Loď se potápí, rychle od kormidla
Stav klinické smrti, zvaný vláda rozpočtové odpovědnosti a boje proti korupci panuje už rok. Lze ještě dělat něco jiného než odpojit pacienta od přístrojů?
Vládě Petra Nečase se podařilo něco, čemu by loni touto dobou asi nikdo nevěřil. Totálně prohospodařila ojedinělou důvěru a podporu voličské obce. Ta vloni patrně byla ochotná skutečně se uskrovnit. Mohlo a mělo dojít na ono tolikrát zmiňované utažení opasků. Stejně jako před dvaceti lety ani teď k němu nedošlo, jen následky jsou horší.
K prvotní chybě došlo v okamžiku, kdy se vláda ustanovila jako tříčlenná. Obsazení Věcí veřejných do kabinetu se ve zpětném pohledu jeví jako zoufalá chyba diletanta. Dalo se jí předejít: všechna podstatná fakta o povaze VV byla známá už před rokem, kauzy úplatků a dalších jsou jen špinavá pěna na povrchu, ošklivá vyvřelina. S VV ve vládě se nedalo očekávat nic jiného, než že se vláda změní v neakceschopný organismus, potácející od jedné krize ke druhé, od jedné ukázky neschopnosti další. Místo razantních a potřebných zásahy do rozpočtové struktury se vláda omezuje na škrty, které nic neřeší a svou polovičatostí jen pomáhají aktivizovat tu část společnosti, kterou lze označit za náchylnou k levicovým svodům. Tento druh občanské společnosti ve svých projevech čím dál tím hlasitěji a výhružněji směřuje k demontáži zastupitelské demokracie. A neschopnost vládních stran nabídnout alternativu jen dokazuje, že zdánlivě není jiné cesty z bahna, než úplná změna. Všechno smést ze stolu a začít znovu. Jinak řečeno: revoluce.
V dané situaci může soudný vládní politik udělat asi jediné: nechat tuto vládu padnout, protože jakýkoliv její další život není nic jiného než živoření. Živoření, které už přestalo vyvolávat veselost nebo útrpnost. Vyvolává nenávist a opovržení.
Nechť se konají předčasné volby a nechť je vyhraje levice. Ať levice vládne a ať tento stát dovede k ekonomickému bankrotu a morálnímu bankrotu. Oboje je beztak nejspíš nevyhnutelné. Poslední dobré, co se z takového zoufalství dá vytěžit je, že u kormidla v čase ztroskotání bude levice. Kdesi v mezičase se snad podaří resuscitovat autentickou pravici. Kdo to ale udělá?