanem Paumerem dokázali, bylo obdivuhodné.
Hrdinná byla rovněž protinacistická odbojová skupina Tři Králové, kterou tvořili podplukovníci Josef Mašín st., Josef Balabán a štábní kapitán Václav Morávek. Obdiv si zaslouží atentátníci na Heydricha – parašutisté Jan Kubiš a Jozef Gabčík, kteří spolu se svými druhy odletěli z Velké Británie na misi do nacisty okupovaného protektorátu Čechy a Morava a přitom dobře věděli, že téměř nemají šanci přežít. Splnili však rozkaz a popravili jednoho z nejhorších nacistických zločinců. V beznadějné situaci v kryptě pražského kostela sv. Cyrila a Metoděje se raději zastřelili, než by padli do rukou nepřítele. Stejně tak Tři králové se při zatýkání gestapem jen tak nedali a bili se do poslední chvíle.
To je velký rozdíl ve srovnání s komunistou Juliem Fučíkem, který toho v protinacistickém odboji moc nedokázal a vlastně není znám jeho jediný skutek, který by okupanty nějak vážně poškodil. Při zatýkání měl u sebe dvě pistole, mohl střílet, ale vzdal se v rozporu s odbojářskými zásadami bez boje. Komunistka Riva Krieglová, která byla zatčena spolu s Fučíkem, dokonce prohlásila, že kdysi tak oslavovaný Julek při výslechu na gestapu mluvil víc než bylo únosné. V každém případě však tento kovaný stalinista se choval jako zbabělý ubožák a nikoliv hrdina. Fučík byl prý také vyhlášeným děvkařem a opilcem a když přišlo na lámání chleba, tak se sesypal. To se holt takovým týpkům stává. Navíc onen průměrný pisálek nebyl českým vlastencem, on dělal jenom to, co nařídila Moskva a bolševici pro něj byli víc než vlastní lidé. Kdyby mu soudruh Stalin řekl, že Hitler je náš velký vzor, tak jistě začal psát oslavné verše na Třetí říši.
Naši hrdinové jsou pro mě ti, kteří bránili češství před nepřáteli, nejdříve německými nacisty a později ruskými bolševiky, milovali svou zemi a neváhali pro ni umírat. K takovým Fučík a mnozí další soudruzi nepatřili ani náhodou.
Čtěte také:
Palach vs. Mašínové – vyznamenaný ubožák vs. nevyznamenaní hrdinové
Jan Palach byl nemocný depkař. Za hrdinu jej může mít jen pravdoláskařská sebranka v čele se senilním Šláfenbergem.
Vyznamená prezident Ctirada Mašína alespoň In memoriam?