První premiérská hrubka Jiřího Paroubka: Paktuje se se sudeťáky!
To je rána! Premiér zřejmě uštědří políček do tváře nesčetným obětem nacistických zvěrstev. Ano, Jiří Paroubek chystá vstřícná gesta směrem k „sudetským antifašistům“, kteří se za druhé světové války prý nepřidali na Hitlerovu stranu.
Jak hodlá Paroubek po letech destilovat ty, kteří stáli na správné straně barikády? Proč se začíná dloubat v tolikrát proprané záležitosti? Komu tím chce vlastně prospět?
Na premiérovo blouznění reagoval z chladnou hlavou jediný politik: Václav Klaus. Prezident uvedl, že se předseda vlády se snaží otevřít Pandořinu skříňku.
„Jde o krok, který přesahuje časový i politický mandát této vlády, a nelze jej tedy udělat bez konsenzu celé politické scény,“ doplnil Klaus.
Premiérský buldozer se však již rozjel na plné obrátky. Paroubek prý hodlá penězi nebo alespoň medailemi ocenit sudetské Němce – komunisty, sociální demokraty a katolické kněží –, kteří se v září 1938 podíleli na záchraně republiky.
Rozum zůstává stát: Snaha ocenit ty, kteří skutečně důsledně bojovali proti nacismu, je chvályhodná, jenže se s odstupem času jeví jako naprosto zbytečná, okrajová a nebezpečná. Celá věc se nemůže neobejít bez společenské diskuse, do níž se z povahy věci zapojí k českým záležitostem jako vždy aktivní Sudetoněmecký landsmannschaft. Ten může Paroubkovu iniciativu lehce využít k prosazování svých zájmů, včetně těch majetkových. Není přitom tajemstvím, že někteří ze zákládajících (!) členů tohoto krajanského sdružení měli pletky se samotnou Hitlerovou NSDAP!
Druhá světová válka skončila vítězstvím strany, na které stáli Češi, a prohrou strany, v jejímž čele stáli Němci. Kratičké české poválečné běsnění bylo pouze reakcí na tisíckrát strašlivější běsnění německé z předchozích šesti dlouhých let. Zapamatujme si to, ať nečiníme podobné hrubky jako náš pan premiér.