The Economist: Češi jsou náckové
Já jsem nácek, ty jsi nácek, všichni jsme tu náckové. Tedy, oni to páni redaktoři z britského listu nenapsali před pár dny tak natvrdo. Snad jen, že ta naše rétorika jakoby vzdáleně nácky připomíná. Hm, dobré. Ukazuje se, že novináři jsou stejní všude na světě. Pohodlně od stolu hodnotí probémy, které se týkají země vzdálené mnoho set kilometrů.
Aby si mohl někdo dovolit takový odsudek, měl by v sousedství Romů strávit přinejměnším několik týdnů. Za samozřejmost bych považoval, že by se za tu dobu snažil nashromáždit několik výpovědu z obou stran. Pokud by to všechno provedl,nemohl by tvrdit podobné hlouposti. Češi mají k náckům hodně daleko. A to rozhodně nepatřím mezi fanatické vlastence, kteří nesnesou, aby mě a mé spoluobčany kritizoval někdo zvenku.
Vím, že na politicky korektním „západě“ je zvykem ve všem hledat rasismus. Také u nás jsou tím novináři přímo posedlí. Nevím, kde se to v nich bere. Je třeba s tímto nepříjemným zlozvykem bojovat.
To, že je velká většina romského obyvatelstva nepřizpůsobivá a ničím kloudným do pomyslné společné pokladničky nepřispívá, je prostě fakt. Jsem si vědom toho, že existují i slušní a pracovití Romové. Osobně jsem se ale s žádným v životě nesetkal. Dlouhá léta jsem vedle cikánů bydlel a bylo to často dosti nepříjemné. Ve škole jsem měl také pár romských spolužáků. Ne, že by byli všichni ztracené existence, ale vždy patřili k podprůměru. A ještě bych měl vzpomenout, že mě jako kluka cikáni jednou zmlátili.
Na oplátku jsem tehdy zorganizoval menší trestnou výpravu. Společně s asi 5-6 mými kamarády jsme se vydali ty 3 umouněné nebožáky hledat. Když spatřili dvojnásobnou přesilu, tak už nebyli tak agresivní a sebejistí. Nakonec jsem se spokojil s omluvou a k žádné „rasově“motivované bitce nedošlo. Nemám rád krev, a to ani když teče z cizího (ha ha).
Chci tím vším říci, že člověk vždy posuzuje skutečnosti podle svých vlastních zkušeností. Já s cikány žádné dobré nemám. Když tedy pominu, že jsem jednou souložil s dívkou, která byla napůl cikánka. Dívka to byla kultivovaná, pracovitá a v „jistých“ ohledech si vedla bravurně. Na to, abych si poopravil na romské etnikum názor to ale bohužel nestačí.
V pomyslném týmu České republiky většina z cikánů nedává do hry vůbec nic. Nemají dobrou fyzičku, postačující kopací techniku, neumí číst hru, nedávají do hry srdíčko, nepřihrávají, nemají cit pro zakončení. Při tréninku se jen tak líně poflakují po hřišti. Mohou se snad divit, že nejsou nasazováni do zápasů? Jen v poklidu leští lavičku náhradníků a pobírají peníze. Ne nijak závratné sumy, ale vzhledem k jejich zásluhám určitě postačující. Nikdo se tedy nemůže divit, že nejsou u diváků příliš oblíbení.
I ve skutečném fotbale se podobných lenivých náhradníků a nemakačenků najde dost. Někteří z nich však projeví ctížádost a trénují dvakrát usilovněji, než hráči stálé sestavy. U cikánů by stačilo, kdyby začali trénovat alespoň tak, jako to dělá většinový průměr.
Myslím, že ani rozčílení šluknovští občané nepožadují nic víc. Je tedy správné označovat je za příznivce nacismu? Redaktoři z The Economist by se měli stydět. Podobně odfláknutou novinářskou práci bych spíš čekal od jejich kolegů z The Sun či The Mirror.
Čtěte také: