Kdy budou mít drobní živnostníci bonusy?
Zaměstnanci neustále vyhrožují, tu i tam realizují kratší, delší, výhrůžné či nějak jinak víceméně neúspěšné stávky. V pořádku, odbory se legitimně snaží, aby se situace v pracovním poměru nevrátila o sto let zpět – do doby raného kapitalismu. Kdo ale v tomto raném kapitalismu žije, jsou drobní živnostníci. Ti, kteří mají jeden nebo více živnostenských listů, svoji malou provozovnu bez zaměstnanců nebo ani to ne, dělají první poslední, aby se uživili. Z jedné strany je ohrožují Vietnamci, ze strany druhé povinnosti vůči státu.
Státní zakázky pro živnostníky - Utopie
Za ně se žádné odbory nepostaví a zákoník práce pro ně vlastně neplatí.“ A bonusy?“, usmívají se „ to je jako co?“, žertují, „Kdo by nám je dal?“. Přitom oni zdaleka nemohou za krizi, za rozkrádání v době pravicových i levicových vlád – oboje kradly, až praštělo. Občas se o něčem napsalo, něco odvysílala televize, ale vždy všechny státní aféry skončily do vytracena. Co asi získal drobný živnostník za předražené zakázky na ministerstvech, jen to, že z jeho daní to bylo, včetně tučných provizí, zaplaceno.
Když se zaměstnanci stanou živnostníky, rozpočet krachne
Politické strany na ně občas vzpomenou, levicové vlády likvidačně, pravicové se jim tu a tam snaží nějaké ty drobné úlevy přidat. To především před volbami. Po nich zájem o tuto skupinu končí. Poněkud pozdě si politici začínají uvědomovat, že tato skupina se bude početně zvětšovat. Řada zaměstnavatelů se již nyní raději se zaměstnanci dohodne, aby šli na „živnosťák“ a pracovali pro ně takto dál. A to zcela zásadně ohrožuje čísla, se kterými v rozpočtu pracuje naše vláda. Prostě a jednoduše nevybere na daních tolik, kolik počítá. A to nejen pro důchodovou reformu. A propos, víte, že výpočet důchodu pro zaměstnance je 60% a pro živnostníky 50% z vydělané částky?
Dva a půl miliónů podnikatelů živí půl miliónu úředníků
Chci připomenout, že v České republice je evidováno 1,850 milionu osob samostatně výdělečně činných, tedy téměř dva milióny malých živnostníků a lidí, kteří často museli odejít z firem a pak pro ně zpátky pracovat bez řádné právní ochrany na „živnosťák“. A nikdo je nechrání, odbory se pilně starají o půl miliónu státních zaměstnanců, chtějí pro ně výhody a udržení stávajícího standardu, který jim mimo jiné platí právě i tito lidé.
Pro státní úředníky jsou zřejmě všichni OSVČ a podnikatelé potenciálními nepřáteli státu, zloději a odpírači placení daní. Daní, ze kterých jsou oni tak výborně živi a za které si mohou dovolit luxus stávek. Přitom nejde o učitele či zdravotníky, za které se úředníci rádi schovávají, ale o přebujelé úřady, odborové centrály a státní instituce k ničemu.
Zdá se neúnosné, aby dva a půl miliónu podnikatelských subjektů (vč. velkých firem a akciových společností, ale i malých živnostníků) živilo půl miliónu státních úředníků. Stát musí šetřit a měl by začít od sebe.
Chci především zdůraznit, že lidé, kteří žijí z daní, nemají morální právo požadovat pro sebe výhody, o nichž se části těch, kdo na ně vydělávají, může jenom zdát.
Čtěte také: