Podporovali jsme arabské jaro, další generace Evropanů na to doplatí...
Nejenom Evropa, ale celý západní svět byl nadšen a až dětinsky fascinován z „demokratického“ vzepjetí Egypta, Tunisu a Libye. Oni ti Arabové chtějí svrhnout zlé a ošklivé diktátory. Oni chtějí demokracii jakou máme doma i my. Vždyť oni jsou vlastně úplně jako my. Ke svolávání demonstrací využívali Facebook, mobilní telefony a další moderní techniku. Jeden svět. Jedna demokracie. Hurááá!
Jak naivní a neuvěřitelně důvěřivá je ta naše západní civilizace. Jako bychom měli zavázané oči a v uších špunty. Nevidíme, neslyšíme, jen si tak žijeme svůj krásný sen o světové nadvládě demokracie západního střihu. Jakoby už islám v samotné Evropě nevyslal bezpočet signálů, že je slučitelný s demokracii asi tak jako oheň s vodou. Jakoby zejména v Nizozemí, Švédsku či Francii neměli tamější obyvatelé dostatek špatných zkušeností s militantními projevy tohoto nesvobodného náboženství. Stejně si budeme i nadále lhát do kapsy a toužebně vzhlížet po multikulturní družbě s bratrskými národy arabského světa.
V případě Egypta jsme jen dojemně drželi palečky a přáli těm chudákům utlačovaným, aby se netvora Mubaraka zbavili co nejdříve. Co na tom, že s tímto „netvorem“ se vždy dalo nějak dohodnout. Co na tom, že tento netvor nedovolil, aby byla křesťanská komunita napadána islamisty. Co na tom, že právě tento „otřesný diktátor“ držel islámské fundamentalisty na uzdě. Co na tom, že se snažil Mubarak udržovat korektní vztahy i s Izraelem. My jsme však zavětřili u muslimských bratří touhu po „opravdové demokracii“, a tak jsme je bez rozmyslu podpořili. Naštěstí jsme k tomu alespoň nepoužili stíhačky a další vojenskou techniku.
Věci se daly rychle do pohybu. V Tunisu také zatoužili muslimští bratří po „opravdové demokracii“. I temto hodným hochům jsme drželi palečky. Právě v této zemí se nyní konají volby. Vítězství získá údajně umírněná islámská strana An-Nahda. Její vůdce prohlašuje, že chce dokázat, že islám a demokracie mohou být ve shodě. Dobrý vtip.
Co se týká Libye, tam jsme na nic nečekali a rovnou jsme tam poslali na podporu demokracie pár stíhaček a trochu toho střelného prachu. Zlý a ošklivý tyran Kaddáfi musel zemřít, protože....protože...ehm. Zlý jazykové tvrdí, že kvůli ropě. Já tomu osobně nevěřím. Evropští idealističtí vůdcové jako je „Šarki a Merki“ by jistě nevyměnili ideály demokracie a svobody za trochu té špinavé ropy. Nebo se mýlím?:-)
Osobně jsem dalek toho, abych vychvaloval Kaddáfiho a jeho více než 40-ti letou vládu nad Libyí. Jednu se mu však upřít nedá. Zajistil svému lidu na africké poměry solidní životní standard a islámským fanatikům nedal ani centimetr volného prostoru. Přesto jsme se ho museli zbavit.
Ministru Schwarzenbergovi bylo vyčítáno, že zcela jasně a nahlas nepodpořil hned na začátku libyjské povstalce. V tomto ohledu bych se jej zastal. Takový postup byl od něho velmi prozíravý. Cožpak je správné podporovat někoho, o někom vůbec nic nevíme? Cožpak stačí vědět jen to, že je to nepřítel našeho věřitele?
Od počátku bylo jasné, že po pádu umírněných diktátorů se k moci v Tunisu, Libyi i Egyptě dostanou islamisté. Neočekával bych, že zrovna Evropané si budou přát jejich příchod. Osobně nemám problém s tím, když se snaží evropští vůdcové sehnat nějakou tu kačku navíc. V Libyi je velmi kvalitní ropa a kdybychom my Češi měli tu sílu, jistě bychom se o ni také rádi poprali. Byznys je byznys. To je všechno v pořádku. Evropští lídři by však měli vidět dál, než jen do příštích voleb.
Má vůbec NATO, Šarki či Berlusconi spočítáno, že se dobrodružná výpravy do Libye finančně vyplatí? Mají záruky, že se s nimi budou chtít dělit libyjští islamisté o ropu ve větší míře než Kaddáfi? Změnila se nějakým způsobem politika EU vůči islámu natolik, že jej nyní budeme podporovat? Také čeští politici by se měli na velení NATO ptát, jestli něco „kápne“ i pro Českou republiku. Ptát bychom se na tyto věci měli veřejně. Nebo se snad máme spokojit s vysvětlením, že Kaddáfi byl zlý diktátor a o peníze tu vůbec nejde?
Z vnějšku se tak zdá, že veškeré kroky NATO, USA i EU jsou naprosto nahodilé a nejsou založeny na žádných dlouhodobých analýzách, výpočtech či idejích. Hrajeme to všechno tak nějak vabank. Žijeme dneškem, zítřek je ještě daleko. Inspiraci jsme nejspíš našli u Řeků...
Nerad bych ovšem zase za pár měsíců slyšel od Evropské unie, že je třeba zřídit další euroval, který bude tentokrát kromě ztrát francouzských bank krýt také náklady vzniklé válkou v Libyi, potažmo přímo krýt obnovu této válkou zničené země. Myslím, že to už by nerozdýchala ani náhle eurofilní Radičová.
Je chybou upřednostňovat potencionální rychlé zisky z libyjské ropy před starostí o to, jak se bude Evropa potýkat s islámem v příštích desetiletích. Nejsem naivní, abych si myslel, že ve dnešní (či včerejší, převčerejší...) politice vítězí ideje. O peníze jde vždy až na prvním místě. Vše by však mělo jít alespoň v nějaké rovnováze. Nevypadá prostě dobře, když člověk vidí na internetu desítky fotografií, kde Sarkozy s Berlusconim cukrují Kaddáfimu do ouška a dnes o něm mluví jako o bezmála lidské zrůdě. To o jeho charakteru a brutálních metodách ještě zkraje letošního roku nic nevěděli?
Oni sami jej přivedli do lepší evropské společnosti a chovali se k němu více než přátelsky. Nadbíhali mu, hostili jej, usmívali se na něj jako na svého rodného bratra. Najednou šmytec a přátelství skončilo. Ať se na mě nikdo nezlobí, ale takhle to opravdu vypadá, že jim stejně se usmívající Kaddáfi nechtěl být tak zcela po vůli, a tak jej jednoduše hodili přes palubu.
Tento náhlý zvrat by měli oba politici svým voličům vysvětlit. A nejenom oni.
Jak chceme školit zaostalé „arabské diktatůry“ o demokracii a lidských právěch, když ani nejsme schopni se postarat sami o sebe. Vždyť i ti zbývající arabští diktátoři se musí nahlas smát, když vidí, jak se v rámci jakéhosi zparchantělého étosu bratrství a solidarity skládáme tu na Řecko, tu na Irsko, tu na Portugalsko atd. Ani ten nejposlednější beduín by takto hloupě vzniklé problémy neřešil.
Kaddáfiho pohřbili anonymně někde v poušti. Sarkozy možná uspěje v příštích volbách. Berlusconi si dál hraje na pravičáka. Merkelová bude možná brzy osobně, jako správná údernice, s kladivem v ruce bourat jaderné elektrárny. Slovensko je na indexu. Britský parlament zavrhl referendum o vystoupení z EU. Řekové dál projídají zapůjčené peníze...Samé „dobré“ zprávy. Psi štěkají, karavana jede dál.
Děsím se toho, kam až nás tahle divoká jízda zaveze...
Čtěte také: