Evropská společnost je ohrožena jednak rozdělením podle názorů na smysl, podobu, rozsah a praxi fungování evropské integrace a jednak je vůbec ohrožen kulturně-ekonomicko-sociální základ, na kterém po dvě a půl tisíciletí rostla a prosperovala evropská společnost .

Tyto problémy jsou a stále bobtnají. Bohužel, podstatná část evropské společnosti je nechce vidět. Proč? Z nezájmu, z naivity, z prospěchu.

Nevezmou-li všichni tyto problémy a z toho rostoucí společenské napětí na vědomí, bude vnitroevropský tlak stoupat do vysoce třaskavého stavu. Norský teror  je toho varováním.

Je potřeba toto napětí řešit a zahájit vnitroevropský dialog, který by odpověděl na otázku jakým způsobem jít dál tak, aby Evropa zůstala  i nadále rozvinutým a ekonomicky prosperujícím domovem všech v ní žijících národů a jednotlivců.

Je čas přestat strkat hlavy do písku a tančit na palubě lodi,  když do podpalubí teče voda!

Jestliže se podaří třeba právě u vědomí smrti stovky norských obětí teroru zahájit reálný evropský dialog o směrování dalšího vývoje a dát Evropě rozumné a prosperující perspektivy, pak jejich smrt může znamenat jejich historickou  nesmrtelnost, která  jejich blízkým i celé šokované evropské společnosti může pomoci se lépe  vyrovnat s jejich smrtí a zárověň zabránit dalším krveprolitím.

Neuvědomí-li si rozhodující osobnosti evropské společnosti nutnost řešení  evropskch problémů pomoci reálného dialogu, pak se obávám, že tito mrtví mohou být jen prvními oběťmi  evropské občanské války.

Čtěte také: 

Zpověď radikálního pravičáka