Proletáři z Aktualne.cz: Dvořákova matka je zločinec, protože si dokázala vydělat peníze
Psaní na objednávku je fajn. Psaní na objednávku „dělného lidu“ je pak úplně ze všeho nejvíc nejfajnovější. Podle tohoto jednoduchého hesla se řídí úplně nejvíc investigativní dáma mezi tuzemskými novinářkami Sabina Slonková. Naposledy se pustila jako ohař po stopě údajné kauzy bývalého šéfa Dopravního podniku hl. města Prahy Dvořáka a jeho matky, která si pořídila dvě vily v hodnotě 60 miliónů korun. Obyčejný člověk je na vrcholu blaha. Další boháč, který nás všechny okradl a my jej díky paní Sabině chytili za flígr.
Jak je jednoduché býti investigativním novinářem. Občas se dostat nelegální cestou k nahrávkám soukromých hovorů, sem tam si posvítit na boháče a jindy si jen poslechnout „utajený zdroj“. To stačí na to, aby se sebraný materiál stal základem pro další skvělou kauzu, která bude prodávat noviny.
Proti tomu nelze nic namítat. Také my na eportal.cz se prostřednictvím titulků (a snad i obsahu), který je někdy na hraně, snažíme vzbudit zájem čtenářů. To patří ke každé novinařině, ať už je investigativní, demagogická nebo septická.
Jen je poněkud otravné číst stále dokola o pseudokauzách, při kterých je za každou cenu nutné očerňovat každého podnikatele a politika. Podporovat závist, tedy standardní českou vlastnost, je zbytečně a novináři by se podobným způsobem prosazovat neměli.
Závisti a třídní nenávisti je v naší společnosti už takhle dost.
Není příliš jasné, proč by měl Dvořák či jeho matka ukazovat smlouvy o koupi nějaké Sabině Slonkové a ostatním novinářům. Pokud paní Dvořáková platí daně a finanční úřad nemá proti jejímu podnikání námitek, nevidím zde žádný problém.
Celá věc se má tak, že žádný novinář by neměl suplovat práci finančáku, policie a dalších kontrolních úřadů. K takové snaze by měl být právě i onen obyčejný člověk obezřetný, protože takový novinář může sledovat pouze osobní cíle své a svého vydavatele.
Není pouze chybou policie a soudů, že většina novinářských kauz se vytratí do ztracena a není nikdy dotažena do konce. Tedy, do fáze, kdy je možné někoho obžalovat a později obvinit z trestného činu. Nenechme si vsugerovat našimi novináři, že na policii a soudy činí politici každodenní nátlak.
Důvodem, proč padá málo hlav, je fakt, že většina kauz je umělě vykonstruovaných. Co stačí na hutný článek na aktualne. cz nebo na idnes.cz, to je málo na hutnou obžalobu.
Stejně tak bychom měli být opatrní v paušalizování, že každý politik a podnikatel je špatný člověk a korupčník. To bychom se také potom mohli dostat k dalšímu únoru 1948. I tehdy byla rozezlená dělnická třída přesvědčena, že ji všichni ti zkorumpovaní podnikatelé a politici nahoře okrádají a vykořisťují, a proto je třeba s nimi rázně skoncovat.
Toto „rázné skoncování“ tehdy znamenalo odchod velké části inteligence do zahraničí, stovky mrtvých, desetitisíce vězněných a mučených a dalších „x“ zničených životů – v osobní i profesní rovině.
Zahrávat si s vrozenou závistí a třídní nenávistí českého lidu je nebezpečná hra. Krátkodobě může přinést zvýšený zájem čtenářů daného periodika, z dlouhodobého hlediska může hněv lidu smést právě i snaživé investigativce, kteří tento hněv vyvolali. Ač je to na první pohled takřka neuvěřitelné, také novináři byli vždy v očích „dělného lidu“ počítáni k inteligenci. To by měli mít pánové Kmenta, dáma Slonková a další z této party na paměti vždy, když se snaží rozdmýchávat mezi svými čtenáři negativní vášně.
Čtěte také:
Proč takový povyk? Kalousek jen sestoupil na úroveň médií
Dopravní podnik hl. m. Prahy potřebuje novou krev
Trvalka Čunek