Cesta do pekel bývá vždy lemována těmi nejušlechtilejšími úmysly. Stejně tak ve snaze oslovit co nejvíce voličů, neštítí se někdy politici těch nejpodlejších praktik.
Situace na našich silnicích se může zdát, zejména pak v podání našich vesměs bulvárních (takřka všechny) médií, jako velmi tristní. Opak je však pravdou. Počet nehod i mrtvých rok od roku neustále klesá. Počty mrtvých dokonce i v absolutních číslech.
Na druhou stranu je pravdou, že roste počet dopravních přestupků. A to i díky rostoucí lenosti a pohodlnosti dopravní policie. Není totiž nic jednoduššího než namontovat na každý roh, na každou křižovatku kameru, nebo dát na jinak naprosto bezpečné úseky úsekové radary a hříšníků utěšeně přibývá. Stačí jen z pohodlí úřadovny spokojeně fízlovat a rozesílat pokuty poštou.
Pokud má mít policejní dozor na silnicích nějaký smysl je nutno, aby vážení dopraváci zvedli svá ctěná pozadí a vytáhli do ulic, na křižovatky a na kritická místa. Stejně tak pokuta má smysl a výchovný účinek tak jen tehdy, je-li udělena těsně po spáchání přestupku.
Podaří-li se našim zákonodárcům zrušit ustanovení o osobě blízké, dojde jednak k bezprecedentnímu zásahu do občanských svobod, ale paradoxně se nekázeň na silnicích ještě zhorší, neboť teď už policisty nebude nutit vylézt na silnice už vůbec nic.