Přežije EURO řecké referendum?
Řecký premiér Jorgos Papandreu neustál tlak ulice a vypíše kvůli přijetí další finanční pomoci od eurozóny referendum. Summit eurozóny schválil 27. října další pomoc ve výši 130 miliard eur. Připomínám, že v loňském roce dostalo Řecko půjčku ve výši 110 miliard eur. Průzkumy veřejného mínění jasně ukazují, že 60% Řeků je proti. Pokud se Řekové nenechají zatlačit do kouta, mají jedinečnou příležitost vrátit rozhodování o vlastní zemi z Berlína zpět do Athén.
Všeobecně panuje názor, že Řecko si za své problémy může samo. S tím nemohu souhlasit. Řecko budovalo sociální stát za peníze, které do Řecka pumpovaly francouzské a německé banky, které dostaly jasné zadání od svých vlád. Evropská unie se měla stát symbolem sociálního státu. Štědrý sociální stát měl různými dávkami a výhodami vytvářet dojem, jak se všem v té Evropské unii žije dobře. Přesun dalších pravomocí do Bruselu byl vykládán jako nutnost, která zajistí další přísun peněz na zlepšení životní úrovně. Je bláhové věřit, že bez práce jsou koláče. Sociální stát měl svými úplatky pomoci vybudovat Spojené státy evropské.
Tvůrci a zastánci sociálního státu však při budování lepších zítřků zapomněli na zcela zásadní fakt. Ekonomický růst. Bez silného ekonomického růstu nelze dlouhodobě provádět štědrou sociální politiku, protože stát na vyplácení různých dávek zkrátka nemá. Zodpovědná vláda si limit státní pokladny uvědomuje a snaží se držet vyrovnaný státní rozpočet. Vlády s názorem, že státní dluhy se neplatí (v ČR tuto myšlenku razil dnešní národní socialista Jiří Paroubek), zadlužují budoucí generace bez ohledu na růst HDP. Řecko nám jasně ukazuje, že dluhy se platit musí.
Řecko si léta žilo nad poměry. První část viny je na řeckém lidu, který se dožadoval různých výhod a úlev. Řekové si zvykli na bohémský život. Z kdysi aktivního národa se stal národ pasivních pijáků ouza. Pokud použijeme procentní vyjádření, tak na samotné Řeky připadá 49% viny. Většinový podíl viny na dnešní situaci Řecka má Evropská unie spolu s eurem.
Euro zapříčinilo, že si Řekové mohli půjčovat bez ohledu na výši zadlužení a stavu veřejných financí. Banky při nakupování dalších a dalších řeckých dluhopisů věděly, že touha Německa i Francie po vládě nad Evropou je tak silná, že za žádných okolností nedopustí pád členské země eurozóny. Minulý týden ukázal, že bankám se jejich kalkul vyplatil. Veškeré ztráty bankám zaplatí členské státy eurozóny z eurovalu – daňoví poplatníci.
Pokud by Řecko nevstoupilo do eurozóny (na základě zkresleného účetnictví) a nechalo si vlastní měnu, došlo by ke krachu již dávno. Navíc by Řecko mělo na výběr, buď státní bankrot, nebo bolestivé reformy. Dnešní situace je pro Řecko zničující. Devalvovat nemohou. Musí snášet drastické reformy a státní dluh i přes částečné odepsání dluhů neklesne pod 120% HDP. Na nařízené privatizaci nejvíce vydělají německé firmy. Je tedy zcela logické, že Řekové protestují.
Referendum dává Řekům do rukou silnou zbraň. Odmítnutí další půjčky od eurozóny může odstartovat odchod Řecka z eurozóny. Nic lepšího se Řecku stát nemůže. Strašení z rozpadu eurozóny je naprosto falešné. EU se již nyní přibližuje další recesi, na které má lví podíl astronomické zadlužení eurozóny.
Zánik eura, rozpad EU a s tím související celková přeměna evropského společenství v zónu volného obchodu může celé Evropě pouze prospět. Udržování současného stavu nás uvrhne do období, kdy se budou střídat recese a slabý hospodářský růst.
Držím Řekům palce, aby se nenechali zastrašit a hlasovali proti další finanční pomoci. Pokud podlehnou nátlaku Bruselu a „vlastní“ vlády, stane se z Řecka německá kolonie.
Čtěte také: