Tak to jo ! Ten dělá nějaké reformy ? Zřejmě mají odbory lepší info než ostatní.

Margareto Thatcher, kde jsi?
Tato tzv. "stávka" není stávkou dle zákona - vláda není zaměstnavatel. Jde o obyčejný sprostý terorismus vůči občanům (i vůči těm, kteří volili opozici...).
Řešení - vyjímečný stav a armáda zajistí dopravní obslužnost, policie volnou průjezdnost komunikací. No komu se nelíbí pracovat - nemusí., v ČR i okolí je dost lidí, kteří pracovat chtějí.
To by ale naše vláda musela být železná lady...

Lidičky vždyť jste v roce 1989 cinkali pro tuto demokracii a když se udělá nějaká stávka tak to zase svádíte na komunisty. Tato vláda neměla vůbec vzniknout, jsou to další diletanti jako Topolánkova vláda. Vždyť ten Sládek měl pravdu od Hradu přes parlament a vládu vše natlačit do Vltavy. Kdyby se to udělalo před několika lety tak už tu byl klid a byla by to výstraha pro tyto diletanty. Zdraví V.H. pravda a láska vítězí!!!!!!!

Bláboly! Jen škoda, že to nejde jak za první republiky. Jménem zákona rozejděte se! Ne, tak do stávkujících střílet. Odboráři jsou pakáž, protože si berou za rukojmí nevinné spoluobčany. Nikoho z poslanců, ministrů, či podobně postavených, se tato stávka nedotkne. Jak říkám, střílet do nich.

Bonifác Hnojůvka byl referentem jednoho národního podniku a vyznačoval se absolutní politickou impotencí, což za komunistů mělo za následek, že i kdyby vystudoval dvě vysoké školy, tak by do smrti zůstal referentem. Bonifác byl ovšem celkem spokojený člověk, poctivě a bez absencí chodil do práce, nemusel se zůčastňovat každý týden schůzí podnikových komunistických buněk a jelikož jeho rodiče i on sám nevlastnil žádnou chatu, tak každý pátek jako jediný zůstával v práci až do skončení řádné pracovní doby. Jelikož byl svobodný, dálkově při práci studoval vysokou školu, na kterou byl doporučen díky tomu, že pocházel z dělnické rodiny a tudíž měl čistý kádrový rejstřík. Bonifác byl ale i trochu recesista a mezi jméno a příjmení si tituloval Denisovič po svém starším bratrovi, který se jmenoval Denis a právě si odpykával 2 roky na tvrdo za to, že když šel ožralý z hospody, tak vykřikoval, že všichni komunisti patří do plynu a jeden bdělý domovník, tentokrát to nebyl odbojář a nepracoval v televizi, ho udal. Bonifác byl ale několikrát upozorněn předsedou celozávodního výboru KSČ, že titulování Denisovič je zesměšňování sovětského kalendáře se sovětskými jmény a že se klidně může stát, že mu CZV KSČ zatrhne studium na vysoké škole. 20.října 1979. Bonifác jako vždy praštil pěstí do budíku, který ho vytrhl ze spaní, vstal, provedl osobní hygienu, v poklidu se nasnídal a vypravil se jako každý jiný den do práce. Poctivě píchal 1 minutu před zahájením pracovní doby a po příchodu do kanceláře si uvařil kafíčko a poctivě hodinu studoval Rudé právo, ale jen sportovní rubriku a když se stalo, že čeští hokejisté porazili nenaviděné Rusy, tak si na oslavu dal do kafé velkou štamprli rumu, kterou měl mistrně ukrytou v registrační skříni. Poté vyřídil došlou korespondenci, na psacím stroji vydatloval několik vnitřních dopisů a přišla doba svačiny. Jako všichni ostatní se i Bonifác oblékl a vyrazil do ulic a poslušně se postavil do fronty na banány. Při čekání ve frontě vyslechl , jak všichni frontaři jako jeden člověk nadávají na komunisty a na socialistické zřízení, že všude nic není a že kdyby byl kapitalismus, tak by nežili v takovém srabu. Když na něho po hodině a půl došla řada, zbyl na něho jeden trs již nahnilých banánu, ale Bonifác byl spokojený, protože ten za ním už dostaljenom listy. S trsem banánů se vrátil zpět na pracoviště , kde dorazil jako první a za ním se v půl hodinových intervalech dostavovali další referenti a hodinu se mezi sebou chlubili, kdo dokázal sehnat větší množství nedostatkového zboží, přičemž zvítězila referentka Julie, která sehnala celý balík vložek, tehdy ještě bez křidélek. Tím čas uběhl tak rychle, že nastala doba oběda a opět všichni svorně vyrazili za sháněním dalších úzkoprofilových produktů, přičemž se všichni ještě do konce pracovní doby stihli naobědvat, Bonifác byl toho dne nadmíru spokojený, protože se mu v přeplněné samoobsluze podařilo vytrhnout košík jednomu nedomrlému důchodci, kterému doporučil, aby chodil nakupovat časně ráno, když ostatní jsou ještě v práci. Dokonce se mu podařilo sehnat Pražskou šunku v konzervě, kubánské pomeranče a jako bonus vepřové játra. Po skončení pracovní doby Bonifác poctivě píchal 1 minutu po skončení pracovní doby, ale byl trochu otrávený, protože zrovna ten den se musel po pracovní době zůčastnit školení pro nestraníky, kde se sice 2 hodiny mírně prospal, ale lektor, podnikový ředitel a budoucí majitel s.r.o. ho neustále budil s dotazy, co soudí o mezinárodním dělnickém hnutí. Když k večeru přišel Bonifác domů, něco povečeřel, chvíli sledoval televizi, kde se neustále mluvilo o spolupráci s SSSR na věčné časy a nikdy jinak, když usnul, tak se mu zdálo, jak ho ve frontě na toaletní papír ti za ním lynčují, protože jako poslední dostal poslední roli a na ty za ním zbylo jen Rudé Právo, a pak se mu zdálo, že sehnal panenskou svíčkovou a všichni sousedi čichají u něho za vchodovými dveřmi, najednou zazvonil budík...... -

V době sranda prče se Bonifác rovněž nijak neprojevoval, veškeré manifestace ho nechaly chladnými a pouze jednou se nějakým nedopatřením připletl na náměstí, kde všichni hajlovali rukama s roztaženými prsty do V. Když ho ale nějaký uvědomělý soudruh přetáhl přes záda holí s Československou vlajkou, protože Bonifác necinkal klíčema a netvářil se dost revolučně, zařekl se, že mezi voly ho už nikdo nedostane a místo manifestací si raději zašel do kina na filmy nepřístupné mládeži. V té době měl už vystudovanou vysokou školu, ale ve své politické slepotě jaksi zaspal dobu a neangažoval se ani v Občanském foru, kde ho jako nestraníka zvali všichni fluktuanti z podniku a ani se neorientoval v nově vznikajících stranách, jenom se bavil tím, jak komunistický ředitel s komunistickými náměstky pobíhali vyplašeně sem a tam a dokonce se nabízeli, že lidem na píchací karty napíší navíc přesčasové hodiny. Jako jediný z podniku se nezůčastnil generální stávky a poctivě pracoval, za což sklidil od všech referentů vlnu nevole. "Ty vole, na náměstí se tvoří dějiny a ty děláš jak idiot, my potom vypadáme jako flákači!" seřvali ho všichni, ale Bonifác mávl rukou , že ho to nezajímá, jelikož svině existují v každém režimu. A jak plynul čas, plynuly i změny , komunistický ředitel s komunistickými náměstky v té době již horlivými členy ODS zprivatizovali celý národní podnik, vytvořili s.r.o. a poté svolali všechny pracující a suše jim oznámili, že nastává doba kapitalismu a s nikým se nebudou srát. Bohužel jim buď podnikatelský záměr nevyšel a nebo vytunelovali všechno, co mělo nějakou cenu a Bonifác se den ze dne stal nezaměstnaným. 20.října 2009. O 30 let starší Bonifác sice jako nezaměstnaný by mohl spát, kdyby ho nečekaly povinnosti a vztekle bouchl pěstí do budíku, vykonal osobní hygienu, ve spěchu zhltnul snídaní a vypravil se na pracovní úřad, na který byl pozvaný v 08:00hodin, ale Bonifác věděl, že je lepší přijít o hodinu dříve, aby tam nezkysnul celé dopoledne. Naštěstí se na pracovním úřadě nepíchal příchod, ani odchod. Bohužel ten den jaksi přibylo nezaměstnaných a Bonifác s hrůzou zjistil, že je až osmdesátý a tudíž ho čekala fronta, která proti době ve frontě na banány za komunistů byla daleko delší. A tak při čekání, až na něho přijde řada, vyslechl rozhovory všech čekajících, jak unisono jako jeden člověk nadávají na zasrané kapitalisty a jejich nenažranost a že škoda, že už není socialismus, že by nebyli všichni v takovém srabu. Navíc, když už byl odbaven sedmdesátý devátý nezaměstnaný a Bonifác se chystal, že přide na řadu, ještě ho předběhlo dalších deset nezaměstnaných, kteří vrazili do čekárny a s omluvným úsměvem, že jenom na minutu něco vyřídí, přičemž se minuta u každého protáhla na půl hodiny, se konečně Bonifác v době oběda dostal na řadu, u referentky pobyl deset minut, zjistil, že žádná práce není v dosahu a byl pozvaný za 14 dní zase na osmou hodinu. Hladový Bonifác se vydal někde pozřít oběd a i když byl pozvaný na 12:00 na sociálku kvůli sociálním dávkám, řekl si, že se sociální referentky neposerou a zapadl do nejbližšího bufetu, kde při žvýkání párku za 65 korun, přičemž jako bonus dostal zadarmo kávu, vzpomínal na rok 1979 , kdy za dršťkovou polívku, pět rohlíků, svíčkovou a dvě piva zaplatil dvěma stravenkama v hodnotě 13,90 korun. Po obědě zamířil tedy na sociálku, kde bylo asi padesát dalších čekatelů, někteří byli dokonce pozvání na 10:00 a ještě tam tvrdli, když se čekárna trochu vyprázdnila, tak tam vtrhla asi devadesátičlenná skupina Romů, kteří se nenamáhali ani zaklepat a vtrhli do referentské místnosti, kde nastal nebývalý rozruch, dokonce se tím rámusem vysypalo i jedno sklo ze dveří, po hodině celá banda vypochodovala a jako jeden Rom hrozili nad hlavou pěstmi neurčitým směrem a unisono vykřikovali, že všechny na sociálce podrežou ako prasce, konečně ve 14: 00 byl vyřízený i Bonifác a ten den měl ještě další povinnmost, zůčastnit se rekvalifikačního kursu, kde sice dvě hodiny podřimoval, ale neustále ho vyrušoval kapitalistický lektor, který se neustále ptal na tržní hospodářství a na délku neviditelné ruky trhu. Po kursu Bonifác navštívil Tesco, a další tři hodiny i bez fronty objížděl regály a vyhledával potraviny podle cenových cedulek, což se mu už několikrát vymstilo, protože doma zjistil, že si přinesl maso v konzervě pro psy, ale v Tescu tomu nevěnoval pozornost, jelikož se domníval, že se jedná o Chodský guláš a psí hlava na etiketě je upozornění, že se jedná o tradici Chodů, kteří jako strážci hranic chodili se psy, ale cena byla přijatelná a to bylo pro Bonifáce rozhodující. Když k večeru Bonifác dorazil domů, utahaný jak zvíře, něco povečeřel, pustil si na chvíli televizi, kde půl hodiny probíhaly reklamy na zdravou pitnou vodu z Novohradských hor, potom běželo deset minut přiblblého seriálu a tom, jak jedna rodina svojí pracovitostí zbohatla na tolik, že už do konce života nikdo z této rodiny nemusel pracovat, pak zase půl hodiny reklama na vložky s křidélky a když Bonifác usnul, zdále se mu, že ho podřezávají Romové dlouhým nožem, protože je předběhl na sociálce, v Tescu sice nemusel nikomu vytrhávat košík, ale s hrůzou viděl, jak psí konzervy podražily o 200%, naštěstí druhý den budík nezazvonil..... Jak je vidět, jednotlivé dny za každého - ismu jsou si podobné, jako vejce vejci a denně takto prožívají osud miliony Bonifáců. Stálé zdraví všem přeje Orel.
reagovat
Další články najdete na mém blogu http://joseforel.blogspot.com

Nečas žádnou vládu nemá ,to je vláda Kalouskova!

Bando zkurvená, modrobolševická

Bože, jak jsou ti modrobolševici chudí duchem.

Tak to jste Vážení pravičáci asi nebyli v Německu. Tam když odbory písknou tak jsou za pár hodin plný ulice. Však tam taky podnikatelé vtipkují, že jsou zaměstnanci odborářů. A kdo tady bude mektat, že v Německu se nestávkuje ať se jede podívat 20. 6. tohoto měsíce do Braunschweigu !!!
a kdo bude mektat, že to je vyjímka, možná, ale právě proto, že jsou z odborů Germánský zaměstnavatelé pěkně v .....

Ano souhlas, vláda by neměla ustupovat vláda by se měla ukamenovat. Politika této "pravicové" vlády nemá nic společného s vládnutím, ale zato jsou výborní likvidátoři demokracie, diskreditátoři pravicové politiky, hezká směska najivity, podvodu, lži, zlodějiny, hlouposti, neschopnosti, autor tohoto článku je zjevně mimo mísu. Mě opravdu fascinuje jak rychle se to všechno zvrhává do chaosu. To je tak ukázkově paranoidní, jen řeším dilema jestli nám opravdu vládnou takoví idioti a opravdu věří, že konají dobré věci, nebo jestli to tak dokonale hrají, ale spíše to druhé.

Pisálku článku , jdi do zadele a přestaň nactiutrhovat slušným lidem.