Krátce po svém jmenování sdělil ministr Kubice, že je ideální doba na dořešení Grosse, Bartáka, Dalíka a dalších. Jelikož tito a podobní jsou jen součástí soukolí, nemělo by zdaleka zůstat jen u nich.
V České republice už jen blázen věří tomu, že neexistuje propojení mezi politikou a hospodářskou mafií. Kvůli tomuto propojení, zákonům šitým namíru, manipulování veřejnými zakázkami, nakupování nepotřebného a cílenému předražování služeb i dodávek materiálu pro stát přišli občané České republiky o své peníze. Pokud sedí odhady, které ohodnocují takto uniklé peníze z veřejných rozpočtů na cca 200 miliard ročně, což s ohledem na předražení u konkrétních kauz lze považovat za poměrně kvalifikovaný odhad, pak od roku 1989 přišel náš stát o přibližně 4 biliony korun. To je, vážení, více než dvojnásobek současné úrovně státního dluhu České republiky, který však každým rokem stále roste.
Žádná protikorupční opatření a žádné manuály, na kterých se podíleli a podílejí titíž, kteří za výše popisovaný stav mohou z důvodu svého setrvávání v politice po dobu posledních dvaadvaceti let, nepomohou k tomu, aby se tento stav zlepšil. Možná mají pravdu ti, kdož říkají, že jmenování Kubiceho bylo současnou vládou míněno jen naoko a mělo v očích veřejnosti vzbudit dojem, že vláda chce s korupcí opravdu zatočit a vyřešit i staré věci. Pokud tomu tak bylo, jsem si z dosavadních životních kroků a práce Kubiceho jistý tím, že on to tak rozhodně nechápal, nechápe a chápat nikdy nebude. Mám-li pravdu, bude této vládě (ale i bývalým vládám socialistů) ještě pěkně horko a současné pseudokauzy, vyvolané mnohdy jen proto, aby občané neviděli ten důležitější zbytek, budou jen procházkou růžovým sadem.
Jsou jen dvě věci, které by mohly Kubiceho zastavit. Kulka nebo premiér Nečas. Ten jediný má právo podat návrh na jeho odvolání. Kubice sám má v roli ministra, v kombinaci s jeho dosavadní otevřeností vůči občanům skrze média, poměrně silnou pozici na to, aby korupční kauzy dotáhl do konce i bez Johnova protikorupčního manuálu. Od doby, kdy byl donucen k odchodu od policie za to, že šlapal politikům na paty, nebyla dořešena jediná kauza, na kterých pracoval. Policisté byli odejiti do civilu a specializované útvary rozpuštěny. Politici, kteří se v šetřených kauzách objevovali, tomu říkali reorganizace policie... Poměrně dobře zpracovaný přehled těchto kauz nabízím zde. Je čas, aby si k sobě vzal starý tým a dotáhl to do konce. Pokud by se mu toto podařilo, pak pro Českou republiku udělá víc, než stovky politiků od roku 1989. Přeju to České republice, nám, ale i jemu samotnému.
(Poznámka: Důkazy nemám, ale přesto si dovolím vyslovit v kontextu tohoto článku názor, že profesionální vražda Františka Mrázka byla vraždou na objednávku nebo minimálně s předchozím vědomím některých politiků a nikoli důsledkem klasické války podsvětí, jak je nám podsouváno. A mimochodem, ta zpráva, kterou média označila za Kubiceho, byla určena výhradně politikům a to ještě jen některým, kteří seděli tehdy v příslušném sněmovním výboru. Předložil ji proto, že politici měli tendence ovlivňovat do ztracena jeho útvarem řešené kauzy a on neviděl jinou možnost, jak na to upozornit. Za její únik nemohl Jan Kubice. Byla to prasárna politiků, že se dostala na veřejnost jako předvolební téma, místo aby se zabývali její podstatou, tedy prorůstáním organizovaného zločinu do veřejné správy.)