reklama
reklama

Na Mnichovskou dohodu se zapomíná aneb dějiny začínají až odsunem

Autor: Jan Koucký | Publikováno: 4.10.2011 | Rubrika: Politika
Ilustrace

V minulém týdnu uplynulo 73 let od podepsání Mnichovské dohody. Překvapilo mě, že toto výročí nebylo nikde zmíněno a připomenuto. S železnou pravidelností se setkáváme s požadavky na zrušení tzv. Benešových dekretů a pravidelně je nám připomínán poválečný odsun Němců. Česká (německá) média mají na překrucování dějin lví podíl. Najdeme spoustu komentářů na téma, jak byl odsun špatný a krutý. V minulém týdnu jsem však nezaznamenal ani čárku o Mnichovské dohodě, bez které by nebyl ani tolik kritizovaný poválečný odsun.

Dojednání a podepsání Mnichovské dohody proběhlo z 29. na 30. září 1938. Pod dokumentem, který zásadním způsobem změnil hranice tehdejšího Československa, jsou podepsáni zástupci Německa, Itálie, Francie a Velké Británie. Zástupcům Československa, kteří nebyli ke schůzce přizváni, bylo oznámeno, že Československo musí do 10. října 1938 postoupit území obývané Němci Německu. Mnichovská dohoda měla za následek, že vůči Československu vznesli územní požadavky Poláci a Maďaři. Do dnešního dne je Mnichovská dohoda považována za největší zradu západních spojenců a dodnes je odstrašujícím příkladem politiky ústupků.

Zdá se, že 73 let po Mnichovu je nemoderní tuto událost připomínat. Přístup současné české a slovenské společnosti ke své vlastní historii je zvláštní. Tak například 28. říjen je považován za nejvýznamnější státní svátek. Poslední dobou mám však pocit, že z oslav 28. října se stává jakýsi povinný rituál, který ztrácí svůj hlavní smysl. 28. října si připomínáme vznik vlastního suverénního státu. A právě ona suverenita je dnes považována za takřka sprosté slovo. Když Václav Klaus mluví o suverenitě a významu národních států je označován za nacionalistu. Jak by asi reagovali naši předci na skutečnost, že tak těžce vybojovanou suverenitu předáváme bez mrknutí oka do Bruselu a podkopáváme základy národního státu??? S tím souvisí i záměrné zapomínání na Mnichovskou dohodu, která udělala z Československa kolonii Třetí říše.

Naše dějiny nám jasně ukazují, že získání či obnovení vlastní suverenity se nikdy neobešlo bez krve a utrpení. Většina z nás si je vědoma, co předcházelo 28. říjnu 1918, co se odehrávalo po podepsání Mnichovské dohody do roku 1945 a co si někteří lidé museli vytrpět v období 1948 - 1989. Je pro mě zcela nepochopitelné, proč tak snadno a bez většího zamyšlení přesouváme rozhodování o naší přítomnosti a hlavně budoucnosti do Bruselu??? Pomocí Evropské unie si Německo uskutečňuje svůj odvěký sen o vládě nad Evropou. Dnes se sice může zdát, že se Německu tato snaha nevyplácí, když musí dotovat Řecko a další předlužené země. Ale nenechme se opít rohlíkem. Německé vládě jde hlavně o euro. Německo chce euro udržet za každou cenu a současně urychlit federalizaci Unie. Není tajemstvím, že je to právě německá vláda, která chce v rámci EU sjednotit korporátní daně. Úvahy o založení evropského ministerstva financí či umožnění Bruselu zasahovat do národních rozpočtů jsou jasným důkazem stále sílících pokusů o federativní uspořádání Evropy pod německou a francouzskou vlajkou.

Mnichovská dohoda nás připravila o část území a samostatnost. Stalo se tak bez našeho vědomí a nikdo se nás na náš názor neptal. Evropská unie nás snad o území připravit nehodlá, ale bere nám výraznou část naší suverenity. Buďme proto ve vztahu k Bruselu obezřetní, abychom se jednoho dne neprobudili a místo v České republice jsme nežili v regionu Čechy a Morava.

Čtěte také:

 

reklama
2249 čtenářů | 25 komentářů | 
HodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnocení
Tisknout článek Poslat článek e-mailem
Vaše hodnocení: 

Zde můžete nastavit své hodnocení
Komentáře


Re: Na Mnichovskou dohodu se zapomíná aneb dějiny začínají až odsunem
(Brabec, 4.10.2011 0:12:33)
Odpovědět
Díky za článek.
Re: Na Mnichovskou dohodu se zapomíná aneb dějiny začínají až odsunem
(Kalous, 4.10.2011 2:32:18)
Odpovědět
Na takové událoti jako Mnichovská dohoda by se nemělo zapomínat, dobrý článek.
Re: Na Mnichovskou dohodu se zapomíná aneb dějiny začínají až odsunem
(Miroslav, 4.10.2011 5:31:35)
Odpovědět
Dobře napsáno.
Re: Na Mnichovskou dohodu se zapomíná aneb dějiny začínají až odsunem
(jira22, 4.10.2011 7:20:11)
Odpovědět
Co bude asi za dalších 73 let? O Mnichovu nebude už vědět nikdo nic a třeba stejným způsobem budou naši potomci hodnotit vstup do EU. A vzhledem k tomu, že se dnes ve školách ruší psané písmo, možná vlastně nebudou ani mluvit česky.
Re: Na Mnichovskou dohodu se zapomíná aneb dějiny začínají až odsunem
(Zdeněk, 4.10.2011 7:42:03)
Odpovědět
V řadě případů s Klausem nesouhlasím,viním ho z mnoha věcí ale rozodně ho podporuji a vždy podporovat budu v jeho snaze vychovávat naší mladou generaci k vlastenectví. Je velkou ostudou našich sdělovacích prostředků,že na takovou událost jako je Mnichovská dohoda nereagovala - místo toho nás pravidelně informuje o sudetoněmeckých dnech. Daladierové a Runcimanové si jen užívají svého konečného úspěchu.
Re: Na Mnichovskou dohodu se zapomíná aneb dějiny začínají až odsunem
(Tanako, 4.10.2011 8:18:10)
Odpovědět
Naše média my ještě nějaká máme? Nedívejte se na to tak, že mají český název, vždyť tady české není už snad nic a proto potřebují zahraniční majitelé aby se češství vůbec nepřipomínalo, nebude to tak dlouho trvat a ČECHY budou už jen ve vzpomínkách starších lidí a až ti vymřou nezbude ani ta vzpomínka.
Re: Na Mnichovskou dohodu se zapomíná aneb dějiny začínají až odsunem
(Vladislav Bureš, 4.10.2011 8:33:14)
Odpovědět
Děkuji Vám za tento článek. Je pravdivý a je mi z toho smutno, že se naše vláda, sdělovací prostředky toto výročí nepřipomněly, jako by se nic tehdy nestalo. Jsem pamětníkem té doby, pocházím také z t.zv. "zabraného území", kde žily jen dvě rodiny k něm. národnosti se hlásící (smíšená manželství) a obec byla demarkační čarou rozdělena a stala se součástí Velkoněmecké říše t.zv. "Sudetenlandu", Kreis: Landskron, Regierungsbezirk: Troppau. Vše se změnilo. Koho to dnes zajímá?
Re: Na Mnichovskou dohodu se zapomíná aneb dějiny začínají až odsunem
(Marie, 4.10.2011 9:03:35)
Odpovědět
Samozřejmě pravdivé a vypovídající.Trochu problém mám s tím,že takto bychom se mohli vracet do roku 1918 a nakonec i do období před Bílou Horou.
Re: Na Mnichovskou dohodu se zapomíná aneb dějiny začínají až odsunem
(Souvislosti, 5.10.2011 8:48:21)
Odpovědět
Jde o to, že někteří zaslepení a servilní jedinci - jako například Václav Havel - litují jenom odsunuté Němce ze sudet, ale předchozí odsun Čechů ze sudet, což byl přímý důsledek mnichovské zrádcovské dohody, raději zapomínají!

Fakta z historie:

Mnichovská dohoda (též označována také jako Mnichovská zrada či Mnichovský diktát) byla podepsána 29. září 1938 v Mnichově. Zástupci čtyř zemí – Neville Chamberlain (Velká Británie), Edouard Daladier (Francie), Adolf Hitler (Německo) a Benito Mussolini (Itálie) – se dohodli, že Československo musí do 10. října odstoupit pohraniční území Sudety Německu. Zástupci československé strany byli přítomni, ale k jednání samotnému nebyli přizváni.

Mnichovská dohoda je dodnes odstrašujícím příkladem politiky ústupků („smiřování“, angl. appeasement).

Československu byl výsledek jednání jen oznámen i přes to, že v Mnichově měl svého zástupce - velvyslance Masného, který měl tu smutnou povinnost oznámit výsledek jednání vládě. Po abdikaci prezidenta Edvarda Beneše byl zvolen novým prezidentem Emil Hácha.

15. září 1938 se sešel Adolf Hitler s britským ministerským předsedou Chamberlainem na Berghofu, kde Hitler žádal připojení českého pohraničního území k Německu. Chamberlain neměl námitek, upozornil jen na potřebu porady s Francií a s Runcimanem a na nutnost překonání "praktických potíží." 16. září odletěl lord Runciman z Prahy a na zasedání britského zahraničního výboru podpořil Chamberlainovu politiku.

17. září byl Adolfem Hitlerem a Konrádem Henleinem schválen vznik Sudetoněmeckého freikorpsu, který zahájil svou činnost v noci z 19. na 20. září 1938 přepady československých celnic a policejních stanic. Při těchto akcích byli stříleni jak příslušníci ozbrojených složek Stráže obrany státu (SOS) tak i civilní obyvatelstvo, a to převážně zbaběle ze zálohy. Celkem bylo zabito 110 Čechů a dalších 2029 jich bylo zajato a odvlečeno do Německa.

19. září vyzvaly vlády Anglie a Francie československou vládu, aby odstoupila pohraniční oblasti s více než 50% německého obyvatelstva Německu. Československá vláda však tento požadavek odmítla.
21. září však vyslanci Velké Británie a Francie předložili Československu ultimativní požadavky, na což vláda přistoupila. Toto rozhodnutí však vyvolalo v Československu demonstrace, které požadovaly, aby byl svolán parlament a aby byla ustavena vláda skutečné obrany státu. Téhož dne vystoupil na obranu Československa ve Společnosti národů sovětský ministr zahraničí Maxim Litvinov, který podrobil nátlak na ČSR velké kritice.

22. září se uskutečnila generální stávka, jejímž výsledkem byl pád Hodžovy vlády a nastolení úřednické vlády vedené generálem Janem Syrovým. Ve dnech 22. a 23. září probíhala jednání mezi Hitlerem a Chamberlainem. 23. září vyhlásila československá vláda všeobecnou mobilizaci a o dva dny později odmítla Hitlerovy požadavky.
26. září vyslal Chamberlain svého vyjednavače H. Wilsona k jednání s Hitlerem do Berlína. 28. září Neville Chamberlain upozornil v dopise Hitlera, že "vše podstatné může dostat bez války a bez odkladu." Zároveň požádal B. Mussoliniho o prostřednictví v mezinárodním jednání o německých požadavcích.

Na Mussoliniho výzvu dal Hitler souhlas ke schůzce představitelů Německa, Itálie, Velké Británie a Francie, která se uskutečnila o den později. Dne 30. 9. československá vláda mnichovský diktát přijala. (Na protest proti podpisu Mnichovské dohody rezignoval např. náčelník francouzské vojenské mise v ČSR generál Louis Faucher nebo První lord admirality Duff Cooper, dohodu silně kritizovala taky Labour Party).


Dodatky Mnichovské dohody

Mnichovská dohoda obsahovala několik dodatků, které se týkaly mezinárodních záruk Československu v nově vzniklých hranicích, řešení problému polské a maďarské menšiny a dalších otázek.
Součástí dodatků bylo i německo-anglické prohlášení o vzájemném neútočení a míru, v němž se doslova uvádí: "My, německý führer a kancléř a britský ministerský předseda, jsem dnes měli další schůzku a shodli jsme se v poznání, že otázka anglo-německých vztahů má prvořadou důležitost pro obě země a Evropu. Považujeme dohodu podepsanou včera v noci a anglo-německou dohodu o námořních silách za symboly přání obou našich národů nikdy již nejít do války jeden proti druhému."

Dopady na Československo

Pomnichovské ztráty ČSR (fialová-připadlo Německu na základě Mnichovské smlouvy, modrá - k Polsku na základě ultimáta polské vlády, růžová-k Maďarsku po první vídeňské arbitráži)


Důsledkem této dohody přišlo Československo o svá historická pohraniční území na hranicích s Německem, které náležely zemím Koruny české od středověku (jako náhradu za tato ztracená území poskytla Velká Británie Československu tzv. mnichovský úvěr). Docházelo k pronásledování německých antifašistů a Židů a k vyhánění Čechů, přičemž těm, kteří v pohraničí zůstali, odebrali Němci národnostní a některá občanská práva. Československo dále přišlo o soustavu pohraničních pevností, kterou začalo budovat až v roce 1936.
Nutno také podotknout, že v Československu byla v té době všeobecná mobilizace, kterou vyhlásil předseda úřednické vlády gen. Jan Syrový, jenž byl jmenován poté, kdy vláda Milana Hodži podala demisi, po přijjetí anglo-francouzské nóty, která jí nařizovala odevzdat Německu pohraniční území, tedy oblasti, kde žije víc než 50 % Němců.

Těsně před půlnocí 30. září odevzdala polská vláda vládě československé ultimátum, ve které požadovala značnou část Těšínska (tzv. Zaolzie), části Oravy, Spiše, Kysuc a Šariš. Československá vláda s ultimátem následující den souhlasila.
K dalším územním ztrátám Československa došlo na začátku listopadu 1938, kdy ve Vídni skončila arbitrážní jednání o československo-maďarské hranici. Ve dnech 5.-10. listopadu muselo Československo odstoupit část jižního a východního Slovenska jakož i téměř polovinu Podkarpatské Rusi Maďarsku. Celkové ztráty pomnichovského Československa tak činily 41 098 km2 a 4 879 000 obyvatel.
Re: Na Mnichovskou dohodu se zapomíná aneb dějiny začínají až odsunem
(Hanibal, 8.10.2011 7:43:08)
Odpovědět
Milá Marie nevím kolik Vám je let , ale ještě u nás žijí potomci mnichovské zrady, která ve svém důsledku je připravila o jejích blízké, umučené v koncentráčních táborech a pro které je mnichovská zrada velkým bolavým místem.Tito lidé, ale i jiní mají plné právo dovolat se ! Patřím narozeným po válce, ale plně se s nimi stoužňuji! Mnichov je pro nás Čechy, kteří ještě Češi jsme, stále živá. Vaše přezíravost je sobectvím generace, která si myslí, že pravda na věky je teď a že jim patří svět navěky ! ,. NÁROD, který zapomíná na své historické události, zapomíná na své povražděné mrtvé. který nemá své hrdiny spěje k zániku. Cesta do budoucnosti je od MINULOSTI přes přítomnost. Jestliže připomínáme vstup vojsk 21. srpna r. 1968 a Mnichov nikoliv, tak nevím, ale tomu se nedá rozumět jinak, než snahou o postupné přepsáni historie. Ono by se to líbilo nejen Němjcům a Sudeťákům, ale i našim spojencům , kteří porušujli dohodu a v Mnichově nás předhodili Hitlerovi. Ta zrada je nakonec dohnala, to oni nesou VELKÝ kus viny, že II , světová válka nabyla takových rozměrů. |Marie, myslíte si, že není třeba připomínat ty miliony mrtvých ? POKUD SI TO NECHCEME ZOPAKOVAT, pak si to musíme připomínat! V člověku stále spí bestie, která se muže probudit !
Re: Na Mnichovskou dohodu se zapomíná aneb dějiny začínají až odsunem
(přítel Jarda, 4.10.2011 9:05:19)
Odpovědět
Souhlasím, Mnichov 1938 už málem jakoby nikdy nebyl. Novináři z našich hlavních médií zřejmě neradi připomínají osudy lidí kolem roku 1938. Taky je to dost možná tím, že dost médií u nás dnes vlastní Němci, tak proč je pak dráždit, že?
Tak jsem alespoň 6 tématických příspěvku k výročí Mnichova 38, tedy v rámci onoho posledního zářijového týden, nově nalez na těchto stránkách: http://www.moje-nazory.estranky.cz/
Takže ne všichni historicky zapomínají, nebo mají "neodvahu" o tom psát. A z našich blogérů rozhodně jejich autor nebyl sám! Asi mají větší odvaha a paměť, než placení novináři, nebo nevím ...??
Re: Na Mnichovskou dohodu se zapomíná aneb dějiny začínají až odsunem
(Hael, 4.10.2011 10:18:23)
Odpovědět
Velice dobrý článek. Souhlasím s tím, že Německo pomalu přes EU a Euro realizuje svůj velkoněmecký sen. Marná sláva, ekonomické principy federalizované Evropy už vymysleli nacističtí ekonomové. Politický rámec tomu dali Hitler, Goebbels a Goering. Když jsem kdysi na Evropskou komisi poslal dotaz, na její oficiální stanovisko k osobě prvního předsedy komise dr.Hallsteina (za 3.říše prominentní nacista, obdivovatel norimberských zákonů), bylo mi odpovězeno, že to byl na prvním místě příkladný Evropan.
Re: Na Mnichovskou dohodu se zapomíná aneb dějiny začínají až odsunem
(ok, 4.10.2011 10:25:34)
Odpovědět
Otázka je, k čemu nám ta suverenita vlastně je. Očividně si neumíme vládnout. Lidé se neshodnou ani v těch nejjednodušších otázkách a při čtení kometářů na netu se mi zdá, že spějeme k občanské válce.
Re: Na Mnichovskou dohodu se zapomíná aneb dějiny začínají až odsunem
(Kalous, 4.10.2011 10:31:29)
Odpovědět
Platí instituce - jedinec, rodina, národ, stát. Bez toho je člověk nějak beztvarý a více manipulovatelný. Obava z války v globalizované Evropě je nesmysl (pokud nedojde k akci NATO jak v Jugoslávii), vládnou zde jiní ne národní vlády a kapitál je "mezinárodní". K čemu by útočilo Německo např. na ČR když mu zde patří 40% průmyslu.
Re: Na Mnichovskou dohodu se zapomíná aneb dějiny začínají až odsunem
(Kalous, 4.10.2011 10:36:25)
Odpovědět
Maximálně může dojít k sociálním bouřím a etnickým nepokojům, které nemusí mít hranice (proti romskému parazitismu se již bouří nejen sev. Čechy ale i Bulharsko, napjatá situace je i v Maďarsku, Rumunsku a na Slovensku - politika EU spíše tento problém zhoršuje).
Re: Na Mnichovskou dohodu se zapomíná aneb dějiny začínají až odsunem
(pavjan, 4.10.2011 11:08:03)
Odpovědět
ok, máte tam chybičku. Ve druhé větě místo "neumíme" mělo být nemůžeme. Asi Vám uniklo, že ČR už nám nepatří. Formálně možná ano, fakticky však nikoliv.
A ještě připomínku: když si někdo neumí vládnout, tak se to má naučit a ne odevzdávat vládu cizincům. To může udělat jenom lenoch nebo blbec.
Re: Na Mnichovskou dohodu se zapomíná aneb dějiny začínají až odsunem
(jira22, 4.10.2011 13:10:48)
Odpovědět
Asi tak.
Re: Na Mnichovskou dohodu se zapomíná aneb dějiny začínají až odsunem
(Hadimrška, 4.10.2011 15:55:57)
Odpovědět
Pořád to sypání na hlavu, hlavně těch pravdoláskačů, co by se viděli jinde než v Česku!! TISIiCILETÁ státnost, ve středu Evropy, kterou jsme udrželi , vždy byly velmi silné těch velkých vlastnit toto strtwegické uzemí Evropy ! Kde jsou ty malé země, co si dříve dělaly ambice. Z odřenýma ošima , ale jsme tu !! nehme se zviklat pomluvami, nejsme horší než ti druzí, korupci je prožraná celá eu, jen ty media, které nám už nepatří nám namlouvají že jsme NEJHORŠÍ! Vy co máte ještě klasické vzdělání, vzpomeńmě na Nerudu, Písně kosmické.. a pořád dookola jsme slabí malí...až tomu věříme. Přečťěte si od Kurase Češi na vlásku. Tisíciletá státnost nás zavazuj., Spolu ze všemi kteří usiluji o tuto zem, ČEŚI HLAVU VZHůru, jestli to je ještě dovoleno !
Re: Na Mnichovskou dohodu se zapomíná aneb dějiny začínají až odsunem
(ok, 4.10.2011 14:43:44)
Odpovědět
Zdá se, že už "nemůžeme" někdy od Bílé hory. Zajímavé je, že v jiných zemích političtí odpůrci nacházejí v důležitých otázkách konsensus. U nás jsou důležitější osobní zájmy, často maskované jako nějaká ideologie. Naučit se můžete hodně věcí, ale pouze, když o to máte zájem. U nás máme jediný zájem a to je, hádat se a nesouhlasit spolu za každou cenu.
Re: Na Mnichovskou dohodu se zapomíná aneb dějiny začínají až odsunem
(Kalous, 4.10.2011 15:57:59)
Odpovědět
Ano - např. Poláci a Maďaři mají ke své historii a k svému národu mnohem lepší vztah než Češi.
Re: Na Mnichovskou dohodu se zapomíná aneb dějiny začínají až odsunem
(Jete, 4.10.2011 18:39:59)
Odpovědět
Pitomý komentář z dílny P. Macha sluhy V. Klause. V EU nás nikdo neohrožuje. Strašení byla vždy taktika komunistů. P. Mach nám to jen dokazuje do jaké kuchyně patří.
Re: Na Mnichovskou dohodu se zapomíná aneb dějiny začínají až odsunem
(Titl, 4.10.2011 18:51:45)
Odpovědět
EU nás neohrožuje. Ohrožuje nás jen nenasytná komunistická mafie, která stále více a více krade. Naposledy systém IZIP ve VZP od vykutálenných dvou poslanců za ODS v EP. To je výsledek komunistického puče v r. 89 za podpory V. Klause, který odmítl jakýkoliv právní pravidla pro další vývoj. Takže posvětil zlodějny.
Re: Na Mnichovskou dohodu se zapomíná aneb dějiny začínají až odsunem
(Kalous, 4.10.2011 20:43:24)
Odpovědět
Nejste nemocný? Co třeba mají společné s komunisty ti dva poslanci ODS co prodali akcie IZIPU Švýcarům a mohou tím způsobit problémy třeba u mezinárodní arbitráže? Mezi miliardáři je bývalý komunista spíše vyjímka (možná jen Babiš).
Výsledok medzivojnovej politiky
(Richard, 6.10.2011 12:31:46)
Odpovědět
Mníchovská dohoda bola výsledkom mizernej medzivojnovej politiky ČSR. Už vznik ČSR chápali spojenci ako podvod. Masaryk s Benešom počas 1. svetovej vojny robili veľkú propagandu na vznik nového štátu. Pri určovaní hraníc tvrdili, že v rámci hraníc žijú samí Češi a Slováci.

Až v roku 1920 sa ukázalo, že hranicami ČSR žijú milióny iných národností, a že Nemcov je dokonca viac ako Slovákov.

Spojenci požadovali od ČSR vlády aby v sporných územiach urobili referendum občanov, ku ktorému štátu sa chcú prikloniť. Takéto referendá sa napríklad uskutočnili napríklad v Maďarskom pohraničí. Ďalšie požiadavky spojencov boli aby zrovnoprávnili národnostné menšiny.

Zahraničná politika ČSR ale ignorovala všetky požiadavky spojencov a viac menej zostalo ČSR bez jediného štátu v Európe, s ktorým by mala priateľské vzťahy. Vnútorná politika bola rovnako zlá a vláda dlhodobo ignorovala požiadavky menšín (známe je napríklad porušenie ústavy keď Henlein vyhral ČSR voľby a napriek tomu nebol poverený zostaviť vládu).

To, že ani politické špičky nie sú schopné priznať chyby minulosti, dáva Čechov na úroveň Turkov a ich odmietania Arménskej genocídy. Veď napríklad novoročný prejav Václava Klausa poprel dokonca aj závery českých historikov v otázke odsunu Nemcov.
Historická fakta o Konrádu Henleinovi a straně SdP
(Je dobře, že došlo k poválečnému odsunu Němců, 6.10.2011 12:55:08)
Odpovědět
Konrad Ernst Eduard Henlein (6. května 1898, Vratislavice nad Nisou – 10. května 1945, Plzeň) byl nacista, sudetoněmecký politik a vůdce separatistického hnutí.

Mládí

Henlein se narodil v tehdejším Maffersdorfu (dnes Vratislavice nad Nisou, součást Liberce) jako syn úředníka, Němce Konrada Henleina a Češky Hedwigy (rozené Dvořáčkové). Se svými rodiči žil v Rychnově a po absolvování obchodní akademie v Jablonci nad Nisou se roku 1916 přihlásil do armády. Během první světové války byl na italské frontě zajat a domů se vrátil až v srpnu 1919.

Politická kariéra

Pracovat začal jako bankovní úředník v jablonecké České obchodní bance, odkud však brzy přešel do Kreditanstalt der Deutschen. Byl velmi aktivní v Turnerském hnutí, roku 1923 se stal vzdělavatelem mládeže ještědsko-jizerské turnerské župy. Od října 1925 pracoval jako učitel tělocviku v Aši, kde se také seznámil s dcerou kavárníka Emmou Luisou Geyerovou, se kterou se v roce 1926 oženil.

Roku 1928, již jako populární osobnost, zřídil v tomto městě také ústřední turnerskou školu. V říjnu roku 1933 založil politické hnutí Sudetendeutsche Heimatfront (SHF), které se později (1935) přeměnilo na Sudetendeutsche Partei (SdP). Postupně získal podporu nacistického vedení a díky kontaktům na západní politické kruhy dosáhl mezinárodní diskuse nad sudetoněmeckou otázkou.
Tuto otázku ovšem sám vyhrotil, a to neustálým stupňováním svých požadavků. Mezitím například přednášel v prosinci 1935 v londýnském královském institutu. Dokonce se chtěl stát prezidentem Československa. S Adolfem Hitlerem se setkal poprvé v srpnu roku 1935.
Druhá polovina 30. let byla dobou jeho vrcholného úspěchu. Přestože vedle českých Agrárníků nejsilnější politická strana, zůstala SdP v opozici, v níž jí chtěli čeští a ostatní němečtí politici izolovat. To však SdP umožnilo nadále vystupovat z pozice kritika koalice, což jí v době, kdy ještě stále panovala v pohraničí vysoká nezaměstnanost a bída, umožnilo nadále zvyšovat počet svých příznivců. Sám Henlein byl ve složité pozici, protože v SdP existovaly různé názorové skupiny, mezi kterými musel manévrovat. Přitom se snažil zavést do strany nacistický vůdcovský princip, tj. vybudovat si absolutní autoritu. Sám záměrně nikdy ani nekandidoval do Parlamentu, aby se mohl prezentovat jako „čistý“ vůdce svého lidu, který nemá s pražskou politikou nic společného.

V první polovině 30. zastával Henlein ve svých veřejných projevech autonomistický program a celkově protinacistické postoje, protože jednak hrozil zákaz SdP československou vládou a jednak bylo třeba otupit antipatie spannovské frakce SdP. Neboť jak ve svém dopise A. Hitlerovi mimo jiné uvedl: "Sudetské němectví je si vědomo zvláštní politické úlohy vůči antiněmeckému zadání a vůči politice Československa, určované Západem a bolševickým východem, a chce být faktorem nacionálněsocialistické říšské politiky (...) SdP musí skrývat své přiznání k nacionálnímu socialismu jako světovému názoru a politickému principu.
Jako strana v demokraticko-parlamentním systému Československa musela navenek, ve svých ústních a písemných projevech, na shromáždění a v tisku , v parlamentu, ve své vlastní výstavbě a při organizování sudetského němectví, používat demokratickou terminologii a demokraticko-parlamentní metody. Neměla by proto nezasvěceným říšskoněmeckým kruhům připadat jako sporná a nespolehlivá (...) Spornost vnějšího obrazu SdP je prohlubována tou okolností, že SdP vnitřně po ničem jiném tak netouží jako po vtělení sudetoněmeckého území, ba celého česko-moravsko-slezského prostoru do říše, avšak navenek musí vystupovat za zachování Československa a integritu jeho hranic, a musí se pokoušet nastolovat reálně vyhlížející vnitropolitický cíl pro svůj politický boj."

Stoupencem Hitlera se stal až v roce 1937, kdy radikální nacistické křídlo SdP vedené K. H. Frankem získalo převahu. Roku 1937 se Henlein sešel s Adolfem Hitlerem a přislíbil mu absolutní věrnost, tedy dobrovolně se stal jeho nástrojem. Společně formulovali taktiku „vždy žádat víc, než je možné splnit“, kterou se pak SdP řídila až do rozbití Československa.
Protože koaliční vláda začátkem roku 1937 veřejně vyhlásila program odstranění veškeré diskriminace Němců (v obsazování úředních míst atd.) a začala připravovat různá opatření k dosažení úplné rovnosti, musela SdP ve své rétorice stále přitvrzovat. Zároveň šlo o čas, protože Hitler nechtěl vzhledem k rychlému pokračování pevnostních staveb (hlavní úseky měly být bojeschopné roku 1940) likvidaci Československa odkládat.
Přihlášení uživatele
Jméno:
Heslo:

Zasílání upozornění
Články autora
Reklama