Epická bajka o Eduardu Janotovi
Kvůli Janotovi a jeho kamarádíčkovi Kalouskovi neprošly základní reformy už rok před krizí (v roce 2007) a vše se stočilo následně doleva, včetně “pravicových“ stran… Tento kariéristický státní úředník (od roku 1978 na Ministerstvu financí) bral členství v KSČ jako pomoc ve svém kariérním postupu (členem KSČ byl Janota v letech 1984 – 1989). Státní rozpočet Janota prakticky sestavoval ještě za komunistů. Však to tady podle toho vypadalo a teď i vypadá…
Všichni ministři financí Janotu do určité míry obdivovali…Až na jednoho. Když se stal v roce 2006 ministrem financí Vlastimil Tlustý, Janotu odvolal z pozice náměstka ministra odpovědného za rozpočet. Nechtěl ho tam, protože za Janoty, tohoto plánovače státních rozpočtů, nebyl problém nenápadně skrýt určité sumy tak, aby je neviděli poslanci ani další politici a stejně tak, když bylo nejhůř, dokázal na přání ministra ze státní kasy vytáhnout podstatnou sumu peněz. "S rozpočtem umí zacházet obdivuhodně, má v malíčku spoustu triků a vždycky to nějak vyjde,“ vzpomínal například bývalý ministr financí Ivan Pilip.
Mimo jiné právě pro tyto podezřelé a podivné machinace ve státním rozpočtu vyhodil Janotu z Ministerstva financí V. Tlustý. Také by nebylo možné dosáhnout smírné dohody s Nomurou, kdyby u jednání s japonským partnerem měl sedět právě Janota. Ten totiž umožnil jednání ministra financí Mertlíka v Paříži v létě 2000, dva týdny před uvalením nucené správy na IPB, s guvernérem ČNB Josefem Tošovským, ministrem financí Pavlem Mertlíkem, šéfem ČSOB Pavlem Kavánkem a Remi Vermierenem, šéfem KBC, která vlastní ČSOB, tedy lidí, kteří ji nakonec “převzali“…(což vždy Janota vehementně popíral i když se ho na jednání s KBC nikdo neptal, sám o nich totiž později média pro jistotu informoval).
Pro Nomuru by byla urážka sednout si se zlodějem ke stolu…Však se také na svoje teplé místečko vrátil za tři měsíce, jen co byl společným úsilím několika politiků odejit V.Tlustý…A než rozpočty kompletně předal kamarádíčkovi Kalouskovi (to se ještě stačil stát bezzubým ministrem v překlenovací vládě neorasisty Fishera), tak se v jeho vadných rozpočtech pokračovalo a čarovalo a čaruje vlastně až do teď…