Romové, feťáci i voliči socialistů jsou nemocní. Pomůže jen léčba šokem!
Zvolil jsem záměrně provokativní nadpis článku, ale není to jen provokace pro provokaci. Pokud si lehce zapaušalizujeme, tak průměrný cikán je opravdu závislý, a to na sociálních dávkách. Osobně jsem také dosti líný, takže mám celkem pochopení pro průměrného cikána, který si jde raděi místo do práce pro dávky. I někteří rozumnější cikáni však již uznávají, že sociální dávky mají na jejich komunitu neblahý vliv.
Srovnal bych to s pomocnými balíčky pro africké státy. V některých afrických státech to došlo tak daleko, že musíme místní domoredce učit, jak si mají vypěstovat plodiny. A to jde, pěkně prosím, o prostředí, ve kterém jsou zvyklí žit mnohdy až několikk staletí.
Pokud si lidé zvyknou, že vše dostanou bez práci, tak prostě přestanou pracovat. Znovu opakuji, že bych se možná nechoval stejně. Druhá věc je však ta, že já bych se ani při své pověstné lenosti do této ponižující situace nedostal. To už je halt trochu o té nátuře. Nikdo má vyvinutější smysl pro odpovědnost, někdo další holt o trochu méně.
Srovnání cikánů s feťáky je tedy zcela na místě. Co radí odborníci věnující se drogově závislým rodičům, jejichž děti začnou fetovat? Zpočátku je jistě logické nabídnout pomocnou ruku a udělat všechno proto, aby si to svinstvo přestal synáček a dcerka píchat. Většinou se ale ukáže, že přemlouvání, nářky či hrubá síla stejně nepomohou. Milé dítě do toho prostě musí spadnout a pak se chtít samo ze srabu vyškrabat. To znamená že, rodiče by měly vyhodit svoji ratolest prostě na ulici. Pokud tak neučiní včas, mohou se jednou vrátit z dovolené do zcela vybíleného bytu. Drogově závislý jedinec chce především drogu, až poté myslí na následky.
Romové , feťáci, Afričané a samozřejmě také všichni voliči socialistů lze bez uzardění hodit do jednoho pytle. Všechny tyto skupiny se staly postupem času závislými na cizí pomoci. Možná kdysi na začátku své existence byli schopnými a pracovitými lidmi. Nechali se však zkazit. Respektive, my jsme je zkazili. Naše pseudohumanistická západní civlizace, která se tak ráda stará o cizí a na sebe sama z vysoka kašle.
Lhostejno, jestli se jedná o vyhladovělé Somálce, feťáky z Havířova, Romy ze Šluknovska či zpitomělé řecké voliče. Tento trend však musí jednou provždy přestat. V opačném případě skončí naše civilizace v pekle. Už teď jsme kdesi v předpeklí, ale ještě stále máme šanci se zachránit.
Prvním krokem k nápravě bude, když si nalijeme čistého vína. Za nezáviděnihodnou situaci velké většiny cikánských rodin nemůže ani místní samospráva, ani údajně „nekonající“ premiér Nečas a už vůbec ne údajný český rasismus. ZA SVOJI SITUACI SI MOHOU ROMOVÉ SAMI. Záleží pouze na nich, jestli se z ní dokážou dostat. Stejně jako feťáci ji však musí chtít změnit v prvé řadě oni sami.
Nemá smysl neustále dotovat různé projekty dotované Evropskou unií a posílat do problémových oblastí terénní pracovníky a s nim další desítky miliónů korun. Náprava současných problém přeci vůbec nesouvisí se státem, množstvím peněz či místní samosprávou.
Domnívám se, že spoustu rozumných Romů tuší, že musí vzít osud do svých vlastních rukou. Za dlouhá staletí společného soužití v českých zemích si bohužel nezískali příliš sympatií. Byla by chyba i dnes tvrdit, že to bylo jenom kvůli jejich odlišné barvě pleti.
Bylo by to trestuhodné zakrývání objektivní reality, kdybychom po vzoru Kocábů, Peheů a dalších bojovníků proti údajnému rasismu papouškovali, že za bídou českých cikánů stojí český rasismus.
Až toto dokážeme, bude se nám vedle sebe žít líp. Nyní je však nejvyšší čas přijít se šokovou terapii. Bude to bolet, nebude to příjemné, bude to stát romskou komunitu krev, pot a slzy. Na konci však bude stát sebevědomá a společnosti prospěšná skupina několika set tisíců lidí, která se od průměrného Čecha bude lišit opravdu jen tím poněkud tmavším odstínem pleti.
PS: Možná si pak vezmou z „uzdravených“ Romů příklad i milí voliči socialistických stran. Třeba si i oni uvědomí, že stát není zaopatřovací ústav. Ale to už jsem asi až moc velký snílek, že?
Čtěte také: