U příležitosti šestašedesátého výročí konce války se opět dávají emoce na pochod. Předsedkyně Suverenity Jana Bobošíková vytvořila seznam nacistických vražd na českém civilním obyvatelstvu. Nicméně i komunisté protestují proti tomu, aby se zveličováním excesů při odsunu dělali z obětí viníci.
Jako protiváhu dokumentu Zabíjení po česku a jemu podobných, kde jsou líčeny etnické čistky páchané na civilním starousedlém německém obyvatelstvu, uvádí Bobošíková seznam brutálních vražd vykonaných na Češích těsně před koncem druhé světové války. V něm po namátkově vybraných datech líčí upalování mužů, střílení do matek a dětí, vraždění těhotných žen a přibíjení kojenců na dveře.
Nejsme národ lokajů
„Jsem přesvědčena, že zveličování excesů při odsunu je dlouhodobě cílenou kampaní, v níž hlavní roli hrají některá média a bohužel i veřejnoprávní televize. Ta uvádí jmenované události disproporčně. Jsou zveličována zvěrstva, která vznikla při odsunu, ale ty nikdo nikdy nepopíral. Nikde však není zdůrazněno, že to co udělali nacisté, bylo milionkrát větší zlo. Také se potlačují fakta, že zdrojem událostí v roce 1945 a potom, teď mám na mysli rozdělení Evropy mezi dva bloky, byl německý nacismus," řekla ParlamentnímListům.cz šéfka Suverenity Jana Bobošíková.
Kořeny podobných nálad je podle ní nutno hledat v událostech po pádu železné opony. „Kdo se chtěl jako první omlouvat sudetským Němcům za odsun? Václav Havel! S představiteli Sudetoněmeckého landsmanšaftu jednal třeba Jan Ruml. Přitom nejde o neškodnou organizaci. Ve svých stanovách má napsáno, že je jejím cílem vrátit se do jazykových hranic z roku 1938. U jejího zrodu prokazatelně stáli nacisté," dodala s připomínkou, že nacisté chtěli vyhladit Židy, Romy, ale i Slovany, a prismatem těchto faktů je třeba hledět na excesy při odsunu. Prostě nelze tvrdit, že zlí Češi zabíjeli hodné Němce.
Nakonec si Jana Bobošíková neodpustila propagaci své strany. „Češi nemají ve svém erbu, že jsou národem lokajů. Pravda, některé politické elity by z Čechů rády lokaje udělaly. Suverenita je zde proto, aby k tomu nedocházelo. Nejsme malí, nejsme slabí, nejsme bezvýznamní," podotkla a ještě jednou se vrátila do minulosti. „Naprosto klíčovým momentem i v celoevropském kontextu byl Čechy vykonaný atentát na Heidrycha," zmínila.
Komunisté souhlasí
Stejné názory mají i poslanci Komunistické strany Čech a Moravy, která zastává vůči sudetským Němcům dlouhodobě podobně tvrdé postoje jako Bobošíková. „Dokumenty jako Zabíjení po česku jsou ryze účelové. Výrazně mi to vadí, protože je to ahistorické. Doufám, že nejsou dělány na politickou zakázku," vyjádřil se pro ParlamentníListy.cz předseda KSČM Vojtěch Filip. Jeho rodina si s nacisty zažila své. I proto jsou pro něj proněmecky zaměřené materiály neakceptovatelné. „Ať se tedy zveřejní celá pravda. Že Čechům v pohraničí byly sebrány majetky, že byli odvlečeni do koncentráků," doplnil.
Příčina tkví podle něj v tom, že někteří sudetští Němci dnes chtějí ospravedlnit jednání svých dědů a otců. „V roce, myslím 1975, byl v Německu přijat zákon, podle nějž se i v Česku vyplácely renty za službu ve wehrmachtu. Někteří lidé z Opavska, Hlučínska, Jihlavska pobírali tyto renty. To je historie. Neříkám, aby bylo spravedlnosti učiněno zadost, že narukovali do wehrmachtu dobrovolně, někteří tam totiž ani nechtěli," vysvětlil Filip.
Jeho partajní kolega poslanec Jiří Dolejš hlavně zdůraznil, že v době války mezilidské vztahy vždy zhrubnou a pak dochází k čemukoliv. „Nemyslím si, že ve společnosti je vzedmutá vlna rozvrtávání událostí z konce války. Je výročí, takže je téma na pořadu dne. Je jasné, že rozhodující vinu na druhé světové válce mělo fašistické Německo a válka vždy vede ke zhrubnutí mezilidských vztahů, což má za následky různé neblahé události. Nelze omlouvat excesy, ale nelze jimi relativizovat příčiny a průběh války. Soudný člověk bude ve střehu, kdyby někdo chtěl rozdmýchávat staré národní řevnivosti a oživovat ducha nenávistí, které v té době byly pochopitelné," dodal. Podle něj by měly současnosti dominovat dobré sousedské vztahy a myšlení nad lepší budoucností.
Autor: Jan Rychetský
http://www.parlamentnilisty.cz/parlament/196571.aspx