Řecko již zkrachovalo, kdy padne euro?
Poslední týdny rozehrávají francouzští, němečtí a řečtí politici zajímavé mediální hry. Nejdříve se vynořují spekulace o odchodu Řecka z eurozóny, se kterým by údajně souhlasila i německá vláda, která zatím něco takového vždy odmítala. Následně tuto informaci doplňuje zpráva, že řecká vláda zvažuje vypsání referenda o setrvání Řecka v eurozóně. Vše je nakonec utnuto prohlášením, že Řecko v eurozóně zůstane a Paříž s Berlínem drolení eurozóny nepřipustí.
Tyto mediální hry jsou jen kouřovou clonou, která má zakrýt pravý stav věci. Je smutné, že zatím nikdo nenašel odvahu veřejně prohlásit, že Řecko fakticky zkrachovalo již na jaře loňského roku. Otázkou zůstává, proč se hlavní země eurozóny tak obávají vyhlášení řeckého bankrotu??? Důvodů je hned několik.
Pád Řecka by znamenal obrovské problémy pro německé a francouzské banky, které v
ruce drží velkou část řeckých dluhopisů. Strategie Merkelové a Sarkozyho je tak velmi
jednoduchá. Záchranné půjčky ze strany ostatních členů eurozóny mají změnit poměr majitelů
řeckých dluhopisů. Stávající věřitelé dostanou zpět své peníze a hlavními řeckými věřiteli
budou občané států eurozóny. Jakmile se tak stane, bude možné oficiálně oznámit, že Řecko
je v platební neschopnosti. Banky budou mít své jisté zpět v trezorech a dluhy po Řecku
zaplatí daňoví poplatníci. Vsadil bych se, že v rámci záchrany eura půjde o nějakou podobu
odpuštění řeckého dluhu. Je zarážející, že ani Němcům tento fakt zatím nedochází. Zatím se
zde nevyprofilovala žádná eurorealistická (chcete-li euroskeptická) strana. Dosavadní strany
se předhánějí v eurooptimismu a zadlužují nové a nové generace Němců.
Pád Řecka by způsobil nemalé problémy dalším státům a to zejména Portugalsku, Španělsku
a hlavně Itálii. Zatím stále platí, že bankrot je v eurozóně zakázaný a nepřípustný. Pokud by
Řecko oficiálně zbankrotovalo (neoficiálně se již dávno stalo) nastala by na finančních trzích
panika a Itálie by měla nemalé problémy. Italská vláda se sice snaží škrtat a vytyčila si cíl mít
v roce 2013 vyrovnaný rozpočet. Nicméně stávající dluhy dosahují astronomických výšin a
hospodářský růst není tak silný, aby zajistil dostatek prostředků na splácení nejen úroků. Po
zhroucení řeckého státu by nastala nervozita v celé eurozóně. Odhaduji protesty proti euru v
řadě států eurozóny. Život eura by tak doslova visel na vlásku. Nastalo by rozklížení celého
projektu evropské integrace. Dozrál by čas na přehodnocení dosavadního stavu. Výsledkem
by mohlo být, buď rozštěpení eurozóny, nebo její úplný konec. Tím by padla i EU ve své
dnešní podobě. Pádu eura se v Berlíně a Paříží bojí jako pověstný čert kříže. Krach eura
by jasně ukázal, že celý projekt těsnější Evropy byl jeden velký podvod, který měl za cíl
soustředit veškerou moc nad Evropou do rukou hrstky vyvolených.
Je zcela jasné, že bankrot Řecka a prohlubující se dluhová krize dalších států přinese obtíže
do celé Evropské unie. Návrat globální ekonomické recese je velmi reálný. Ale až teprve tato
druhá recese, by přinesla pročištění vod, které se od recese očekává. Po krachu eura a EU
by mohlo dojít v rámci nastartování nového ekonomického růstu ke vzniku Evropské zóny
volného obchodu, kde by hlavní slovo měl trh. Sociální stát v Evropě i v Americe by skončil
na smetišti dějin.
Odpověď na úvodní otázku je tak velmi jednoduchá. Euro skončí v okamžiku, kdy oficiálně
zbankrotuje Řecko a dojde k prohloubení (možná i krachu) dluhové krize v dalších státech
eurozóny. Evropští politici činí kroky, které nenasvědčují obrat k lepšímu.
Čtěte také: