Znásilníme odhalené ženy. Hřích to není, hulákají novodobí barbaři
Je to šok! Evropa je zahalena v neprostupném islámském smogu. Krev v Madridu, krev v Londýně, vraždy v Nizozemsku, znásilnění ve Skandinávii… Raději již nepokračujme.
Statistika je neúprosná. V roce 1995 zaznamenalo Švédsko 258 zneuctění dívek mladších patnácti let, v roce loňském již 467 znásilnění. Celých 68 procent pachatelů těchto činů tvoří převážně muslimští imigranté, jejichž počet v severských zemích rok co rok závratně stoupá. Jedno z největších švédských měst, Malmö, se dle demografických prognóz brzy stane městem s muslimskou většinou.
V norské metropoli Oslu je sice pouhých čtrnáct procent muslimů, v roce 2001 si ale na svůj barbarský účet připsali celých 65 procent znásilnění.
Proč právě Skandinávie? Severským zemím vládne sociální levice. Její ústřední heslo zní již od konce druhé světové války, že „za zločinnost může chudoba“. Skandinávci se tedy se zločinností potýkají tak, že zvyšují sociální dávky. Eráru už pak nezbývá na justici, pravděpodobnost dopadení viníka se snižuje.
Nechme opět mluvit statistiky. Výskyt vloupání vzrostl ve srovnání s padesátými léty dvacetinásobně jak ve Švédsku, tak v Dánsku. Dánsko vede ve statistikách zločinnosti nad USA. V roce 2001 činil ve skandinávské zemičce celkový počet trestných činů přepočtený na 100 tisíc obyvatel 8500, zatímco za oceánem jich v témže roce napočítali na stejný počet obyvatel jen 4100. Spojené státy jsou tedy oázou kriminálních živlů opravdu jen pro zaslepené.
Alarmující růst kriminality i znásilnění však skandinávské multikulturalisty, kteří před lety otevřeli muslimským přistěhovalcům náruč, příliš nezneklidňuje. „Norky si musí uvědomit, že žijeme v multikulturní společnosti, a přizpůsobit se tomu,“ prohlásila Unni Vikannová, profesorka sociální antropologie z univerzity v Oslo. „Měly by si zejména uvědomit, že jejich oblečení muslimské muže dráždí. V islámských zemích chodí ženy často úplně zahalené. Norky musí převzít svůj podíl zodpovědnosti za znásilnění,“ dodává profesorka.
Co bude madam Vikannová dělat až, nedej bože, zneuctí třeba právě ji? Bude i nadále hlásat, stejně jako jiní multikulturalisté, že pro muslimy není hříchem znásilnit nezahalenou ženu, jak vyplývá z Koránu? Vzpomene si i přes traumata z onoho pro všechny ženy děsivého momentu na ten svůj multikulturalismus?
(S použitím článku: Kohout, Pavel: „Kdy začnou Norky nosit džiháb“, HN, 14. 7. 2005)