Svět je prostě strašně nespravedlivý, hrstka jedinců vlastní ohromné majetky, spousta lidí žije v údajné bídě. Jenže tak to vždy bylo a tak to taky vždy bude. Jediný rozdíl oproti minulosti je ten, že i ti, kteří údajně žijí v takové strašné bídě se mají mnohem lépe než chudí před takovými 50 lety. A ti údajně chudí, mají výrazně vyšší životní úroveň než měl průměrný občas v dobách „reálného socialismu“.
Navíc oproti dobám komunistického režimu jsou všichni lidé svobodní a mají nikým neomezenou možnost mít se tak dobře, jak dalece jsou ochotni se o to přičinit. To, že řada lidí neumí této šance využít není chyba systému, ale chyba jích samotných.
Lidé, kteří dnes v ulicích protestují a dožadují se jakési „sociální spravedlnosti“ nebo „spravedlivého“ přerozdělení majetku, mají silný demokratický deficit a neuvědomují si, že něco jako sociální spravedlnost nebo spravedlivé přerozdělení prostě neexistuje. Nebo alespoň ne, tak jak si to oni představují.
Není náhodou, že tato nespokojená hnutí přitahují politiky se sklony k totalitnímu myšlení – komunisty z ČSSD nebo ještě hůře, stalinisty z KSČ(m).
Velké oblibě se dnes těší silácké řeči o defenestraci. Zřejmě by se měla podle představ nespokojenců týkat vlády. Jenže tito hrdinové trošku zapomínají, že slavné defenestrace v našich dějinách většinou měly dost nepříjemné následky. Jedna nás uvrhla do několik desítek let trvajícího husitského džihádu, ta další přinesla třicetiletou válku a ta poslední v roce 1948 (pravda, tehdy byl defenestrován jen Jan Masaryk) nás uvrhla do 40leté komunistické devastace materiální i morální.
S jistou dávkou nadhledu se dá vztek těchto nespokojenců snad i pochopit. Vždyť oni čekali, že jim po převratu začnou létat pečení holubi přímo do huby, že budou socialisticky pracovat a kapitalisticky žít. Jenže ono to tak nefunguje a nic typického „obyčejného“ člověka nenaštve víc než úspěch druhého.
Jenže by si měli uvědomit, že okradením bohatých se nikdy chudí mít lépe nebudou, že ti, kteří jim slibují „sociální spravedlnost“ se hned jak se dostanou k moci na ně vykašlou a že jedinou skutečně pomocnou ruku najdou na konci své paže.
A ta strašlivá zlost ? vždyť tu si lze vybít i jinak než rozbíjením bank nebo luxusních obchodů. Můžou si jít zaskotačit na pažit či zasportovat na sportovní plácek anebo můžou někomu opravdu potřebnému naštípat dříví, či nanosit uhlí.
Čtěte také: