Nepokoje ve Velké Británii: S barbary žádné slitování!
Již několik dní jsme svědky bezprecedentního útoku na demokracii. Řeč je o Británii, kde se smrt jednoho člověka černé barvy pleti, jehož smrt je politováníhodnou nehodou, již je třeba dle platných zákonů vyšetřit a viníka potrestat, stala záminkou k rozpoutání anarchie. Pokojná demonstrace, která požadovala trest pro policistu, jenž měl muže zastřelit, se zásluhou části demonstrujících změnila ve vandalismus a vládu bezpráví a nespravedlnosti.
Takový akt nelze ničím omluvit; je veden leda nízkými pudy jistých individuí, která se snaží využít nestalé situace k vlastnímu obohacení a uspokojení svých násilnických choutek. Při tom pro ně řád, spravedlnost či úcta k druhým a jejich majetku neznamená nic. Z televizních záběrů vidíme, jaké jsou následky řádění těchto vandalů – nejen značné ztráty na soukromém i veřejném majetku, ale bohužel i na životech nevinných.
Navzdory jistým sociálním příčinám, jež některé z účastníků řádění mohly k jejich činům vést, například nezaměstnanost či chudoba, je zjevné, že vandalové žádné požadavky politického a jiného rázu nemají. Příslušníci menšin, které toto běsnění vyvolali, si musejí uvědomit, že je nutností respektovat zákony, tradice a zvyky dané země, a podle nich se chovat. Neměli by jednat způsobem, který je jim možná vlastní, ale většinové společnosti, již tvoří příslušníci toho kterého národa, je zcela cizí.
Odmítavý postoj ke kultuře evropských národů je u imigrantů z jiných kulturních okruhů značný; nejen britští občané a jejich reprezentanti by si již měli uvědomit, že k problémům, jimž nyní čelíme, významným způsobem přispívá doktrína multikulturalismu, kterou tak vehementně podporuje Evropská unie. Ukazuje se, kam ideje a představy dnešních liberálů (s jejich bezbřehou tolerancí), socialistů, komunistů a všech těch, kteří více či méně podlehly (neo)marxistické chiméře, vedou – ke zmatku, nepokojům, postupné ztrátě vlastní identity. Bezbožná liberální společnost odmítající konzervativní zásady se pomalu stává hrobařem hodnot a morálky tisícileté křesťanské civilizace. To, že se k vandalům přidala i část „většinové“ mládeže, je důkazem krachu převládající ideologie, která rozkládá tradiční rodinu, víru a úctu k autoritám; mladí jsou pak ve společnosti zcela „neukotveni“ a chybí jim duch povinnosti k druhým, k minulosti i budoucnosti vlastní země.
Běsnění se šíří i za hranice hlavního města monarchie. Reakce britských bezpečnostních složek je – zdá se – nedostatečná. Je třeba si uvědomit, že nastalé nepokoje jsou revoltou vůči demokracii a jejím zákonům. Proto je nezbytné proti těmto barbarům s plnou silou a bez slitování zasáhnout!