Radovan Krejčíř: Vyznamenejte Bublana i Koláře. Já jim děkuju
„Chlapíci, vy jste mi fakt udělali radost,“ honí se teď hlavou údajnému bossovi českého podsvětí Radovanu Krejčířovi. Oni chlapíci, František Bublan a Jiří Kolář, mají pod palcem organizaci, která se dobrému jménu netěší, mnozí si o ní myslí, že je zkorumpovaná až to není hezké. Českou policii. Ta teď předvedla další ze svých parádních čísel.
Chovatel žraloka, majitel žlutých vozů lamborghini i porsche a stamiliónové skalní pevnosti v Černošicích u Prahy prchl dvaceti (!) profesionálním policistům při zatýkání. Zní to jak z Jamese Bonda, ale přitom je to realita jednoho slunečného černošického odpoledne.
„Zřejmě už je v cizině,“ podotkl suše chlapík jménem Bublan, toho času též ministr vnitra, a dodal, že chlapík jménem Kolář, policejní náměstek, za nic nemůže. Já na chlapíka, chlapík na mě! Netřeba připomínat, že na západ od Rozvadova by při takovém faux pas dobrovolně strhli výložky ihned oba výtečníci.
Celá kauza odhaluje nasmrádlé prostředí české justice, ale i žurnalistiky. Začněme justicí. Policisté přiznali – i když, věřte jim ještě někdo něco –, že Radovan Krejčíř posílal z vazby svým komplicům informace, jakéžeto soudce mají uplatit. Závěr první: gauner Krejčíř měl skvělé info o justičních orgánech – od koho a za kolik? Závěr druhý: soudci – ti, kdož mají střežit právo a morálku v zemi coby nejvyšší instance svého druhu – se nechávají uplatit gaunery.
Zajímavé, že s Krejčířem se více než je zdrávo paktoval známý advokát Tomáš Sokol. Nejen, že jej obhajoval – to ostatně k jeho povolání náleží –, ale navíc figuroval v Krejčířových firmách. A to už si mohl odpustit. Sokol navíc baví národ svými judikativními ejakulacemi, dle nichž byl Krejčíř psychicky nemocný a miliardy nastřádal jenom vinou vleklých depresí. Ach, ty deprese. Bude Sokol, ikona české advokacie, i nadále medializován s přívlastkem „renomovaný právník“?
Přeskočme teď právě do světa médií, konkrétně do Mladé fronty. Na jejích stránkách je Krejčíř líčen téměř jako bouřlivák a rebel, kterému jdou zlí policajti po krku. „Jsem dobrý člověk,“ hlásá nadpis věnovaný životu gaunera. „V příštím týdnu zamýšlel Krejčíř vyrazit do přírody se dvěmi sirotčími holčičkami, s jejichž zemřelými rodiči se kamarádil,“ brnká na romantickou strunu jakýsi zpravodaj České televize a slzy jen kanou. „To ještě Krejčíř nevěděl, že si pro něj policie přijde,“ dodává televizní novinář, jenž s gaunerem těsně před „zatčením“ přišel do kontaktu a který měl tu čest se jako jediný projít po jeho pevnosti.
Ukáplo něco ze dvou miliard, které měl uprchlík naspořené v černošickém prasátku, i do kapes mladofrontovních či českotelevizních novinářů? Nedivme se, žurnalistika není zlatým dolem, chce to „bokovky“.
Korupce je výhodná pro obě strany, těžko ji dokazovat. Co je však zřetelné, oba chlapíci – Bublan s Kolářem – by měli okamžitě rezignovat.
A my už jen můžeme čekat, až nám Krejčíř za pět let zamává po vzoru Koženého z Baham, nebo po vzoru Vostrého z Belize, anebo po vzoru Lukeše z USA. No, a za deset let se třeba pokusí kandidovat do europarlamentu, vždyť na gauneřinu už bude trochu starý a místo třeba uvolnit mladým kádrům…