Ostrava, Praha, Karviná: Jak dlouho se ještě budeme "dusit"?
Ve vládě projednaná zpráva o stavu životního prostředí ČR v roce 2010 nezaslouženě unikla pozornosti medií i širší veřejnosti. Je to opravdu škoda, neboť se dotýká všech občanů. Jde především o výskyt vysokých koncentraci drobných prachových částic, a to zejména při nepříznivých meteorologických situacích, které je vedle ekonomiky jedním z hlavních problémů státu.
Bohužel předložená zpráva prakticky nic neřeší. Omezila se pouze na konstatování již všem dobře známého viníka. Byla jim dlouhá zima s nepříznivými rozptylovými podmínkami. Docházelo k překročení povolených koncentrací zejména u prachu a sazí, kterým byla vystavena polovina obyvatel. Viníkem není však pouze počasí, ale i to že v žádném případě se vláda ani dotčená ministerstva dosud nezačala zabývat odstraněním stěžejního problému, kterým je zachycení těchto částic. Je to další důkaz malé schopnosti státní správa řešit problémy.
Dnes se píše rok 2012 a na stavu se nic nezměnilo, k zásadní nápravě v odstraňování hygienicky závadného prachu se nepřikročilo. Při nejbližších nepříznivých meteorologických podmínkách- inversích bude opět zle. Různá těšínská jablíčka, která se budou opět a znovu předkládat především občanům v Moravskoslezkém kraji i v dalších krajích nápravu nepřinesou. Vyjednávání s průmyslovými podniky, dotační program na výměnu nových kotlů na spalování uhlí ani omezování vjezdů aut při inverzi, kdy nefouká vítr, mnoha body ke zlepšení ovzduší nepřispěje. Takže i další následující zprávy za rok 2011 a dále, pokud bude účelné je v této formě vydávat, budou pouze konstatovat stále stejný dlouhodobě trvající stav.
Uvedené konstatování je možná dostačující pro mnoho čtenářů. Hlubší příčinu znečišťování ovzduší mikroskopickým prachem odborně formulovaným jako PM 10 i PM 2,5 si dovolím velmi stručně objasnit.
Po mnoha miliardových investicích v energetice a v průmyslu se naše dýchací zóna zbavila zásadních plynných škodlivin i hrubého prachu. V ovzduší však i nadále zůstaly hygienicky závadné mikronové částice polétavého prachu. Polétavý prach zde představují miniaturní tuhé částice, které se liší svou velikostí, chemickým složením i původem. Hlavními zdroji těchto neviditelných prachových částic jsou především spalovací procesy v těžkém průmyslu, to jest v hutích, ve spalovnách odpadů, v teplárnách, elektrárnách či kotelnách, v automobilové a nákladní dopravě i při vytápění v domácnostech. Mezi města nejvíce zasažená polétavým prachem patří Ostrava, Karviná, Praha, Brno, Olomouc, Ústí nad Labem, Plzeň a řada dalších regionů.. Vysokým koncentracím polétavého prachu je vystaveno přibližně 60 % obyvatel našeho státu.
Aktivní úředníci Evropské unie však v jedné z mnoha směrnic zavedly přísné limity právě pro tyto částice. Nechci se dotknout jejich znalostí. Rozhodně si měli před vydáním napřed zjistit, jaké jsou technické možnosti jejich odstraňování u průmyslových podniků i autodopravy. Obdobně nezúčastněně postupovalo i ministerstvo životního prostředí, které přes mnohá upozorňování nechalo ve svatém nadšení schválit limity vládou, bez nezbytného přechodného období. Polétavý prach se začal na několika stanicích měřit a vydávat informace pro občany Samozřejmě se tím vyvolalo mnoho emocí zvýrazněných poplašnými mediálními zprávami. Nově dotované zdravotní výzkumy, udávajících negativní dopady na obyvatelstva nepřinesly nic nového a jsou dlouhodobě známy.. Přesto se dodnes v zásadě nepřikročilo k vývoji nezbytných a nových technologií pro filtraci, zachycování a následnou instalaci u všech producentů těchto drobných prachových částic. Bohužel jiným způsobem se stav v ovzduší nezlepší.
RNDr. Jiří Hanzlíček, bývalý poradce ministrů průmyslu
Čtěte také:
Smog jako střelivo zeleného populismu
Pravicový pohled na ekologii
Smog na Ostravsku: "Zelené" vidění světa problém nevyřeší