Bulvární Respekt jde s dobou. Po krk v žumpě.
Mediální svět, alespoň ten masivní a dominantní, opustili novináři. Mám na mysli poctivé novináře, kteří ctí profesionalitu a profesní úroveň. Není to ale jen jejich vina, morální bahýnko teče proudem z těch nejvyšších politických a společenských kruhů.
Když se k tomu přidá ještě i tlak na poměr cena/výkon, objeví se pod často ubohými texty opatřenými žraločími titulky jména, která s novinařinou nemají nic společného.
Rád si čtu Karla Čapka a v poslední době i jeho dobové komentáře a fejetony. I za jeho působení byl politický boj drsný, strany si nic nedarovaly zadarmo a Mirek Dušín se mezi ně hodil asi jako perla do chlívku. Přesto se s tím dokázala obec novinářská popasovat s grácií a na úrovni, která je pro dnešní pisálky někde v neviditelných horizontech stratosféry. Jistě, můžete namítnout, že tenkrát byla jiná doba, noviny byly jediným zdrojem informací a tak podobně. Jenže udržet si profesionální úroveň je pro novináře úkol stejný dnes jako za první republiky.
Nechutný výpad pravděpodobně s politickým cílem - název Milost na prodej - je ukázkou "moderní novinařiny", tentokrát z ruky pana Taberyho, šéfredaktora bulvárního plátku Respekt. Podotýkám, že skutečný důkaz o údajném nákupu milosti psychicky nemocná policistka ani pochybný doktor nepodal, bylo by tedy správné na něj počkat. Tabery a samozřejmě i spousta dalších dobře placených pisálků v žoldu umí psát velmi obratně a dovedně. Tím ale jejich kvality končí, dál už jde pouze o to za každou cenu prodat, a k tomu se hodí jakákoliv osobnost, ze které lze na stránky svého média stříknout trochu krve. Dnes to byl Václav Klaus, zítra kdokoliv další...úspěch zajištěn a peníze doma.
Mám rád blogový prostor, protože dává možnost vyjádřit se a prezentovat názory občanů, které nikdo nedrží pod krkem prachama. Rád si vybírám autory i témata, a skutečně neočekávám ani profesionální texty, ani informace ověřené ze šesti zdrojů. Na blogu ne. Od profesionálních novinářů to ale chci, a stejně jako u blogů si vybírám. A tak dnes Respekt, podobně jako před pár lety Reflex, hážu do krabice s nápisem mediální mrtvoly. Nakonec odhodit nekvalitní či dokonce nechutný produkt je svatým právem občana v demokratické zemi.
Bída soudobých médií ale není jen o Respektu, stačí si přečíst komentáře většiny novin k otázce výměny izraelského vojáka Šalida, většinu zpráv o cikánech a nepokojích u nás nebo ve světě, účelovou prezentaci některých českých "osobností" a tak dále. S prodejnými lidmi prostě nelze docílit kvalitního výsledku, což platí jak v novinařině, tak nakonec i v politice, obojí se nyní díky této nemoci zmítá ve vysokých horečkách. Bohužel to opět za amorální novináře i amorální politiky odkašlou obyčejní lidé.
Čtěte také: