A vůbec cokoliv levicového u kormidla. Rozdělovat politické spektrum i celou společnost na levici a pravici sice není v poslední době příliš IN, ale ve skutečnosti to tak přesně je. Každý člověk se nakonec přikloní na jednu, nebo druhou stranu.
V Evropě bychom skutečnou pravici už dlouho marně hledali. Dnes tu máme víceméně levicové protagonisty, vítězící snadno díky populismu a hře na city zhýčkaného voliče. Komunisti, socialisti, nebo zelení, scénář je vždy stejný: základem je kritika bohatých (úspěšných), pokračuje populárními sliby a končí přerozdělováním státních financí kdysi ještě skutečných, dnes už zcela běžně "půjčených".
Pomineme-li komunisty, kteří patří k extrémistickým ideologiím (viz naše nedávná minulost), je nositelem úpadku evropské společnosti sociální demokracie. Na příkladu našich socialistů lze demonstrovat jejich hlavní neduh, a tím je důkladné zakrývání pravé příčiny všech soudobých problémů, podle hesla hovno pod kobercem nesmrdí. Hvězdná prohlášení "Dluhy se neplatí" a "Zdroje jsou" a podobné nesmysly svědčí o loupežnické povaze těchto rádoby lidumilů: my se o vás pochopitelně postaráme, milí občané, ovšem zásadně z cizího.
Takto řádí levice v Evropě už desítky let a výsledkem je rostoucí zadluženost, příliv imigrantů bez úcty k hostitelským zemím, růst agresivity menšin, vznik pseudohumanismu a multikulturního bludu a zejména dotace, granty a všemožné podpory, které kroutí přirozený běh věcí do podivných neživotaschopných patvarů. A co je nejhorší - dostáváte-li dlouho něco zadarmo, snadno si na to zvyknete, zakrní ručičky a nakonec zakrní i hlava.
Odvykací proces je stejně jako u jiných drog bolavý a Evropa se nachází na počátku tohoto procesu. Alespoň doufám. Zvedá se vlna nevole produktivní části populace, přibývá extrémních projevů a konfliktů s menšinami i neochoty aktivních obyvatel dál dotovat tento socialistický cirkus, což je důsledek dlouho otevřeně nepojmenovaných a neřešených problémů. Hezkým příkladem je právě otázka nepřizpůsobivých Cikánů u nás a spousta dalších lapálií.
Socialista Hašek chce nahradit Václava Klause silným levicovým prezidentem, což je v těchto souvislostech alarmující. Jakkoli není prezident výkonnou mocí v zemi, příští prezident vzešlý z levice by výše popsanou situaci jen zhoršil. Chce-li ho Hašek, tak já ho nechci!
Myslím, že to co potřebujeme nejvíc, je vrátit se k poctivému hospodaření podle vzoru starých sedláků, kteří věděli, že sníst mohou jen to, co zasejí a sklidí. Potřebujeme lidem, kteří tvoří hodnoty, vrátit důvěru, že za svou aktivitu nebudou státem trestáni a vydíráni. Potřebujeme návrat ke starým evropským tradicím, ke vzdělanosti a národní hrdosti. A to je cesta pravicová.
Čtěte také: