Časopisy romské menšiny za peníze gadžovské většiny?
Romská otázka trápí většinu českého obyvatelstva. Naposled jsem byl požádán v Torontu deníkem Globe and Mail, abych napsal, jestli jsou Češi rasisté, nebo jestli pouze nemají Romy čistě lidsky rádi. Popsal jsem případy, kdy v roce 1997 po povodních žili vyplavení Romové na státní účet.
V době záplav byli lidé, jimž voda zničila nebo zaplavila domy a byty, dočasně ubytováni také na studentských kolejích Vysoké školy báňské - Technické univerzity v Ostravě. Pokoje zde na přechodnou dobu obývalo na tři tisíce povodněmi postižených osob, z nichž asi dvě třetiny byli Romové. Místo vděku se však tito nájemníci, jimž ubytování, teplou vodu, televizi a jídlo třikrát denně platil ostravský Magistrát, začali chovat značně neurvale. I když ještě dostali 30 tisíc odškodnění, jež většinou využili na nákup letenek do Kanady.
Dělali si ohýnky, slovně napadali pracovníky Červeného kříže, vodili si na stravu i ubytování své příbuzné ze Slovenska, kteří nepatřili mezi poškozené, ale rádi přijeli se zadarmo najíst. Společně pak ničili zařízení pokojů, kradli prostěradla, deky, příbory, skleničky a další vybavení, až musela zasáhnout policie, aby část Romů přestěhovala. To už se ukradené věci z kolejí objevily na černých burzách, které nabízely i oděvy a jídlo, jež Romové odcizili ze zásob, dodaných postiženým občanům jako humanitární pomoc.
To všechno jsem popsal a Globe and Mail to vydal a rázem jsem byl největší rasista v Torontu a celém širokém okolí. Navíc ředitel Výzkumu pro reformu pomoci občanům ze zahraničí Paul Fromm z Toronta zaslal dopis Společnosti kanadských právníků, v němž podal protest proti právnímu zástupci romských rodin z ČR George Jiřímu Kubešovi, který podle něj zneužívá sdělovací prostředky pro své zvýhodňování.
Tato stížnost se opírá o zákon, jenž zakazuje advokátům Kanady “vydávat veřejná prohlášení za účelem upřednostňování svých služeb”. Výzkum pro reformu pomoci občanům ze zahraničí je nevýdělečná vzdělávací organizace, založená v roce 1979 a zabývající se reformou imigrační politiky a přistěhovalectvím. Paul Fromm ve svém dopise mimo jiné psal:
“V Profesionálním průvodci Společnosti kanadských právníků věnujte pozornost kapitole 21, nazvané “Právníci: Jejich veřejné vystupování a prohlášení. Píše se v ní: Veřejný rozhovor právníka se sdělovacími prostředky nemůže být zneužit za účelem jeho upřednostňování a musí být oproštěn jakýchkoli náznaků, že právníkův důvod k takovému rozhovoru je sebe vyzdvihování.”
Paul Fromm dále uvádí, že podle ontarijského deníku Globe and Mail z 15. srpna 1997 G. J. Kubeš ve svém rozhovoru pro tento deník řekl: „Nepřemlouvám lidi, aby přišli do Kanady, ale jakmile sem přijdou, zastupuji je. Řekl bych, že program TV Nova “Cikáni jdou do nebe” skutečně přiměl Čechy k rozhodnutí do Kanady přiletět…” Dále připomíná, že zmíněná televizní reportáž značně zveličila výhody a příspěvky, jež čekají na Romy, kteří přiletí do Kanady, aby nárokovali status uprchlíka. Faktem je, že dokument “Cikáni jdou do nebe”, dal slovo pouze jedinému advokátovi a tím byl právě G. J. Kubes…
Ale vraťme se zase domů, jak to již učinily dvě třetiny kanadských Romů. Demografka Květa Kalibová, která se demografickou statistikou romského obyvatelstva zabývá dlouhodobě, uvádí, že podle evidencí národních výborů žilo v roce 1989, kdy se dělala naposledy, na území České republiky 145.738 Romů. Srovnáním všech dostupných údajů pak dochází k závěru, že v roce 1999 žilo v České republice 250 až 300 tis. etnických Romů. Usídlení: severní Morava (zejména Ostrava, Karviná), severní Čechy (Děčín, Ústí nad Labem), velká města (Praha, Brno).
Romští občané se většinou nežení a nevdávají, protože je to pro ně nevýhodné. A jestliže ano, pak se zase rychle rozvádějí. Jestliže tedy žádá svobodná, rozvedená romská občanka o sociální výpomoc, dostane se jí při třech dětech těchto výhod: 7400,- Příspěvek na bydlení, 8700,- sociální dávky, 1700,- přídavky na dětí, pokud jsou ,,pouze“ tři, 7600,- rodičovský příplatek do 3 let věku dítěte…
Do roku 2013 může putovat na odstranění romských ghett až přes 5 mld. korun. Ale můžeme vidět, že ve většině případů peníze neskončí tam, kde jsou potřeba. Na penězích z Evropské Unie se živí podnikavci z řad romských aktivistů, ale dokonce celá města. Nejúčinněji se na romské peníze z fondů přisála Ostrava a Kladno. U dalších 4 pilotních projektů není určeno, kde peníze skončí. Většinou se z těchto peněz opravují centra měst, vytváří pěší zóny či staví parkoviště. O jaké peníze se jerdná?
Přes 5,1 mld. Kč jde na projekt „zlepšení prostředí v problémových sídlištích, placených z evropských peněz. Do pilotního programu spadá 6 měst Kladno (250) Ostrava (300), Orlová, Brno, Most, Přerov (100). Pokud se projekt osvědčí, zbytek peněz se rozdělí mezi další města. Program budí podezření, že byl nastaven tak, aby se radnice problémových měst dostaly k větším penězům bez ohledu na Romy. Pouze 0,5 mld. Kč z evropských peněz na lidské zdroje a zaměstnanost je určených přímo pro Romy.
Vybojovali si je příslušníci romské menšiny, protože měli pocit, že se v konkurenci majoritních agentur nedostanou k penězům. Dalších 200 milionů Kč je na takzvané individuální projekty obcí, rovněž pochází z eurofondů. Penze čerpají lokální neziskovky. A je zde ještě 117 milionů Kč, které nejdou z peněz z eurofondů, ale ze státního rozpočtu; jsou určeny přímo pro menšiny. Prostřednictvím ministerstva kultury jdou například peníze na festivaly…
O tom všem píše také řada romských periodik, rovněž dotovaných ze státních peněz. Uveďme si některé, třeba Romano džaniben. Jde o časopis, který má charakter almanachu, (rozsah stran kolem 350), realizuje stejnojmenné občanské sdružení jako ojedinělý projekt co do formy i obsahu. Do realizace projektu jsou zapojeni vedle členů sdružení i studenti romistiky Karlovy univerzity v Praze. Tomuto projektu byla udělena výjimka ministra kultury. Výše dotace činí 482 000,- Kč, Vychází 2x ročně, 600 kusů. Cena výtisku 140,- Kč. Příjmy z prodeje 18 232,- Kč… Vychází též Kereka - Kruh (vydavatel občanské sdružení Demokratická aliance Romů v ČR). Výše dotace 1 850 000,- Kč. Vydání 10 čísel za rok. Cena výtisku 12,- Kč. Celkové náklady 2 645 538,- Kč. Příspěvky jsou v jazyce českém a romském. Časopis sloužil jako pomůcka ve školách s romskými žáky, mateřských i v nižších ročnících základních škol.
Romano voďi (vydavatel občanské sdružení Romea). Výše dotace 1 407 000,- Kč. Tiskovina je distribuována bezplatně v rámci komunity i mimo ni, do škol, jiným občanským sdružením. Projekt je financován i z evropských zdrojů, zejména z projektu EQUAL. Nesmíme zapomenout ani na Romano hangos (vydavatel občanské sdružení, dříve o.p.s. Společenství Romů na Moravě) a Amaro Gendalos (vydavatel občanské sdružení Dženo ) či Romano Kurko (vydavatel Občanské sdružení pro romský národnostní tisk).
V roce 2005 bylo podpořeno vydání jednoho čísla. Od té doby, přes urgence pracovníků evidence tisku, nedošlo k nahlášení změn. Tento projekt mimo to nesplňoval kriterium registrace periodického tisku. Proto nebylo jeho vydávání v následujícím roce podpořeno.V uplynulých letech se ale opakovaně řešily problémy při vyúčtování poskytnuté dotace (podíl režijních nákladů na dotaci, podíl dotace na projektu). Také proto přestal titul v roce 2003 vycházet.
V roce 2004 a 2005 bylo ze státního rozpočtu podpořeno internetové rádio Rota (sdružení Dženo) a časopis Romano hangos 2007. Výše dotace 1 026 000,- Kč… Nechci se mýlit, ale suverénní a zřejmě bez zvláštních dotací existuje romský server Romea.cz s panem Ryšavým. Být romský Kumar, nechal bych existovat jen tento web…
Inu, kdo chce kam, financujme ho tak dlouho, až se ucho utrhne a na Šluknovsku zakokrhá Kohout… http://www.mkcr.cz/cz/media-a-audiovize/granty-a-dotace/vysledky-vyberoveho-dotacniho-rizeni-v-programu-podpory-rozsirovani-a-prijimani-informaci-v-jazycich-narodnostnich-mensin-na-rok-2011-86023/
Čtěte také: