Nápad ministra zdravotnictví Leoše Hegera otevřít debatu o péči o předčasně narozené děti znervózňuje odbornou veřejnost. Čeští neonatologové jsou v zásadě proti stanovení hranice, za kterou se již děti z předčasných porodů zachraňovat nemají, někteří poslanci-odborníci ale konstatují, že debatu nejen o využití inkubátorů, ale celkově o udržování při životě bez naděje na zlepšení je třeba vést a oceňují ministrovu odvahu dané téma otevřít.
Ministr Heger o prenatální péči hovořil v pondělí v ČT. "Problém je, že jestliže medicína jde níž a snaží se zachraňovat ještě méně zralé děti, tak někdy některého toho novorozence zachrání, ale je to velmi náhodná záležitost. Je to nejenom strašně drahé, ale ty děti jsou do života hrozně poškozené," podotkl ministr na veřejnoprávním zpravodajském kanálu.
Nedonošené neznamená postižené
Péče o děti, které mají vzhledem k předčasnému porodu jen malou šanci na zdravý vývoj, je totiž přinejmenším drahá a v důsledku znamená v některých případech take péči o budoucí postižené.
"To není jenom odborné rozhodnutí, ale i rozhodnutí etické, které když je uděláno špatně, tak může způsobit strašné tragédie a velké utrácení peněz. Ty potom chybí pro některé stavy, které je možné léčit efektivněji a účinněji a mít z toho zdravější populaci," míní Heger.
Podle předních českých neonatologů však dnes mají šanci na zdravý vývoj i děti narozené před kritickou hranicí 24 týdnů s vahou menší než 500 gramů. Celoživotní postižení pak má pouze 10-15 procent z nich. Děti narozené okolo 24. týdne těhotenství pak přežijí přibližně v 65 procentech, Hegerův argument o nutné následné péči o postižené děti tak prý ztrácí na důležitosti.
Proč šetřit na špičkovém oboru, ptá se šéf ČLK
"Ano, jde o závažný etický problém. Jenže medicína je tu od toho, aby se snažila pomoci každému. Je neoddiskutovatelné, že čím nižší váha a dřívější termín, tím menší je nadějě na zdravý vývoj, jenže i toto je relativní," řekl ParlamentnímListům.cz šéf ČLK Milan Kubek.
Konkrétně česká neonatologie totiž patří mezi světovou špičku. "Lékař nikdy nemůže říci, že toto dítě nebudeme zachraňovat, protože je možnost celoživotního postižení kvůli tomu, že se narodilo před nějakým pevným termínem 24 týdnů. My se naopak musíme pokusit o záchranu všech protože naděje na zdravý vývoj je velmi vysoká," míní Kubek.
Hegera naopak podporuje sociálnědemokratický člen sněmovního zdravotnického výboru Jiří Koskuba. "Toto je velmi citlivé téma, ale zcela otevřeně říkám, že odborná veřejnost by se neměla bránit i debatě o takto citlivých tématech. Oceňuji, že pan ministr Heger má odvahu toto téma vůbec otevřít," uvedl pro ParlamentníListy.cz.
Šťastný: Nejsme přeci ve válce, pane ministře
Jeho nadšení ale nesdílí kolega Boris Šťastný z ODS. "Nenacházíme se ve druhé ani ve třetí světové válce a já osobně jsem jako lékař i politik přesvědčen, že naší povinností je zachovat tuto péči a peníze na ní se snažit najít," vzkázal poslanec Hegerovi.
KDU-ČSL v této souvislosti také vyzvala ministra Hegera, aby i v této záležitosti pečlivě naslouchal odborným stanoviskům Etické komise MZd pod vedením doc. Petra Hacha. „Doc. Hach upozorňuje, že u novorozenců narozených po 22. týdnu nelze předvídat, zda a v jakém stupni budou postiženi. Statistiky nicméně uvádějí, že 85-90 % takto zachráněných dětí přežívá bez celoživotních následků. I to je jeden z důvodů, proč je pro nás hranice 24. týdne pro resuscitaci nedonošených dětí nepřijatelná. Začínat reformu zdravotnictví tím, že ušetříme na lékařských postupech, které zachraňují životy malých dětí, je skandální," uvedl předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek.
http://www.parlamentnilisty.cz/parlament/vlada/193375.aspx